23. 11. 2018   Katarína Hukelová

Medzinárodný trestný súd má jurisdikciu vo vzťahu k niektorým možným zločinom proti ľudskosti spáchaných na etnickej skupine Rohingov, napriek tomu že Mjanmarsko nie je signatárom Rímskeho štatútu Medzinárodného trestného súdu.

Úrad prokurátora Medzinárodného trestného súdu (MTS) požiadal súd o rozhodnutie o otázke, či MTS má jurisdikciu vyšetrovať možné zločiny proti ľudskosti, predovšetkým násilné vysťahovanie (deportation), vyše 725 tisíc Rohingov z Mjanmarska do Bangladéša, ku ktorému dochádza od augusta minulého roka.

31. 10. 2018   Lucie Nechvátalová a Barbora Antonovičová

Tip měsíce z Bulletinu

Koncem srpna letošního roku byl poprvé v České republice soudem podmíněně propuštěn vězeň odsouzený k doživotnímu trestu odnětí svobody. Františkovi Müllerovi byl uvedený trest uložen v roce 1998 za pokus o vraždu klenotníka v Německu. Mezi odsouzenými na doživotí byl Müller v České republice jediným, který nikoho nepřipravil o život.

Základní fakta případu

František Müller se společně se spolupachatelem pokusili v březnu 1995 vykrást německé klenotnictví, při čemž klenotník utrpěl průstřel hlavy. Přežil jen díky včasné lékařské pomoci, zůstaly mu však trvalé následky. Německé soudy v roce 1998 uložily Müllerovi za pokus o vraždu trest doživotního odnětí svobody. Spolupachatel, který klenotníkovi průstřel hlavy způsobil Müllerem přinesenou zbraní, byl souzen v ČR a byl mu uložen trest odnětí svobody na 13,5 roku.

31. 10. 2018   Douglas Radcliff

Chechnya is an autonomous republic of Russia, located in the North Caucasus, near the Caspian Sea, in southern Russia. With a reported (though disputed) population of around 1.3 million people, the Chechen Republic is also, arguably, one of the most dangerous places in the world to be a homosexual.

The Crisis

The crisis was first made aware to the public on April 1, 2017 in the newspaper, “Novaya Gazeta.” The paper reported that numerous men between the ages of 16 and 50 had simply disappeared. The paper continues to specify the men were arrested for their practice of, or suspicion of, “non-traditional sexual orientation”.  

28. 10. 2018   Lukáš Novák

Vo februári 2019 uplynie funkčné obdobie 9 z 13 sudcov Ústavného súdu SR. Slovensko tak stojí pravdepodobne pred najväčšou politickou výzvou roku. Ako vybrať najvhodnejších odborníkov, ktorí budú najbližších 12 rokov dohliadať na ústavnosť na Slovensku?

Aktuálny spôsob voľby ústavných sudcov

Podľa aktuálneho znenia Ústavy Slovenskej republiky sa sudcom Ústavného súdu môže stať občan SR, ktorý je voliteľný do Národnej rady Slovenskej republiky (ďalej len NRSR), dosiahol vek 40 rokov, má vysokoškolské právnické vzdelanie a je najmenej 15 rokov činný v právnickom povolaní. Osoby oprávnené navrhovať kandidátov najskôr predložia svoje návrhy NRSR, ktorá preverí, či tieto osoby spĺňajú stanovené podmienky pre kandidatúru. Následne z navrhnutých kandidátov vyberie nadpolovičnou väčšinou prítomných poslancov (minimálne však 39 hlasov) dvojnásobný počet kandidátov ako je volených sudcov a predloží ich prezidentovi. Ten si z predložených kandidátov vyberie a vymenuje tak nových sudcov Ústavného súdu.

27. 10. 2018   Tereza Bártová

Na začátku října tohoto roku vydal Evropský výbor pro sociální práva důležité rozhodnutí odsuzující sterilizaci jako nutnou podmínku pro úřední změnu dokladů transgender lidí. Tlak na Českou republiku se stupňuje, taková podmínka je podle Evropského výboru nehumánní a v rozporu se základními lidskými právy.

V současnosti je pro oficiální změnu pohlaví v České republice nutné podstoupit operaci, jejíž součástí je taktéž sterilizace dotyčné osoby. To je zakotveno § 29 odst. 1 občanského zákoníku, na který navazuje § 21 ods. 1 zákona o specifických zdravotních službách definující změnu pohlaví jako ,,provedení zdravotních výkonů, jejichž účelem je provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce.” Přitom značná část lidí, kteří se cítí být osobou jiného pohlaví, operaci z různých důvodů podstoupit nechtějí či nemohou.

30. 9. 2018   Eva Drhlíková

Tip měsíce z Bulletinu

Evropský soud pro lidská práva v případě M. L. a W. W. proti Německu při vyvažování mezi právem na soukromý život a svobodou projevu rozhodl, že nebylo porušením práva na soukromý život neanonymizování celého jména a příjmení odsouzených za vraždu v archivních materiálech médií na internetu.

Pozadí případu

Stěžovatelé M. L. a W. W. byli v roce 1993 německými soudy odsouzeni, byť vždy trvali na své nevině, za vraždu známého herce Waltera Sedlmayra na doživotí. V srpnu 2007 a lednu 2008 byli následně podmíněně propuštěni z výkonu trestu odnětí svobody.

V roce 2000 rozhlasová stanice Deutschlandradio vysílala zprávu o výročí vraždy, ve které stanice zveřejnila celá jména stěžovatelů a zmínila i jejich neúspěšnou snahu o obnovu řízení. Přepis zprávy zůstal v on-line archivu rozhlasové stanice. Stěžovatelé se tedy v roce 2007 se obrátili na regionální soud v Hamburku s žádostí o anonymizaci jejich osobních údajů v přepisu (nežádali o úplné odstranění přepisu).

28. 9. 2018   Douglas Radcliff

Taking effect on August 1, 2018, Denmark has joined a list of countries that has enacted bans on wearing face coverings in public, joining other countries that have certain limitations on face veils in public such as France, the Netherlands, Belgium, Bulgaria and Austria.  

What is the “Burqa Ban?”

Briefly, the most common body coverings worn by Islamic women are the hijab, the niqab and the burqa. The hijab is most common as it simply refers to covering up in general, and many times refers to headscarves worn by women.  The niqab, which is a more concealing traditional Islamic wear describes a face veil, which leaves the area surrounding the eyes clear. Finally, a burqa is an Islamic veil covering the entire face and body. The burqa is quite rare in Western societies and is practiced the least.