Centrum pro lidská práva a demokracii
Nezávislá akademická instituce, která sleduje lidská práva v Česku i ve světě. Centrum vydává měsíční online časopis, pořádá konference a zajišťuje informování o lidských právech.
Prosincový Bulletin si můžete stáhnout zde.
Nové vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme rozhovorem s generálním advokátem Soudního dvora Evropské unie Michalem Bobkem. Jak hodnotí českou justici a své působení u Soudního dvora EU?
Zástupkyně ČR v Benátské komisi Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková poté přináší zprávy z prosincového zasedání komise, a to nejen o vývoji v Maďarsku.
Následuje reportáž z panelové diskuze, kterou Centrum uspořádalo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity a která se zabývala současným stavem lidských práv v České republice.
Každoroční zasedání Ministerské rady Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se letos konalo začátkem prosince v Miláně, kde se sešli představitelé členských států, mezi něž patří i Česká republika, aby se vyjádřili jak k úspěchům na poli mezinárodní spolupráce, tak i k novým výzvám pro Evropu.
Připomínka hodnot OBSE
Italský ministr zahraničí Enzo Moavero Milanesi, který je rovněž předsedou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (dále jen OBSE) pro rok 2018, využil své zahajovací řeči na 25. shromáždění Ministerské rady, aby zdůraznil hodnoty míru, bezpečnosti a stability, které by 100 let po ukončení první světové války měly ideálně představovat základ evropského hodnotového rámce a být jasnou prioritou na poli mezinárodní spolupráce.
The term “crime of aggression” in international law determines, with a certain degree of simplification, the individual criminal responsibility of a person (for example a head of state) for ordering an armed attack against a foreign state. Including this crime in the jurisdiction of the International Criminal Court in The Hague has been discussed for many years and in December 2017, the final decision was adopted that the crime of aggression would be included in the jurisdiction of the International Criminal Court on the 17 July 2018, twenty years after the signing of its founding treaty – the Rome Statute.
In line with the changes, the judges amended the Regulations of the Court, which entered into force on 15 November 2018.
Next to genocide, crimes against humanity and war crimes, aggression became the fourth crime that the Court will be able to deal with. What does its legal regulation look like and for what kind of cases can we expect it to be used in reality?
Srdečně Vás zveme na akci, na níž vystoupí prominentní osobnosti z oblasti lidských práv:
Eliška Wagnerová (bývalá senátorka a místopředsedkyně Ústavního soudu)
Vznik Deklarace, její struktura a odraz v judikatuře Ústavního soudu ČR
Kateřina Šimáčková (soudkyně Ústavního soudu)
Dnešní inspirace texty Všeobecné deklarace lidských práv a na ni navazujících Paktů na konkrétních příkladech
Jiří Malenovský (soudce Soudního dvora Evropské unie)
Střízlivá rekapitulace uplynulého desetiletí Všeobecné deklarace lidských práv
Podívejte se na video z diskuse zde
Oslavme společně 70. výročí vzniku Všeobecné deklarace lidských práv a Mezinárodní den lidských práv při promítání dokumentu a diskuzi na téma „změny klimatu a naše práva“.
Program:
18:00 Promítání dokumentu Je s námi konec? (Before the Flood)
Přijďte se podívat na dokumentární film National Geographic v hlavní roli s Leonardem DiCapriem, poslem míru OSN pro téma změn klimatu.
19:30 Přestávka s občerstvením
20:00 Diskuze s odborníky o našich právech, změnách klimatu a budoucnosti lidstva
Tip měsíce z Bulletinu
Evropská komise se rozhodla poslat Polsko před Soudní dvůr Evropské unie kvůli novele zákona o polském Nejvyšším soudu. Zákon podle Komise porušuje zásadu nezávislosti soudnictví.
Nový polský zákon o Nejvyšším soudu z pera vládnoucí strany Právo a spravedlnost, který vstoupil v platnost v dubnu letošního roku, snižuje důchodový věk soudců ze 70 na 65 let. Více než třetina ze 72 soudců tak musí odejít do důchodu. Soudci, kterých se nařízení dotkne, sice mají možnost požádat prezidenta republiky o prodloužení funkčního období, pro rozhodnutí ale nejsou stanovena žádná kritéria a v případě odmítnutí není možný soudní přezkum.
President Donald Trump invoked his national security power denying migrants asylum who enter the country illegally. Although Trump feels “we need people in our country but they have to come in legally,” the question must be asked how does this policy stand in regard to asylum law?
The point of the policy
Officials stated that the goal of the executive order was to bring asylum seekers into the country through legal measures at official border crossings and the policy more or less closes the door on asylum when migrants enter illegally. This is being done in an effort to secure national interest. One of the problems with this policy is the sheer number of border crossings, with many asylum seekers being informed at the crossings they must return another day to make their claim and sometimes requiring them to return to their home country in order to make their claim. This policy came to be in part due to the refugee caravan currently moving throughout Central America and Mexico towards the U.S. border, some of who have begun illegally crossing the border and subsequently been arrested.
