Blog

The British people voted for the withdrawal of the United Kingdom (UK) from the European Union (EU) in the 2016 referendum. The UK should have left the EU by the end of October 2019. How did the individual negotiations go and what were their results?   

The referendum about Brexit 

As a member state, it is possible to leave the EU on the basis of a democratic decision, which is approved by the public, as it is governed by Article 50 of the Treaty on European Union. This is exactly what happened in the case of the UK. The referendum took place in June 2016. The official turnout was 72.2 % of possible voters. 51.9 % people voted to  withdraw, and conversely, 48.1 % people voted to remain in the EU. David Cameron resigned from his post as Prime Minister after the results went public. He was succeeded in his post by Theresa May.

Two years ago, in 2017, the Rohingya refugee crisis in Myanmar engendered international attention. The crisis was all over the news and social media, and for a moment, the entire world seemed to be coming together to attempt to resolve the crisis and alleviate the human rights violations. Today, although the crisis is no longer anywhere near as prevalent in the media, the Rohingya are still facing extreme persecution from those in charge.

The Contemporary Problem

Today, approximately 600,000 Rohingya are still living in reprehensible conditions in Myanmar according to the United Nations’ (UN)  new report released to the public in September 2019. Additionally, although genocide has not been officially named, numerous UN officials from their recent fact-finding mission and report on Myanmar have stated that the Rohingya still living in Myanmar face the “threat of genocide.”

Tip měsíce z Bulletinu

V červenci vydal Evropský soud pro lidská práva rozsudek ve věci Zhdanov a ostatní proti Rusku, který kromě problematiky práv LGBT komunity otevřel i otázku únosné míry kritiky samotného štrasburského soudu. Má Evropský soud chránit také práva těch, kteří tuto instituci a jeho soudce veřejně urážejí? 

Ochrana ruské morálky

Samotné rozhodnutí spojuje tři stížnosti, které byly podány k Evropskému soudu pro lidská práva („Soud“) mezi lety 2008 a 2012. Ve všech případech se jednalo o boj aktivistů za práva LGBT komunity proti ruským úřadům. 

In August, Russians protested against the exclusion of opposition candidates from city assembly elections that took place later in September 2019. State authorities responded harshly. What preceded this crackdown? What is the current development concerning human rights in Russia?

Before the protests

At the beginning of September, the Moscow City Duma election took place. However, the crucial part connected to this election dates back to July when Moscow’s Election Commission published a list of candidates. This document, which represents single ballot paper composed of party’s and non-party candidates, certified who had been registered to run for the city legislative assembly in each election district. Opposition candidates were left out.

Sedmnáctého tohoto měsíce uplyne třicet let od pádu minulého režimu v listopadových dnech roku 1989. To je příležitost k připomenutí významného fenoménu, kterým jsou proměny našeho právního řádu za 30 let, které od té doby uplynuly.

Téma je to natolik rozsáhlé, že je musím v následujících úvahách omezit na některé více méně fragmentární poznámky vycházející z mých vzpomínek zprvu místopředsedy federální vlády a předsedy její Legislativní rady, posléze z titulu téže funkce ve dvou českých vládách v letech 1998 – 2003, a na závěr z pozice soudu, který je naší ústavou povolán k výsostné ochraně ústavnosti právního řádu a základních lidských práv a svobod. Můj pohled tak bude do značné míry zatížen subjektivními pocity člověka, který byl náhle vržen do centra procesů, které měly normativní cestou vytvořit rámec totální proměny společnosti – prvních 15 let v roli pozitivního a druhých v roli negativního zákonodárce.

V osmdesátých letech minulého století jsem byl malé dítě. Jeden z mých raných zážitků se vztahuje k časopisu plnému nádherných fotografií dalekých krajin, který nám každý měsíc chodil poštou – National Geographic. Jednou však nepřišel.

Pamatuji si tu úctu vždycky, když jej táta vyzvedl ze schránky a poté doma rozbalil. Byl krásný. Někdy měl po cestě rozbitý hřbet, tak jej slepoval. Pak jsme si jej prohlédli. Tehdy mě nezajímal anglický text, kterému jsem stejně nerozuměl, ale fascinovaly mě obrázky krajin, jako byly stolové hory ve Venezuele, obrovská pískovcová skála uprostřed Austrálie a spousta jiných.

One in three girls in developing countries was married before the age of 18. Worldwide, this number amounts to approximately 700 million girls. Every day, almost 39,000 girls are forced to enter into marriage. However, this problem does not only concern developing countries but also those in North America and Europe. 

Child marriage is a common practice in developing countries. For example, 34% of girls are married before their 18th birthday. Of these girls, 12% are married before they reach the age of 15. The country with the highest rate of child marriage is Niger, where 76% of women said that they were married before they turned 18. In Africa, one in three young women got married while internationally recognized as a child, i.e., under the age of 18.