Články - bulletin

K Africkému soudu pro lidská práva a práva národů mohou jednotlivci a neziskové organizace podávat žaloby jen proti přibližně šestině států v regionu. V roce 2016 znemožnila podání žaloby jednotlivcům a neziskovým organizacím Rwanda a na konci roku 2019 nově i Tanzanie.

Již od roku 1987 působí na africkém kontinentu Africká komise pro práva člověka a práva národů (Africká komise), která se zabývá zejména ochranou lidských práv, osvětovou a informační činností a výkladem Africké charty práv člověka a práv národů (Africká charta), jakožto základního dokumentu garantujícího lidská práva na africkém kontinentu. Africká charta byla přijata Organizací africké jednoty (která se v roce 2002 transformovala v Africkou unii), aby plnila obdobnou funkci jako například Úmluva o ochraně lidských práv a svobod přijatá na půdě Rady Evropy. Charta stanovuje právo na ochranu nejen občanských a politických práv, ale také hospodářských, sociálních a kulturních práv, a to individuálních i kolektivních.

V listopadu minulého roku se stal Krajský soud v Brně kolbištěm, na němž se odehrál střet mezi svobodou náboženského vyznání a svobodou umělecké tvorby. Krajský soud totiž posuzoval odvolání kardinála Dominika Duky ve věci divadelních her Prokletí a Naše násilí a vaše násilí. 

V roce 2018 uvedlo brněnské Divadlo Husa na provázku v rámci festivalu Divadelní svět Brno dvě divadelní hry chorvatsko-bosenského režiséra Olivera Frljiće. Ty si vytkly za cíl kontroverzní formou ztvárnit nešvary římskokatolické církve a nastavit zrcadlo problémům současného světa.

Ústavní soud vyhověl stížnosti a rozhodl ve svém nálezu o zrušení rozhodnutí dotčených orgánů v souvislosti s právem stěžovatele na účinné vyšetřování. Jde o jeden z případů tvrzeného špatného zacházení ze strany orgánů veřejné moci. V čem protiprávní jednání spočívalo? A jaká konkrétní práva byla porušena?

Dne 1. července 2016 přivolala náhodně projíždějící hlídka Policie České republiky (dále jen „Policie ČR“) stěžovateli záchrannou službu. Stěžovatel byl nalezen ležící na ulici, nespolupracoval, jevil známky nevolnosti. Do záznamu Policie ČR uvedla „…odmítá odpovídat na otázky při odběru anamnézy… bez viditelných poranění, celková slabost, bezdomovectví.“ 

K podstatnému rozhodnutí dospěl ke konci loňského roku Nejvyšší soud, který potvrdil somálské dívce právo nosit během teoretických hodin na střední škole hidžáb, jako součást jejího práva na identifikaci. Rozhodnutí má představovat zdůraznění povinnosti České republiky tolerovat náboženský pluralismus a omezení bezdůvodného zvýhodňování některých náboženských směrů jakožto i ateistů.

Spor mezi studentkou somálského původu (dále i ,,žalobkyně”) a pražskou střední zdravotnickou školou začal na Obvodním soudě pro Prahu 10 (dále jen „obvodní soud“), který původně zamítl její požadavek, aby jí škola uhradila nemajetkovou újmu a omluvila se za vyjádření nesouhlasu s nošením hidžábu během školní výuky na teoretických hodinách.