Články - bulletin

Agentura Evropské unie pro základní práva vydala zprávu, která poprvé zdůrazňuje rozsah diskriminace lidí menšinového etnického původu při policejních kontrolách. Dokument Agentura zveřejnila u příležitosti výročí úmrtí George Floyda, jenž zemřel během zatýkání americkým policistou.

Velký senát Evropského soudu pro lidská práva vydal hned dva dlouho očekávané rozsudky týkající se takzvaného mass surveillance – tedy užívání sledovacích metod, které státům umožňují skrytě monitorovat jedince a shromažďovat o nich citlivé informace. I když štrasburský soud shledal porušení Úmluvy v obou případech, zklamal mnohé naděje na přísnější postup vůči plošnému sledování.

ESLP: odpovědnost orgánů u domácího násilí a vraždy

Velký senát se v případu Kurt proti Rakousku zabýval problematikou domácího násilí, při kterém může dojít až k ohrožení života. Připomněl, že státní orgány musí v případech domácího násilí postupovat bezodkladně a se zvláštní péčí. V souvislosti s tzv. Osmanovým  testem [1] také zdůraznil, že je jejich povinností proaktivně, samostatně a komplexně zhodnotit riziko ohrožení života. 

Konflikt na východě Ukrajiny se neustále vyostřuje. Ruská vojenská přítomnost na ukrajinsko-ruské hranici je nyní nejrozsáhlejší od počátku konfliktu. Podle zprávy mezinárodní nevládní organizace Human Rights Watch se navíc ozbrojené skupiny i samotní vládní aktéři dopouští mučení a špatného zacházení s lidmi, které drží. Alarmující je především zacházení se zajatými ženami.

Svoboda projevu v Egyptě je kriminalizována. Tak se dá vykládat rozsudek káhirského soudu ve věci dvou mladých dívek a jejich příspěvků na sociální síti TikTok. K lidskoprávní situaci v Egyptě se vyjádřily státy i během zasedání Rady OSN pro lidská práva.

Vývoj práv zaměstnanců a členů odborových svazů dále upadá a nepříznivý trend tak pokračuje. Globální index práv 2021 potvrzuje, že i v dnešní době dochází k porušování práv zaměstnanců. Vlády i zaměstnavatelé v mnoha případech využili koronavirovou pandemii jako záminku k oslabení práv svých pracovníků. Výjimkou nebyly ani případy úmrtí pracovníků.

V červnu Nejvyšší správní soud vyslovil nezákonnost části opatření Ministerstva zdravotnictví, které plošně omezovalo provoz středních a vyšších odborných škol a konzervatoří. Soud se zabýval otázkou, zda v době vydání opatření bylo možné považovat za ohnisko nákazy celou Českou republiku. Dále upozornil na potřebu zachovat demokratický právní stát a přirovnal ministra zdravotnictví k římskému diktátorovi. 

V červnu 2021 zaslal Výbor OSN proti mučení České republice seznam otázek, na který má česká vláda reagovat v rámci projednávání sedmé periodické zprávy o naplňování Úmluvy OSN proti mučení. Otázky se týkají např. podmínek ve věznicích pro mladistvé, přístupu vězňů k lékařské péči, ale i odškodnění obětí nucené sterilizace.

Nedávno přijatý „pandemický zákon“ umožňuje vydávat mimořádná opatření za účelem likvidace pandemie onemocnění COVID-19 na území České republiky. Soudní přezkum těchto opatření vydaných konkrétně Ministerstvem zdravotnictví náleží pouze Nejvyššímu správnímu soudu, jenž mnohá z nich podrobil ostré kritice. Z jakých důvodů soud některá opatření zrušil či zpětně označil za nezákonná?

Loňský rok přinesl ruku v ruce s pandemií také úpadek demokracie a svobod po celém světě. Tento trend přetrvává již patnáctým rokem. Počet zemí, ve kterých úpadek demokracie nastal, značně převýšil počet zemí, ve kterých se úroveň demokracie zvedla, a to s největším rozdílem od roku 2006.