Články - bulletin

Po téměř deseti letech války v Sýrii boje stále pokračují, a čím dál více civilistů je nuceno opouštět svá obydlí. Centrem bojů se v posledních dvou letech stala severozápadní provincie Idlib, která je jednou z posledních oblastí mimo kontrolu syrské vlády. Eskalace bojů dohnala Rusko a Turecko, které mají na území zásadní vliv, k uzavření dohody o klidu zbraní. Podle pozorovatelů je však dohoda porušována a civilní obyvatelstvo je stále terčem vojenských útoků.

Kontext konfliktu v Sýrii

Na počátku konfliktu stály v roce 2011 protesty proti vládě prezidenta Bašára Asada, kterými se protestující snažili dosáhnout demokratických reforem. Na rozdíl od některých severoafrických zemí však nedošlo k výrazným změnám na vládní úrovni. Během několika měsíců trvajících protestů došlo k jejich brutálnímu potlačení, které zanechalo nejen stovky mrtvých a tisíce zatčených oponentů vlády, ale dalo také vzniknout ozbrojeným skupinám rebelů. Ty jsou s vládními silami Bašára Asada od té doby ve válce.

Koncem září pozastavila indická sekce Amnesty International veškeré své aktivity v Indii. Důvodem jsou dle organizace, která dlouhodobě poukazovala na porušování lidských práv v zemi, neustávající represe a obtěžování ze strany vlády. V ohrožení je také činnost dalších lidskoprávních nevládních organizací působících v Indii.

Po více než 50 letech byla zastavena činnost indické pobočky Amnesty International (AI). Hlavním důvodem je zmrazení veškerých bankovních účtů ze strany indické vlády, konkrétně Ředitelstvím pro prosazování práva (Enforcement Directorate), což je orgán, který se věnuje vyšetřování hospodářské trestné činnosti a je součástí Ministerstva financí. Organizace proto byla nucena propustit více než 150 zaměstnanců a pozastavit probíhající výzkum v zemi. 

Evropská komise poprvé zhodnotila vládu práva a naplňování demokratických principů v jednotlivých členských státech Evropské unie. Jak česká justice obstála a v čem shledala Komise nedostatky? S jakými výzvami se české soudnictví obecně potýká? 

Komise hodnotila čtyři oblasti

Za své působení Evropská komise úplně poprvé hodnotila fungování právního státu a demokratických principů v jednotlivých členských zemích. Hodnocení má státy upozornit především na možné nedostatky v rámci dodržování evropských hodnot. Dále má toto roční zhodnocení sloužit jako prevence situace, jež nastala v Maďarsku a Polsku, kde reformy justičního systému vedly k ohrožení nezávislosti a nestrannosti soudnictví. 

V září letošního roku se Ústavní soud zabýval postupem orgánů činných v trestním řízení při prověřování úmrtí 26letého pacienta ve Vsetínské nemocnici. Proč Ústavní soud kritizoval prověřování této smutné události a jak vymezil požadavky na účinné vyšetřování?

Dne 31. 7. 2017 byl do Vsetínské nemocnice přivezen pacient s bolestmi břicha. Téhož dne bylo provedeno vyšetření, které ukazovalo na zánět způsobený obstrukcí žlučových cest. Druhý den ráno se stav pacienta zhoršil. Trpěl zimnicí a horečkou, prudce se rozvíjela infekce. Byla podána nitrožilně antibiotika a lékař nemocnice začal domlouvat nutnou operaci v jiné nemocnici, neboť Vsetínská nemocnice předmětný zákrok neprovádí.

Diskutovaná novela trestního zákoníku, která si primárně klade za cíl zefektivnění ukládání trestů a ulehčení trestním soudům a věznicím, nabyla účinnosti 1. října. Jaké změny a novinky tato novela přináší? 

Obsáhlou novelu trestního zákoníku a trestního řádu schválil Parlament letos v létě. Účinnosti nabyla začátkem října. 

Citujete na svém zpravodajském portálu kritický názor epidemiologa, že skutečné počty nakažených novým typem koronaviru mohou být až dvacetkrát vyšší, než jaká uvádějí oficiální statistiky Ministerstva zdravotnictví? A že komunikace ministerstva ohledně pandemie není úplně transparentní? Pak se připravte, že provoz stránek může být ze dne na den ukončen.

Právě to se stalo íránskému online deníku Jahane Sanat. Obdobný zásah do svobody projevu médií od vypuknutí koronavirové pandemie není vůbec ojedinělý. Více než čtyři sta jich po celém světě napočítal Mezinárodní tiskový institut od jara do října 2020, odborné odhady ale hovoří o mnohem vyšších číslech. Jedná se o civilní i trestní obvinění či zatčení novinářů, omezování přístupu k informacím, cenzuru, příliš širokou regulaci potírání falešných zpráv a dezinformací, ale také slovní nebo fyzická napadení.

Zvláštní tribunál pro Libanon vydal v srpnu 2020 dlouho očekávaný rozsudek ve věci vraždy bývalého libanonského premiéra Rafika Harírího. Tribunál ve svém téměř 2700stránkovém rozsudku odsoudil jednoho pachatele ze zločinu terorismu a souvisejících trestných činů a tři obviněné zprostil obžaloby.

Předtím než přejdeme k diskuzi o rozsudku samotném, je třeba připomenout, proč a jak tribunál vznikl. V roce 2005 došlo k bombovému útoku v centru Beirútu, při kterém přišlo o život 22 lidí, včetně bývalého libanonského premiéra Libanonu Rafíka Harírího. Stovky lidí při výbuchu utrpěly zranění. V roce 2007, dva roky po výbuchu, Libanon a OSN vytvořily tribunál kombinující prvky vnitrostátního a mezinárodního práva, jehož nastavení je do dnešního dne v některých aspektech bezprecedentní.

Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že Slovensko diskriminovalo romské občany. Došlo k tomu v rámci policejní razie v obci na východním Slovensku, kterou vnitrostátní orgány dostatečně neprošetřily. Soud oběma stěžovatelům přiřkl náhradu újmy ve výši 20 tisíc eur.

Stěžovatelé se obrátili na Evropský soud pro lidská práva („Soud“) se svým případem, který má kořeny v létě roku 2013. Tehdy v rámci policejní operace s názvem „Akce 100“ vtrhlo více než 60 policistů do ulice obývané příslušníky romské komunity ve východoslovenské obci Moldava nad Bodvou a fyzicky zaútočilo na přibližně třicet lidí. Do dneška není zřejmé, zda policie operaci zorganizovala z důvodu pátrání po podezřelých osobách nebo se jednalo pouze o záminku k pomstě ze strany policie vůči Romům. Tři dny před touto operací, v rámci místních oslav, házeli údajně někteří Romové kameny na policejní auta. Pomstě by nasvědčovaly informace uvedené ve zprávě slovenské veřejné ochránkyně práv, na kterou upozornil Soud. Ve zprávě stojí, že počet operací v oblastech s vysokou koncentrací Romů je nepřiměřený.

Ochrana směrnice zajišťující odškodnění obětí násilných trestných činů v přeshraničních situacích se musí vztahovat i na případy bez přeshraničního prvku.

B.V., italská občanka s bydlištěm v Itálii, se v roce 2005 stala na italském území obětí sexuálního napadení. Jeho pachatelé byli odsouzeni na útěku, a B.V. ani bezpečnostní složky tak nebyly schopny z nich vymoci přiznanou náhradu újmy ve výši 50 tisíc eur. 

Nové informace o situaci v tureckých detenčních zařízeních přinesl v srpnu Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání. Zveřejněny byly dvě souhrnné zprávy: první jako výsledek pravidelné kontroly, která proběhla v roce 2017, druhá jako shrnutí ad hoc kontroly z roku 2019. V jakých podmínkách osoby v zařízeních žijí?  

Vznik Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání (dále Evropský výbor) je zakotven v Evropské úmluvě o zabránění mučení a nelidského nebo ponižujícího zacházení či trestání. Tato úmluva byla přijata na půdě Rady Evropy a v platnost vstoupila v roce 1989. Tento orgán pracuje při své činnosti s definicí zakotvenou v článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech, v němž je garantováno, že nikdo nebude vystaven mučení nebo nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestu.