Centrum pro lidská práva a demokracii
Nezávislá akademická instituce, která sleduje lidská práva v Česku i ve světě. Centrum vydává měsíční online časopis, pořádá konference a zajišťuje informování o lidských právech.
Jana Jeřábková
Nezřídka se spor o dědictví stává v rodinách jablkem sváru. Jedním takovým konfliktem se nedávno zabýval Evropský soud pro lidská práva. Okolnosti případu jsou oproti běžným šarvátkám o dědictví o to vyhrocenější, že dědičky nejsou pokrevně příbuzné, ale obě ženy zesnulá kdysi adoptovala. Nyní se jedna z nich chtěla domoci neplatnosti adopce druhé ženy, aby nemohla dědit. Zda šlo o oprávněné zpochybnění adopce, zajímalo i štrasburský soud.
Hlavním tématem aktuálního čísla Bulletinu jsou dvě nové zprávy o stavu lidských práv z produkce významných nevládních organizací Freedom House a Human Rights Watch. Obě zprávy se znepokojením sledují negativní trendy, co se kvality ochrany lidských práv týče. V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se dočtete o emancipaci Palestiny, která začátkem roku přijala výkon jurisdikce Mezinárodního trestního soudu a přistoupila k Římskému statutu, a také o příběhu Dominica Ongwena, který byl jako dítě unesen, aby se posléze v Ugandě stal dětským vojákem a poté i velitelem v Armádě Božího odporu. V Evropské sekci se dozvíte o problematice práva na zapomnění, která je v EU stále živým tématem. Česká sekce se zabývá klady a zápory zvažované povinné soudní praxe pro advokátní koncipienty a také novým rozhodnutm Ústavního soudu týkajícím se svobody projevu.
Bulletin si můžete přečíst zde
Martina Grochová publikovala v Časopisu pro právní vědu a praxi článek Spontánně vznikající sociální rodičovství v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Článek se zabývá tím, jaký význam přiznává ESLP faktickým a biologickým vazbám při posuzování, zda došlo k porušení práva na respektování rodinného života v řízeních o svěření dítěte do péče.
V tom samém čísle publikoval rovněž Ladislav Vyhnánek článek Proporcionálně či jinak? Problém ústavního přezkumu zásahů do sociálních práv.
Plné texty jsou dostupné zde.
Adam Blisa
Po pařížském útoku na redakci Charlie Hebdo se rozpoutala diskuse o hranicích svobody projevu; předmětem kontroverze se stalo i to, zda mají a mohou být kritizovány samotné karikatury.
Ti, kteří se vůči těmto karikaturám vymezili, byli často označeni za nepřítele svobody projevu. Ač někteří kritici zřejmě plně nedocenili kontext karikatur, velká část vášní pramenila především z toho, že diskutující považovali za předmět diskuse podstatu svobody projevu jako takové, přičemž ve skutečnosti diskutovali o jejích hranicích – což ovšem není totéž.
Ve středu 4. března 2015 od 13 hodin se na Fakultě sociálních studií MU (učebna 42) uskuteční setkání pro zájemce o studium prestižního E.MA in Human Rights and Democratization. První semestr tohoto špičkového magisterského programu se odehrává v Benátkách a druhý na jedné z 41 partnerských univerzit po celé EU. Setkání se zúčastní ředitel E.MA pro Českou republiku Prof. Jan Holzer, úspěšní absolventi programu a také dvě současné studentky, které si vybraly Masarykovu univerzitu pro svůj druhý semestr. Jste srdečně zváni!
U nakladatelství Wolters Kluwer právě vyšla kniha Lidská práva v mezinárodní politice, jejímiž hlavními autory jsou Pavel Dufek (FSS MU) a Hubert Smekal (FSS MU). Na publikaci se dále podíleli například Ivo Pospíšil (generální sekretář Ústavního soudu), Veronika Bílková (zástupkyně ČR v Benátské komisi, ÚMV a PrF UK) či Lubomír Majerčík (vedoucí analytického odboru Ústavního soudu).
Veronika Helferová
Evropská unie si v loňském roce nechala zpracovat celosvětovou studii týkající se apatridismu (mezinárodněprávního bezdomovectví). Hlavním přínosem této studiem měla být doporučení, jakým způsobem může EU pomoci tento negativní jev co nejvíce minimalizovat, zejména v rámci své vnější politiky zaměřené na ochranu lidských práv. V následujících řádcích se Vám ve stručnosti pokusíme zprostředkovat nejdůležitější informace, které studie obsahuje.
