1. 4. 2020   ​​​​​​​Eva Kostolanská

Evropský soud pro lidská práva v nedávném rozsudku odškodnil Albánce, který byl z důvodu nařízení povinné léčby svého duševního onemocnění od roku 2008 umístěn ve vězeňských zařízeních.

Nařízená povinná léčba v Albánii

Stěžovatel Arben Strazimiri byl v roce 2008 chycen při pokusu o vraždu. V průběhu řízení však vznikly pochybnosti o jeho trestní odpovědnosti z důvodu duševního onemocnění. To potvrdil znalecký posudek, na jehož základě mu byla nařízena povinná léčba ve zdravotnickém zařízení, nejprve ve věznici Kruja a od roku 2011 ve vězeňské nemocnici v Tiraně. Rozhodnutí o nařízení povinné léčby několikrát přezkoumávaly soudy, ale pokaždé se stejným výsledkem – povinná léčba je nutná a hospitalizace musí nadále pokračovat. 

1. 4. 2020   ​​​​​​​Jana Šulcová

Satirická politická strana nazvaná „Strana maďarského dvouocasého psa“ vyhrála spor s Maďarskem. Ten vznikl kvůli mobilní aplikaci, kterou politická strana začala provozovat před referendem v roce 2016. Maďarská volební komise jí dala pokutu a nařídila zastavit provoz aplikace, protože se obávala volebních podvodů a porušení principu tajnosti hlasování. Podle Evropského soudu pro lidská práva tím ale došlo k porušení práva na svobodu projevu.

Pokuta za zprostředkování fóra pro interakci voličů

Strana maďarského dvouocasého psa (stěžovatelka) je známá tím, že si dělá legraci z maďarské politické elity a vládní politiky. Soudní spor začal v roce 2016, kdy se v Maďarsku konalo referendum, ve kterém hlasující odpovídali na následující otázku: „Chcete, aby Evropská unie nařizovala povinné přemístění osob bez maďarského občanství do Maďarska bez souhlasu maďarského parlamentu?“. Před referendem několik opozičních stran včetně stěžovatelky vyzvalo občany, aby hlasovali s neplatnými hlasovacími lístky na protest proti pořádání referenda. Hlavním důvodem bylo, že referendum v podstatě představovalo zneužití demokratické právní instituce. V této situaci představovalo neplatné hlasování aktivní způsob, jakým mohl volič vyslat jasný signál, že odsuzuje nedostatečnou legitimitu referenda.

1. 4. 2020   ​​​​​​​Jakub Drahorád

Evropský soud pro lidská práva sloučil dohromady 32 stížností od stěžovatelů různých národností, aby se vyjádřil k podmínkám panujícím ve francouzských věznicích. Shledal,  že situace vládnoucí v zařízeních napříč celou Francií a neschopnost tamního vězeňského systému ji jakkoliv účinně řešit představují strukturální porušování článku 3 a článku 13 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.

Soud se zabýval podmínkami panujícími v šesti různých věznicích rozesetých po celém světě (na ostrovech Martinik a Guadeloupe, ve Francouzské Polynésii, ale i na předměstí Paříže a dalších místech pevninské Francie), které dle názoru stěžovatelů nesplňovaly požadavky kladené článkem 3 Úmluvy na vhodnost podmínek k životu. 

1. 4. 2020   Michaela Stenzelová

Dle Výboru OSN pro lidská práva budou členské státy povinny udělit azyl osobám, jejichž práva jsou bezprostředně ohrožena v důsledku klimatických změn. Přelomové stanovisko se může dle odborníků stát precedentem, jenž v budoucnu umožní získat azyl milionům klimatických uprchlíků.

V dlouho očekávaném rozhodnutí se Výbor OSN pro lidská práva [1] vůbec poprvé zabýval stížností jednotlivce usilujícího o poskytnutí ochrany před dopady klimatických změn. Stalo se tak poté, co se na Výbor obrátil Ioane Teitiota – obyvatel Tarawy představující jeden z 33 ostrovů republiky Kiribati nacházející se v západní části Tichého oceánu.

1. 4. 2020   Tereza Ciupková

V únoru proběhly v několika mexických městech rozsáhlé protesty proti násilí na ženách, jako reakce na extrémní počty zavražděných žen a dívek. Mexiko však netvoří v Latinské Americe a Karibiku výjimku, a přes rostoucí povědomí o problému počet případů v posledních letech vzrostl. Jaký charakter má fenomén femicid v regionu a co stojí za mimořádně vysokým počtem jeho obětí?

Extrémní forma násilí na ženě, tedy její zabití mužem z důvodu nenávisti, pohrdání či pocitu nadřazenosti, není v historii novým trendem. Jako globální problém porušování lidských práv se ale v mezinárodněprávním prostředí zformulovala až v 70. letech s označením femicida. V roce 2012 byla na půdě OSN přijata Vídeňská deklarace o femicidě (Deklarace), která mimo jiné zformulovala obecnou definici tohoto činu. 

1. 4. 2020   Andrea Šťástková

Když letos v lednu kambodžský Senát schválil změny zákona o odborových organizacích, ozval se nesouhlas nejen od mezinárodních organizací zabývajících se ochranou lidských práv, ale i od firem jako Adidas a Puma. Požadují dodržování mezinárodních standardů ochrany pracovníků, opírajíce se o svou silnou ekonomickou roli v zejména oděvním průmyslu.

Kambodžské království je zemí, ve které realizuje výrobu svých produktů mnoho firem mezinárodního významu. Objem exportovaného zboží zde daleko převyšuje import a tvoří zhruba 40 % kambodžského HDP. Na produkci výrobků určených k vývozu do celého světa se zde podílí na 700 tisíc zaměstnanců, jejichž pracovním podmínkám již řadu let věnují pozornost mezinárodní pracovní organizace.

1. 4. 2020   Klára Košťálová

V Poslanecké sněmovně čeká na projednání vládní návrh novely zákona o soudech a soudcích. Jaké mají být v oblasti organizace soudnictví hlavní změny?

Hlavním cílem novely je zavedení jednotného systému a pravidel při výběru soudců a soudních funkcionářů. Praxí docházelo k rozdílnému posuzování splnění podmínek pro jmenování soudcem a nebylo jednoznačné, kdo a jak o nich rozhoduje. Jedná se o nepřijatelný přístup, neboť dochází k narušování důvěry v justici.

Justiční kandidát

V české praxi existuje institut tzv. justičních čekatelů. Justičním čekatelem se osoba stane tak, že předseda krajského soudu po předchozí konzultaci s Ministerstvem spravedlnosti vyhlásí výběrové řízení do přípravné služby, zájemce se podrobí písemnému testu, pohovoru a psychologicko-diagnostickému vyšetření. Při úspěšném zvládnutí je přijat do přípravné služby, která trvá tři roky. Služba je zakončena odbornou zkouškou a po jejím absolvování je čekatel navržen prezidentu republiky na jmenování soudcem.

1. 4. 2020   Pavel Doubek

V polovině února tohoto roku zvolila Poslanecká sněmovna nového veřejného ochránce práv. Stal se jím Stanislav Křeček, který ve funkci vystřídal Annu Šabatovou. Před jakými výzvami nový ombudsman stojí? A podaří se mu bezezbytku naplnit svůj mandát?

V tajné volbě se proti sobě postavili tři kandidáti, které nominoval Senát a prezident. Senát do volby vyslal právníka a vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva Víta Alexandera Schorma a advokáta Jana Matyse. Prezident navrhl právníka a dlouholetého zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislava Křečka. Po prvním kole, kdy nebyl zvolen žádný z kandidátů, se konalo kolo druhé. V něm se utkali Stanislav Křeček a Vít Alexander Schorm. Přes vysoký počet nevyužitých hlasů (56) vyšel z volby vítězně doktor Křeček, který obdržel 91 hlasů. Doktor Schorm obdržel o 38 hlasů méně.

1. 4. 2020   Simona Úlehlová

Vzhledem k tomu, že ne vždy jsou kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu podávány odůvodněně a často jsou spíše prostředkem stěžovatelů či jejich advokátů k protažení sporu, uvažuje zákonodárce o rozšíření institutu nepřijatelnosti kasačních stížností i do dalších oblastí než je jen oblast mezinárodní ochrany. Novelu soudního řádu správního právě projednává Poslanecká sněmovna, která by letos měla rozhodnout o dalším vývoji správního soudnictví. 

Správní soudnictví představuje ochranu subjektivních veřejných práv jednotlivců. Správní soudy rozhodují pouze v jediném stupni a proti jejich rozhodnutí není přípustné odvolání ani žádný jiný řádný opravný prostředek, jak je tomu například v civilním řízení. Jedinou obranou proti pravomocným rozhodnutím krajských soudů je až na výjimky tzv. mimořádný opravný prostředek, kasační stížnost, o které rozhoduje výlučně Nejvyšší správní soud.

1. 3. 2020   ​​​​​​​Jana Šikorská

Vyšetřování možných  zločinů podle mezinárodního práva spáchaných na území Palestiny pokračuje. Úřad žalobkyně Mezinárodního trestního soudu požádal přípravný senát o rozhodnutí ve věci územní jurisdikce ohledně situace v Palestině.  

Uvedené rozhodnutí žalobkyně bylo pro některé odborníky překvapující, jelikož samostatné přešetření územní jurisdikce v daném případě nebylo procesně nutné. Žalobkyně své rozhodnutí zdůvodnila specifickou povahou konfliktu. Jaký byl tedy dosavadní vývoj a co tento krok představuje z právního a zčásti i z politického hlediska?