Centrum pro lidská práva a demokracii
Nezávislá akademická instituce, která sleduje lidská práva v Česku i ve světě. Centrum vydává měsíční online časopis, pořádá konference a zajišťuje informování o lidských právech.
President Donald Trump invoked his national security power denying migrants asylum who enter the country illegally. Although Trump feels “we need people in our country but they have to come in legally,” the question must be asked how does this policy stand in regard to asylum law?
The point of the policy
Officials stated that the goal of the executive order was to bring asylum seekers into the country through legal measures at official border crossings and the policy more or less closes the door on asylum when migrants enter illegally. This is being done in an effort to secure national interest. One of the problems with this policy is the sheer number of border crossings, with many asylum seekers being informed at the crossings they must return another day to make their claim and sometimes requiring them to return to their home country in order to make their claim. This policy came to be in part due to the refugee caravan currently moving throughout Central America and Mexico towards the U.S. border, some of who have begun illegally crossing the border and subsequently been arrested.
Na úvod listopadového Bulletinu máme skutečkou perličku. Po rozhovorech s předsedkyněmi Zvláštního tribunálu pro Libanon a tzv. Kosovského tribunálu přinášíme rozhovor s dalším předsedou významné haagské soudní instituce. Soudce Theodor Meron je skutečným guru mezinárodní trestní spravedlnosti, dlouhá léta předsedal Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii a nyní předsedá tribunálu, který jej nahradil.
Zástupkyně ČR v Benátské komisi Kateřina Šimáčková a Veronika Bílková poté přibližují obsah říjnového zasedání komise. To se týkalo především reformy soudnictví v Rumunsku, ale také například moldavských protiteroristických opatření.
When an international criminal tribunal in The Hague is mentioned, the majority of people think about the International Criminal Court. However, three other such courts are functioning in The Hague, one of them being the Special Tribunal for Lebanon. And as it applies national law, it is a very unique international tribunal. Why was it established? In what ways does it differ from the other tribunals? The answers are brought by its President, Judge Ivana Hrdličková.
Madame President, as she is called at the Special Tribunal for Lebanon, was a judge in the Czech Republic in both civil and criminal cases who, at the same time, focused her academic interests on Islamic law and human rights. She also served as an expert on the Council of Europe on money laundering and terrorist financing matters at the so-called Moneyval. She was appointed a judge at the Special Tribunal for Lebanon in 2012 and became its President in 2015. In February 2018 she was re-elected for a third term of eighteen months.
Máme radost, že vás můžeme pozvat na panelovou diskusi na téma aktuálního stavu lidských práv v České republice. Diskuse se zúčastní současná i bývalá zmocněnkyně vlády pro lidská práva, advokátka z Ligy lidských práv a vedoucí Analytického oddělení Ústavního soudu.
Budeme se těšit na setkání i na Vaše dotazy v aule Právnické fakulty ve středu 28. listopadu, od 16 hodin.
Medzinárodný trestný súd má jurisdikciu vo vzťahu k niektorým možným zločinom proti ľudskosti spáchaných na etnickej skupine Rohingov, napriek tomu že Mjanmarsko nie je signatárom Rímskeho štatútu Medzinárodného trestného súdu.
Úrad prokurátora Medzinárodného trestného súdu (MTS) požiadal súd o rozhodnutie o otázke, či MTS má jurisdikciu vyšetrovať možné zločiny proti ľudskosti, predovšetkým násilné vysťahovanie (deportation), vyše 725 tisíc Rohingov z Mjanmarska do Bangladéša, ku ktorému dochádza od augusta minulého roka.
Tip měsíce z Bulletinu
Koncem srpna letošního roku byl poprvé v České republice soudem podmíněně propuštěn vězeň odsouzený k doživotnímu trestu odnětí svobody. Františkovi Müllerovi byl uvedený trest uložen v roce 1998 za pokus o vraždu klenotníka v Německu. Mezi odsouzenými na doživotí byl Müller v České republice jediným, který nikoho nepřipravil o život.
Základní fakta případu
František Müller se společně se spolupachatelem pokusili v březnu 1995 vykrást německé klenotnictví, při čemž klenotník utrpěl průstřel hlavy. Přežil jen díky včasné lékařské pomoci, zůstaly mu však trvalé následky. Německé soudy v roce 1998 uložily Müllerovi za pokus o vraždu trest doživotního odnětí svobody. Spolupachatel, který klenotníkovi průstřel hlavy způsobil Müllerem přinesenou zbraní, byl souzen v ČR a byl mu uložen trest odnětí svobody na 13,5 roku.
Zářijové vydání Bulletinu otevíráme třemi příspěvky na téma institucionální ochrany lidských práv v České republice. Lucie Nechvátalová se zabývá přístupem současné vlády k agendě lidských práv. Následují dva rozhovory, a to s bývalou ministryní pro lidská práva Džamilou Stehlíkovou a s bývalou zmocněnkyní vlády pro lidská práva Monikou Šimůnkovou. Jaké jsou jejich zkušenosti?
V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Helena Kopecká zaměřuje na probíhající případ Dominica Ongwena u Mezinárodního trestního soudu. Příspěvek přibližuje, jak se z bývalého dětského vojáka stal obávaný vůdce ugandské Armády Božího odporu.
Eva Drhlíková z evropské sekce přibližuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, podle nějž právo na přístup k archivním materiálům na internetu má přednost před právem odsouzených být zapomenut.
V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva přináší Martin Pracný zprávu o tom, že společnost Google se chce prosadit na čínském trhu speciální cenzurovanou verzí svého vyhledávače, který bude splňovat kritéria čínské vlády.
