Články - bulletin

Evropský soud pro lidská práva v červenci letošního roku rozhodl v otázce pozitivního závazku Velké Británie, která měla v roce 2019 důvodné podezření, že do jejích demokratických procesů zasáhlo Rusko. Soud shledal, že britská vláda přijala dostatečná opatření pro ochranu voleb, a neporušila tak právo na svobodné volby. Zároveň státům nastínil, jakým způsobem mají své volby chránit.

Analýza Transparency International ukazuje, že mezi nejčastější lobbisty europoslanců patří nejen firmy jako Apple, Google, Meta či Philip Morris, ale také zástupci autoritářských režimů, například Číny, Ruska či Běloruska. Zpráva zároveň evokuje možné mezery v regulaci lobbingu a vyvolává obavy, čí zájmy skutečně formují politiku EU.

Dopis hlav devíti států EU, které žádají „novou a otevřenou debatu o výkladu Evropské úmluvy o lidských právech“ se zřetelem na migraci, vyvolal v mezinárodním společenství obavy z oslabení rovnosti a univerzality lidských práv, hrozbu politizace soudu a ohrožení právního státu.

NS zareagoval na reakci spolku Šalamoun

AI ve správním řádu?

Šantovka Tower před Ústavním soudem (zatím) nebude

Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva může vést k obnově řízení i před Ústavním soudem. Případ A. B., oběti sexuálního násilí, která neuspěla u českých orgánů, ukazuje, jak zásah mezinárodního soudu otevřel cestu k přehodnocení ústavní stížnosti. Ústavní soud následně uznal závažnost pochybení orgánů činných v trestním řízení a řízení znovu otevřel.

Rozhodnutí o tom, do jakého typu věznice bude odsouzený umístěn, není jen otázkou veřejného zájmu či organizace vězeňské správy, nýbrž problematikou se silným ústavněprávním přesahem. V nedávném nálezu se k ní vyjádřil i Ústavní soud, když zrušil rozhodnutí o přeřazení odsouzeného s duševními problémy do věznice s přísnějším režimem.

Vítězství domorodých komunit v Indii

Válka v Súdánu vyvolala regionální zdravotní krizi

Jižní Korea: Nově zvolený prezident jako cesta z politické krize?

Nová předsedkyně Valného shromáždění OSN