Centrum pro lidská práva a demokracii
Nezávislá akademická instituce, která sleduje lidská práva v Česku i ve světě. Centrum vydává měsíční online časopis, pořádá konference a zajišťuje informování o lidských právech.
Nedávno svět obletěla zpráva o opětovném použití chemických zbraní v syrské (občanské) válce. Nynějším cílem chemického útoku bylo město Dúmá. Proč státy porušují mezinárodní závazky o nevyvíjení, nevyrábění a zničení chemických zbraní? A z jakého důvodu je situace v Sýrii významným bitevním polem pro světové mocnosti?
V sobotu 7. dubna 2018 postihly syrské město Dúmá útoky provedené chemickými zbraněmi. V poslední době, kdy v Sýrii probíhá (občanská) válka, se chemické útoky rozšířily. V několika minulých letech, kdy probíhá konflikt mezi provládními, asadovskými vojenskými jednotkami a protivládními ozbrojenými skupinami, jsme zaznamenali útoků chemickými zbraněmi hned několik.
Aktualizovali jsme seznam těch nejzajímavějších letních škol pro tento rok. Vyjet můžete na školy zaměřené na lidská práva, práva menšin nebo na mezinárodní právo. Nezmeškejte podání přihlášek, některé letní školy mají uzávěrku už koncem dubna. Prohlédněte si seznam letních škol ZDE.
Březnové vydání Bulletinu zahajuje Helena Kopecká, která přináší exkluzivní rozhovor s mezinárodním žalobcem Zvláštních senátů soudů v Kambodži Nicolasem Koumjianem. Jak si vede soud zaměřený na trestání zločinů Rudých Khmerů?
Vzhledem k tomu, že v březnu je to již sedm let od začátku války v Sýrii a spravedlnost pro pachatele zločinů je stále v nedohlednu, v druhém úvodním příspěvku přiblížuje Jan Lhotský čtenářům jak současné možnosti potrestání zodpovědných jednotlivců, tak kroky potřebné k tomuto účelu v budoucnu.
V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost vysvětluje Petr Pospíšil prozatímní rozhodovací praxi Mezinárodního trestního soudu ve vztahu k odškodnění obětí. Tato často opomíjená činnost má totiž skutečný potenciál situaci obětí zlepšit.
Turecký soud poslal v únoru tohoto roku na doživotí do vězení šestici novinářů pro jejich údajné napojení na organizátory puče z července 2016. Takřka současně s vyhlášením tohoto rozsudku jiný soud v Turecku propustil z vazby německo-tureckého reportéra Denize Yücela.
Na počátku února letošního roku zahájila žalobkyně Mezinárodního trestního soudu předběžné šetření situace na Filipínách, kde již téměř dva roky probíhá drogová válka vyhlášená současným prezidentem Rodrigem Dutertem. Boje si podle oficiálních statistik vyžádaly již více než 4 000 obětí. Kritici protidrogové politiky obviňují prezidenta ze zločinů proti lidskosti.
Dvouměsíční zimní vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme externím příspěvkem Kristiny Horňáčkové, která se za Českou republiku účastnila konference v New Yorku, jež schválila rozšíření jurisdikce Mezinárodního trestního soudu o zločin agrese. Rovněž Vám přinášíme velmi zajímavý příspěvek Kateřiny Šimáčkové z prosincového zasedání Benátské komise, které se tentokrát věnovalo především Polsku. Autorka vysvětluje mimo jiné dvě kritická stanoviska komise, a to k polskému zákonu o prokuratuře a k polské justiční reformě.
V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Nikola Klímová věnuje odkazu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který v prosinci 2017 po 25 letech ukončil svoji činnost. Do jaké míry byl úspěšný?
Monika Hanych z evropské sekce blíže diskutuje skutečnost, že Evropská komise předala Soudnímu dvoru EU věc České republiky, Maďarska a Polska týkající se tzv. relokačních kvót. Dané téma týkající se žadatelů o azyl je hojně diskutované i v českých médiích. Směřuje situace k uvalení finančních sankcí vůči ČR?
V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva přibližuje Roman Šafář situaci v Íránu, kde frustrace lidí z vývoje země vyústila v rozsáhlé demonstrace.
A konečně, Laura Haiselová z české sekce se zaměřuje na přístup českých soudů k omezení svéprávnosti po rekodifikaci soukromého práva. Tématu se věnoval i Ústavní soud ČR, jehož přístup autorka přibližuje.
Bulletin si můžete stáhnout v PDF.
Přečtěte si rozhovor s členkou Centra Helenou Kopeckou o jejím působení ve Zvláštních senátech soudů v Kambodži. Věnuje se nejen svým zkušenostem na mezinárodním tribunálu a zdejším případům, ale také omezování svobod v dnešní Kambodži, které souvisí se zhoršující se politickou situací v zemi.
Celý rozhovor je dostupný ZDE.
