Články - bulletin

Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že rozlišování mezi zaměstnanci se zdravotním postižením ze strany zaměstnavatele může představovat přímou nebo nepřímou diskriminaci. Řízení o této předběžné otázce vyvstalo z případu polské nemocnice, která vyplácela mzdový příplatek pouze části svých zdravotně postižených zaměstnanců.

Evropský soud pro lidská práva v lednu rozhodl v případu Gruzie proti Rusku (II), ve kterém šlo o regionální konflikt v Jižní Osetii a Abcházii z roku 2008 a jeho následky. Soud shledal Rusko zodpovědným za vážná porušení lidských práv v době bezprostředně po konfliktu, odmítl ale vyvodit důsledky ze zločinů, které se udály během samotné války.

ESLP o událostech na Majdanu

Sedm let po protestech na tzv. Euromajdanu vydal Evropský soud pro lidská práva pět rozsudků, ve kterých shledává Ukrajinu odpovědnou za porušení hned několika článků Evropské úmluvy o lidských právech. Násilné rozhánění protestů, únosy aktivistů a brutální zacházení s nezákonně zadrženými lidmi - to vše vedlo k rozhodnutí o porušení zákazu mučení a nelidského zacházení, práva na svobodu a osobní bezpečnost či práva na svobodné shromažďování. Ukrajina je odpovědná i za smrt jednoho z protestujících. 

Mezinárodní tribunál pro mořské právo vydal začátkem tohoto roku rozsudek, z něhož vyplývá suverenita Mauricia nad Čagoskými ostrovy. Navázal tak na poradní posudek Mezinárodního soudního dvora z roku 2019. Spojené království mu však odmítá předat kontrolu a argumentuje bezpečnostním rizikem.

V Myanmaru deset let po přechodu k demokracii provedla puč vojenská junta. Došlo k sesazení civilní vlády a na rok byl vyhlášen nouzový stav. Myanmarská de facto předsedkyně vlády a kontroverzní nositelka Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij a prezident Win Myin byli zadrženi. Po celé zemi probíhají nepokoje, vojáci v ulicích se proti protestujícímu lidu nezdráhají použít sílu.

Od poloviny letošního ledna se Rusko potýká s rozsáhlými celostátními protesty. Hlavní příčinou propuknutí tisícových demonstrací bylo zatčení a následné uvěznění opozičního aktivisty Alexeje Navalného. Ten se posledního půl roku v Berlíně zotavoval z otravy nervově paralytickou látkou typu novičok. Z otravy Navalny obviňuje ruské státní orgány v čele s prezidentem Vladimirem Putinem.

Parlament se bude muset dohodnout na nové úpravě voleb do Poslanecké sněmovny, k čemuž má asi 6 měsíců. Ústavní soud totiž v únoru tohoto roku rozhodoval o ústavní stížnosti skupiny senátorů, kterou se senátoři domáhali zrušení některých částí volebního zákona. V některých bodech Ústavní soud návrhu vyhověl. Jaká bude podoba podzimních voleb tohoto roku?

Česká firma provozující jedny z nejnavštěvovanějších pornografických stránek na světě, Xvideos, umožňuje nahrávat i nelegální videa, jako jsou dětská pornografie, nucení k sexu či videa nepředstíraného násilí na lidech. Na povrch zároveň vyplouvají informace o nelegálních praktikách Xvideos při natáčení porno videí. Případem se již začala zabývat Policie ČR.

„Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.“ Tak zní první článek Listiny základních práv a svobod, dokumentu, jenž letos v lednu oslavil 30 let od svého přijetí Federálním shromážděním. Co vedlo k jejímu vzniku a jaký je její dnešní význam?

Ústavní soud v prosinci 2020 zamítl návrh na zrušení části ustanovení v zákoně o mezinárodním právu soukromém. Toto ustanovení znemožňuje soudům uznávat zahraniční rozhodnutí o osvojení dítěte homosexuálními páry. Podle Ústavního soudu je v souladu s Ústavou. Jaké úvahy ho k tomuto závěru vedly?