Blog

8.3.2012

V pondělí 12. března zahájí Mezinárodní soudní dvůr v Haagu veřejné slyšení ve věci sporu Belgie a Senegalu ohledně povinnosti Senegalu stíhat nebo vydat ke stíhání bývalého prezidenta Čadu (1982 až 1990) Hisséne Habré. Veřejné projednání případu je plánováno celkem na šest dní a má být ukončeno 21. března, kdy bude vydána tisková zpráva shrnující stanoviska a argumenty obou stran.  

26.1.2012

Předevčírem zvolilo Parlamentní shromáždění Rady Evropy nového Komisaře pro lidská práva. Je jím Nils Muiznieks z Lotyšska. Jeho životopis je opravdu úctyhodný, kloubí se v něm kvality akademika (Ph.D. z Berkeley a stálá přednášková i publikační činnost) s praktickými zkušenostmi (mj. vedl nevládní Centrum pro lidská práva a etnická studia, fungoval jako zvláštní ministr Lotyšska pro sociální integraci a aktuálně předsedá Evropské komisi proti rasismu a intoleranci Rady Evropy). Z osobních zkušeností mohu potvrdit, že je mimořádně přátelský a ve svém vystupování dovede být vůči vládám kritický i je pochválit za učiněný pokrok. Mandát mu začíná 1. dubna, kdy nahradí švédského Thomase Hammarberga.

14.12.2011

Tak tato zpráva včera potěšila nejednoho českého právníka, a ty lidskoprávní obzvláště - JUDr. Robert Fremr, bývalý soudce Nejvyššího soudu a stávající soudce Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu, byl na zasedání Shromáždění smluvních stran Římského statutu v New Yorku zvolen soudcem Mezinárodního trestního soudu v Haagu.

5.12.2011

V několika následujících řádcích bych se ještě ráda vrátila k nedávnémurozsudku velkého senátu Soudního dvora ve věci C-34/10 Oliver Brüstle v. Greenpeace eV. Toto rozhodnutí již bylo zevrubně prezentováno v říjnovém BulletinuCentra, nicméně myslím, že si pár řádků navíc zaslouží. Už z toho důvodu, že se dotýká jedné ze zcela základních lidskoprávních a etických otázek, tj. otázky, kdy vlastně lidský život začíná. Ano, od uhlí a oceli jsme už skutečně daleko…

10.10.2011

Matematika je v obľube zjavne aj na Európskom súde pre ľudské práva.  Ten na svojich stránkach zverejnil zaujímavý štatistický prehľad k porušovaniu práv garantovaných Dohovorom Statistics on Judgments by State. Grafy k jednotlivým členským štátom zachytávajú pomer sťažností, meritórnych rozsudkov a výrokov porušení vynesených v rokoch 1959 - 2010. Stupne víťazov v celkovom prehľade porušovaných práv  zastávajú právo na spravodlivý proces (1.), sloboda prejavu (2.) a ochrana majetku (3.).

2.10.2011

Len pred pár dňami zavítal do kníhkupectiev nový titul z pera Kathryn Sikkink. Profesorka práva a politológie na University of Minnesota sa už niekoľko rokov zaoberá dopadom jednotlivých mechanizmov medzinárodnej trestnej spravodlivosti na formovanie domácej politiky, predovšetkým v demokratizujúcich sa štátoch. Fenomén potláčania kultúry beztrestnosti je nepochybne jedným z hlavných motívov činnosti medzinárodných trestných tribunálov. Má ale stíhanie porušení ľudských práv namierené voči lídrom štátov odstrašujúcu silu? Ovplyvňuje vyvodzovanie zodpovednosti a vedenie trestných procesov správanie reformujúcich sa elít, nastoľovanie demokracie a kultúry panstva práva? Publikácia The Cascade of Justice priniesla pozitívnu odpoveď podporenú výskumom a štatistickými dátami z vybraných 100 štátov, ktoré v posledných dvoch desaťročiach prekonávajú tranzitné procesy. Na pultoch obchodov sa však nestihla poriadne ohriať a už prilákala vlnu kritiky a polemík.

28.9.2011

Právně závazná Listina základních práv EU na svém narozeninovém dortu sice ještě nesfoukla ani dvě svíčky, zato se má čile k světu. Odkazy na její ustanovení se lucemburské rozsudky v poslední době jen hemží. Aby ne. Soudní dvůr mohl po dlouhé době přestat provádět krkolomnou lidskoprávní gymnastiku vystavěnou na obecných zásadách a s ladností lucemburského šlechtice začít již bez dalšího elegantně odkazovat na příslušná ustanovení Listiny. Není proto divu, že tak Soudní dvůr činí často a rád. Listina samotná však není jednoduchým dokumentem a její právní závaznost přináší mnohá interpretační úskalí. Řada otázek tak zůstává nadále nezodpovězena. Jednou z nich je i otázka významu a dopadů tzv. britsko-polského Protokolu o uplatňování Listiny základních práv EU[1], k němuž v závěru ratifikačního procesu Lisabonské smlouvy projevila zájem přistoupit i Česká republika (a spíše někteří její jednotlivci). Jelikož Chorvatsko klepe na dveře a s ním i ratifikace nové přístupové smlouvy, která podle závěrů Evropské rady v Bruselu z října 2009 měla České republice umožnit stát se stranou uvedeného Protokolu, začínají se v bruselském i českém politickémrybníku hledat řešení, jak nyní původní představy naplnit a zároveň odstranit hrozící překážky. Navrhovaná řešení jsou přitom vskutku dechberoucí a, jak je tomu v českých luzích a hájích zvykem, bijí do očí svou očividnou promyšleností a originalitou. Přívlastků s koncovkami „-ostí“ a „-litou“ by bylo možné přidat hned několik, ale o tom možná někdy potom… Co však skutečně stojí za pozornost, je nedávno zveřejněné stanovisko generální advokátky Trstenjak ve věci C-411/10, N. S. v Secretary of State for the Home Department (tisková zpráva zde), v němž se poměrně obsáhle věnuje rovněž výkladu onoho opěvovaného Protokolu.