Centrum pro lidská práva a demokracii
Nezávislá akademická instituce, která sleduje lidská práva v Česku i ve světě. Centrum vydává měsíční online časopis, pořádá konference a zajišťuje informování o lidských právech.
Na Jiném právu vyšla reportáž z bruselské konference na téma Umělá inteligence a lidská práva (Artificial intelligence and human rights), jejímž autorem je Jan Lhotský, vedoucí Centra pro lidská práva a demokracii a editor Bulletinu lidských práv.
Moderní technologie se stávají součástí našich životů v takové míře, že si to ani neuvědomujeme. Ještě před pár lety bychom si neuměli představit, že jednou budeme moci mít každý svůj dron, polovinu práce za nás vyřeší počítač a do zaměstnání nás doveze samořiditelné auto, takže se cestou budeme moci nasnídat nebo si ještě pospat. Moderní technologie nám pomáhají. Každá mince má však dvě strany. Na bruselské konferenci se sešli přední světoví experti, aby právě tuto odvrácenou stranu prodiskutovali. Jaké hrozby tedy základním právům hrozí?
Celý článek si můžete přečíst zde.
Bulletin si můžete stáhnout zde.
Březnové vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme reportáží Elišky Mockové ze studia mezinárodního humanitárního práva a lidských práv na Ženevské akademii. Autorka popisuje nejen samotné studium na této prestižní instituci, ale věnuje se i situaci týkající se financování takové studijní zkušenosti.
Navazuje Barbora Valíková se svým příspěvkem o nejnovějším nositeli Nobelovy ceny míru. Tím je etiopský premiér Abiy Ahmed. Jak se mu za pouhý rok a půl ve funkci podařilo, že se Nobelův výbor rozhodl udělit nejprestižnější ocenění právě jemu?
You can download the spring V4 Human Rights Review here.
We are delivering the spring issue of the online journal V4 Human Rights Review, which provides information on the developments in the areas of human rights and democracy in the Czech Republic, Hungary, Poland and Slovakia.
We bring you an interview with Mr Pavol Žilinčík, who is a member of the Judicial Council in Slovakia. His professional focus is on safeguarding judicial independence and strengthening the accountability of the judiciary. How does he evaluate the developments in Slovakia and other V4 countries?
Sedm zemí včetně České republiky, dále Organizace islámské spolupráce, Arabská liga a třicet čtyři organizací a odborníků může podle rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (MTS) z 20. února 2020 působit v případě Palestiny jako amici curiae neboli „přátelé soudu“. Tito aktéři představí své argumenty ohledně teritoriální jurisdikce soudu. Konkrétně se vyjádří k tomu, zda může MTS vykonávat jurisdikci v souladu s článkem 12 Římského statutu nad zločiny spáchanými v oblastech Západního břehu Jordánu, východního Jeruzalému a v Pásmu Gazy.
Předběžné šetření a nerozhodnost soudu
Situace v Palestině je od 16. ledna 2015 ve fázi tzv. předběžného šetření, což znamená, že úřad žalobkyně MTS ještě formálně nezahájil vyšetřování podle čl. 53 Římského statutu. Dne 20. prosince žalobkyně Fatou Bensouda usoudila, že otázka teritoriální jurisdikce musí být vyřešena dříve, než bude zahájeno formální vyšetřování. 22. ledna 2020 tak formálně požádala přípravný senát, aby tuto záležitost rozhodl. Rozhodnutí žalobkyně někteří vítají jako znak rozvahy, jiní jako zbabělost či alibismus. V podstatě jde o přesunutí břemena této politicky, právně i emočně komplikované otázky z výkonné na soudní složku MTS.
The Supreme Court of the United Kingdom made a bold step, which can re-write textbooks. In the R v TRA case, the Court held that acts of torture under the UN Convention Against Torture can be committed by non-state armed groups, challenging the conservative state-centric view. How was the judgment received? What is the way forward?
The end of the decade was marked by the much anticipated judgment released by the United Kingdom Supreme Court (UKSC) in the R v TRA case. The UKSC, then still presided by Lady Hale, decided that for the purposes of domestic prosecution, the definition of torture under the United Nations Convention Against Torture (UNCAT) can be understood to include torture committed by officials of non-state armed groups. Such interpretation confirmed a broader understanding of who can commit torture under the UNCAT that stretches beyond the more conservative state-centric model.
Bulletin si můžete stáhnout zde.
V úvodní části zimního vydání Bulletinu lidských práv začínáme rozhovorem s americkou právničkou Kimberley Motley, která zastupuje cizince obžalované v Afghánistánu. Jak zde vypadá trestní řízení?
České zástupkyně v Benátské komisi Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková přináší zprávu z prosincového zasedání, které se zaměřilo především na jazykový zákon na Ukrajině, trestní odpovědnost ústavních soudců a návrat Ruska do Parlamentního shromáždění Rady Evropy.
Pavel Doubek poté přibližuje závěry jednání lidskoprávních smluvních orgánů působících v Ženevě za druhou polovinu minulého roku.
Lidskoprávní multikoncert. Tak by šlo nazvat setkání 400 delegátů lidskoprávních organizací z více než 100 zemí světa, kteří se sešli na 40. kongresu Mezinárodní federace lidských práv na Taiwanu v říjnu loňského roku. S heslem „Naše práva, náš zápas, naše budoucnost“ si setkání dalo za cíl povzbudit efektivitu celosvětové ochrany lidských práv, která je v současné době na ústupu.
Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) je mezinárodní nevládní organizace fungující od roku 1922 a sdružující 184 organizací ze 112 zemí světa. Zaměřuje se na dodržování všech kategorií základních lidských práv (práva občanská, politická, ekonomická, sociální a kulturní) zakotvených ve Všeobecné deklaraci lidských práv z roku 1948.
