Centrum pro lidská práva a demokracii
Nezávislá akademická instituce, která sleduje lidská práva v Česku i ve světě. Centrum vydává měsíční online časopis, pořádá konference a zajišťuje informování o lidských právech.
Máme radost, že vás můžeme pozvat na panelovou diskusi na téma aktuálního stavu lidských práv v České republice. Diskuse se zúčastní současná i bývalá zmocněnkyně vlády pro lidská práva, advokátka z Ligy lidských práv a vedoucí Analytického oddělení Ústavního soudu.
Budeme se těšit na setkání i na Vaše dotazy v aule Právnické fakulty ve středu 28. listopadu, od 16 hodin.
Medzinárodný trestný súd má jurisdikciu vo vzťahu k niektorým možným zločinom proti ľudskosti spáchaných na etnickej skupine Rohingov, napriek tomu že Mjanmarsko nie je signatárom Rímskeho štatútu Medzinárodného trestného súdu.
Úrad prokurátora Medzinárodného trestného súdu (MTS) požiadal súd o rozhodnutie o otázke, či MTS má jurisdikciu vyšetrovať možné zločiny proti ľudskosti, predovšetkým násilné vysťahovanie (deportation), vyše 725 tisíc Rohingov z Mjanmarska do Bangladéša, ku ktorému dochádza od augusta minulého roka.
Tip měsíce z Bulletinu
Koncem srpna letošního roku byl poprvé v České republice soudem podmíněně propuštěn vězeň odsouzený k doživotnímu trestu odnětí svobody. Františkovi Müllerovi byl uvedený trest uložen v roce 1998 za pokus o vraždu klenotníka v Německu. Mezi odsouzenými na doživotí byl Müller v České republice jediným, který nikoho nepřipravil o život.
Základní fakta případu
František Müller se společně se spolupachatelem pokusili v březnu 1995 vykrást německé klenotnictví, při čemž klenotník utrpěl průstřel hlavy. Přežil jen díky včasné lékařské pomoci, zůstaly mu však trvalé následky. Německé soudy v roce 1998 uložily Müllerovi za pokus o vraždu trest doživotního odnětí svobody. Spolupachatel, který klenotníkovi průstřel hlavy způsobil Müllerem přinesenou zbraní, byl souzen v ČR a byl mu uložen trest odnětí svobody na 13,5 roku.
Zářijové vydání Bulletinu otevíráme třemi příspěvky na téma institucionální ochrany lidských práv v České republice. Lucie Nechvátalová se zabývá přístupem současné vlády k agendě lidských práv. Následují dva rozhovory, a to s bývalou ministryní pro lidská práva Džamilou Stehlíkovou a s bývalou zmocněnkyní vlády pro lidská práva Monikou Šimůnkovou. Jaké jsou jejich zkušenosti?
V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Helena Kopecká zaměřuje na probíhající případ Dominica Ongwena u Mezinárodního trestního soudu. Příspěvek přibližuje, jak se z bývalého dětského vojáka stal obávaný vůdce ugandské Armády Božího odporu.
Eva Drhlíková z evropské sekce přibližuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, podle nějž právo na přístup k archivním materiálům na internetu má přednost před právem odsouzených být zapomenut.
V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva přináší Martin Pracný zprávu o tom, že společnost Google se chce prosadit na čínském trhu speciální cenzurovanou verzí svého vyhledávače, který bude splňovat kritéria čínské vlády.
Říjnové vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme exkluzivním rozhovorem s předsedkyní relativně nové soudní instituce v Haagu. Soudkyně Ekaterina Trendafilová předsedá tzv. Kosovskému tribunálu. Čím se tato nová instituce umístěná do světové soudní metropole zabývá?
Veronika Čáslavová přináší zprávu o letošním udílení Nobelovy ceny míru, kterou získali lékař Denis Mukwege a jezídka Nadia Murad jako ocenění boje proti sexuálnímu násilí, které je v některých oblastech běžně využívaným prostředkem vedení válečných konfliktů.
Vzhledem k tomu, že v roce 2018 oslavil Římský statut Mezinárodního trestního soudu 20 let od svého přijetí, bilancuje Petr Pospíšil v sekci Mezinárodní trestní spravedlnost úspěchy i podstatná úskalí soudu.
Michal Kubica z evropské sekce pojednává o rozhodnutí Evropského parlamentu, který zahájil řízení proti Maďarsku kvůli ohrožení hodnot Evropské unie.
Chechnya is an autonomous republic of Russia, located in the North Caucasus, near the Caspian Sea, in southern Russia. With a reported (though disputed) population of around 1.3 million people, the Chechen Republic is also, arguably, one of the most dangerous places in the world to be a homosexual.
The Crisis
The crisis was first made aware to the public on April 1, 2017 in the newspaper, “Novaya Gazeta.” The paper reported that numerous men between the ages of 16 and 50 had simply disappeared. The paper continues to specify the men were arrested for their practice of, or suspicion of, “non-traditional sexual orientation”.
Vo februári 2019 uplynie funkčné obdobie 9 z 13 sudcov Ústavného súdu SR. Slovensko tak stojí pravdepodobne pred najväčšou politickou výzvou roku. Ako vybrať najvhodnejších odborníkov, ktorí budú najbližších 12 rokov dohliadať na ústavnosť na Slovensku?
Aktuálny spôsob voľby ústavných sudcov
Podľa aktuálneho znenia Ústavy Slovenskej republiky sa sudcom Ústavného súdu môže stať občan SR, ktorý je voliteľný do Národnej rady Slovenskej republiky (ďalej len NRSR), dosiahol vek 40 rokov, má vysokoškolské právnické vzdelanie a je najmenej 15 rokov činný v právnickom povolaní. Osoby oprávnené navrhovať kandidátov najskôr predložia svoje návrhy NRSR, ktorá preverí, či tieto osoby spĺňajú stanovené podmienky pre kandidatúru. Následne z navrhnutých kandidátov vyberie nadpolovičnou väčšinou prítomných poslancov (minimálne však 39 hlasov) dvojnásobný počet kandidátov ako je volených sudcov a predloží ich prezidentovi. Ten si z predložených kandidátov vyberie a vymenuje tak nových sudcov Ústavného súdu.
