5. 9. 2022   Arame Diopová

Brazilská sněmovna projednává návrh zákona, jehož přijetí může vážně ohrozit nejen brazilské původní obyvatelstvo, ale i životní prostředí. Návrh má podporu prezidenta Bolsonara, který dlouhodobě usiluje o omezení práv tamních domorodých komunit.

Práva brazilských původních obyvatel jsou dlouhodobě potlačována, zejména pak jejich ústavní právo na tradiční způsob života a půdu, kterou obývají. Situace se ještě více zhoršila s příchodem administrativy Jaira Bolsonara.

5. 9. 2022   Ondřej Kaška

Bývalý americký prezident Donald Trump figuruje hned v několika kauzách. V současnosti je Trumpovo jméno nejvíce skloňováno v souvislosti s možným porušením zákonu o špionáži. Kromě toho i nadále probíhá vyšetřování útoku na Kapitol z 6. ledna 2021, v němž mohl Trump rovněž sehrát zásadní roli. Americká justice se také zabývá možnými volebními podvody a daňovými nesrovnalosti.

5. 9. 2022   Michaela Kučerová

Nezávislá vyšetřovací komise OSN ve Venezuele: bude i nadále pokračovat?

Více než 125 venezuelských i mezinárodních organizací, které ve Venezuele působí, se v polovině srpna letošního roku vyjádřilo pro prodloužení mandátu nezávislé mezinárodní vyšetřovací mise OSN ve Venezuele. Ta v zemi zahájila činnost v roce 2019, a to za účelem vyšetřování systematického porušování lidských práv v zemi od roku 2014, kdy se bezpečnostní situace ve Venezuele začala vyostřovat.

5. 9. 2022   Veronika Nováková

Veřejný ochránce práv (ombudsman), jímž je nyní Stanislav Křeček, vzbuzuje v současné době v české společnosti řadu otázek, například: Je ombudsman ochráncem lidských práv? Potřebujeme více ombudsmanů nebo i jiné lidskoprávní orgány?

Je úkolem ombudsmana ochrana lidských práv?

Tato otázka vyvolává v české společnosti živé diskuse dlouhodobě. Výsledkem jsou dva tábory s protichůdnými názory.

5. 9. 2022   Marie Gavendová

Na začátku června předložila skupina poslanců návrh novely občanského zákoníku, který by zavedl manželství pro všechny. Navrhovateli jsou zástupci vládní koalice kromě KDU-ČSL a rovněž hnutí ANO. Jaké změny návrh přináší a jaké vyvolal reakce?

Odlišné postavení manželů a partnerů

Rozdíly mezi současnou úpravou manželství a registrovaného partnerství se týkají symbolické roviny, vztahu k dětem a praktických otázek.

5. 9. 2022   Kateřina Ochodková

Ministerstvo vnitra vydalo zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti na území České republiky za rok 2021. Jaká zjištění zpráva přináší?

Zprávu o extremismu [1] a předsudečné nenávisti [2] každoročně zpracovává Odbor bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra. Vychází přitom z podkladů a statistik zpravodajských služeb, Policie ČR, Nejvyššího státního zastupitelství, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Probační a mediační služby. 

5. 9. 2022   Dominika Šudová

Prague Pride je po dvou letech zpět

V polovině srpna se v Praze konal Prague Pride Festival. Vrcholným zakončením byl známý duhový průvod, který se uskutečnil poprvé od roku 2010.[1] Policejním odhadem se pochodu účastnilo okolo 60 tisíc lidí. Prostřednictvím průvodu lidé vyjadřují sounáležitost a podporu sexuálním menšinám, mezi které lze zařadit gaye, lesby, bisexuály nebo trans- a queer lidi. Prague Pride Festival není pouze o známém duhovém průvodu. 

29. 7. 2022   Michaela Stenzelová

Česká republika se v červenci tohoto roku ujala historicky druhého předsednictví v Radě Evropské unie. V roli předsedající země bude po dobu šesti měsíců určovat nejen budoucí směřování Rady, řídit její zasedání, ale také ji zastupovat na jednáních s dalšími institucemi EU a partnery. Jaké jsou priority České republiky v oblasti demokracie a lidských práv? A jak jejich konečné stanovení ovlivnila současná geopolitická situace?

29. 7. 2022   Marie Gavendová

V červnu a červenci proběhlo v Ženevě zasedání Rady OSN pro lidská práva, která se zabývala lidskoprávní situací na Ukrajině, Krymu a v Sevastopolu. Rada také řešila, jaká opatření by se měla přijmout v souvislosti s globálním oteplováním. 

29. 7. 2022   Matyáš Dvořák

V roce 2014 celý svět zděšeně sledoval, jak se na Blízkém východě zjevila teroristická organizace, jež během půl roku ovládla podstatnou část Sýrie a Iráku, kde vyhlásila chalífát a měla ambice ovládnout rozsáhlé regiony nejen na Blízkém východě, ale také v Asii, Africe, a rovněž část Evropy. Tzv. Islámský stát neudivoval jen rychlostí postupu, ale i mimořádnou brutalitou, kterou se vyznačoval. V krutostech neslavně proslula skupina čtyř britských džihádistů označovaná médii jako „Beatles“.