Články - bulletin

Evropský soud pro lidská práva v nedávném rozsudku odškodnil Albánce, který byl z důvodu nařízení povinné léčby svého duševního onemocnění od roku 2008 umístěn ve vězeňských zařízeních.

Nařízená povinná léčba v Albánii

Stěžovatel Arben Strazimiri byl v roce 2008 chycen při pokusu o vraždu. V průběhu řízení však vznikly pochybnosti o jeho trestní odpovědnosti z důvodu duševního onemocnění. To potvrdil znalecký posudek, na jehož základě mu byla nařízena povinná léčba ve zdravotnickém zařízení, nejprve ve věznici Kruja a od roku 2011 ve vězeňské nemocnici v Tiraně. Rozhodnutí o nařízení povinné léčby několikrát přezkoumávaly soudy, ale pokaždé se stejným výsledkem – povinná léčba je nutná a hospitalizace musí nadále pokračovat. 

Satirická politická strana nazvaná „Strana maďarského dvouocasého psa“ vyhrála spor s Maďarskem. Ten vznikl kvůli mobilní aplikaci, kterou politická strana začala provozovat před referendem v roce 2016. Maďarská volební komise jí dala pokutu a nařídila zastavit provoz aplikace, protože se obávala volebních podvodů a porušení principu tajnosti hlasování. Podle Evropského soudu pro lidská práva tím ale došlo k porušení práva na svobodu projevu.

Pokuta za zprostředkování fóra pro interakci voličů

Strana maďarského dvouocasého psa (stěžovatelka) je známá tím, že si dělá legraci z maďarské politické elity a vládní politiky. Soudní spor začal v roce 2016, kdy se v Maďarsku konalo referendum, ve kterém hlasující odpovídali na následující otázku: „Chcete, aby Evropská unie nařizovala povinné přemístění osob bez maďarského občanství do Maďarska bez souhlasu maďarského parlamentu?“. Před referendem několik opozičních stran včetně stěžovatelky vyzvalo občany, aby hlasovali s neplatnými hlasovacími lístky na protest proti pořádání referenda. Hlavním důvodem bylo, že referendum v podstatě představovalo zneužití demokratické právní instituce. V této situaci představovalo neplatné hlasování aktivní způsob, jakým mohl volič vyslat jasný signál, že odsuzuje nedostatečnou legitimitu referenda.

Evropský soud pro lidská práva sloučil dohromady 32 stížností od stěžovatelů různých národností, aby se vyjádřil k podmínkám panujícím ve francouzských věznicích. Shledal,  že situace vládnoucí v zařízeních napříč celou Francií a neschopnost tamního vězeňského systému ji jakkoliv účinně řešit představují strukturální porušování článku 3 a článku 13 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.

Soud se zabýval podmínkami panujícími v šesti různých věznicích rozesetých po celém světě (na ostrovech Martinik a Guadeloupe, ve Francouzské Polynésii, ale i na předměstí Paříže a dalších místech pevninské Francie), které dle názoru stěžovatelů nesplňovaly požadavky kladené článkem 3 Úmluvy na vhodnost podmínek k životu. 

Dle Výboru OSN pro lidská práva budou členské státy povinny udělit azyl osobám, jejichž práva jsou bezprostředně ohrožena v důsledku klimatických změn. Přelomové stanovisko se může dle odborníků stát precedentem, jenž v budoucnu umožní získat azyl milionům klimatických uprchlíků.

V dlouho očekávaném rozhodnutí se Výbor OSN pro lidská práva [1] vůbec poprvé zabýval stížností jednotlivce usilujícího o poskytnutí ochrany před dopady klimatických změn. Stalo se tak poté, co se na Výbor obrátil Ioane Teitiota – obyvatel Tarawy představující jeden z 33 ostrovů republiky Kiribati nacházející se v západní části Tichého oceánu.

V únoru proběhly v několika mexických městech rozsáhlé protesty proti násilí na ženách, jako reakce na extrémní počty zavražděných žen a dívek. Mexiko však netvoří v Latinské Americe a Karibiku výjimku, a přes rostoucí povědomí o problému počet případů v posledních letech vzrostl. Jaký charakter má fenomén femicid v regionu a co stojí za mimořádně vysokým počtem jeho obětí?

Extrémní forma násilí na ženě, tedy její zabití mužem z důvodu nenávisti, pohrdání či pocitu nadřazenosti, není v historii novým trendem. Jako globální problém porušování lidských práv se ale v mezinárodněprávním prostředí zformulovala až v 70. letech s označením femicida. V roce 2012 byla na půdě OSN přijata Vídeňská deklarace o femicidě (Deklarace), která mimo jiné zformulovala obecnou definici tohoto činu. 

Když letos v lednu kambodžský Senát schválil změny zákona o odborových organizacích, ozval se nesouhlas nejen od mezinárodních organizací zabývajících se ochranou lidských práv, ale i od firem jako Adidas a Puma. Požadují dodržování mezinárodních standardů ochrany pracovníků, opírajíce se o svou silnou ekonomickou roli v zejména oděvním průmyslu.

Kambodžské království je zemí, ve které realizuje výrobu svých produktů mnoho firem mezinárodního významu. Objem exportovaného zboží zde daleko převyšuje import a tvoří zhruba 40 % kambodžského HDP. Na produkci výrobků určených k vývozu do celého světa se zde podílí na 700 tisíc zaměstnanců, jejichž pracovním podmínkám již řadu let věnují pozornost mezinárodní pracovní organizace.

V Poslanecké sněmovně čeká na projednání vládní návrh novely zákona o soudech a soudcích. Jaké mají být v oblasti organizace soudnictví hlavní změny?

Hlavním cílem novely je zavedení jednotného systému a pravidel při výběru soudců a soudních funkcionářů. Praxí docházelo k rozdílnému posuzování splnění podmínek pro jmenování soudcem a nebylo jednoznačné, kdo a jak o nich rozhoduje. Jedná se o nepřijatelný přístup, neboť dochází k narušování důvěry v justici.

Justiční kandidát

V české praxi existuje institut tzv. justičních čekatelů. Justičním čekatelem se osoba stane tak, že předseda krajského soudu po předchozí konzultaci s Ministerstvem spravedlnosti vyhlásí výběrové řízení do přípravné služby, zájemce se podrobí písemnému testu, pohovoru a psychologicko-diagnostickému vyšetření. Při úspěšném zvládnutí je přijat do přípravné služby, která trvá tři roky. Služba je zakončena odbornou zkouškou a po jejím absolvování je čekatel navržen prezidentu republiky na jmenování soudcem.

V polovině února tohoto roku zvolila Poslanecká sněmovna nového veřejného ochránce práv. Stal se jím Stanislav Křeček, který ve funkci vystřídal Annu Šabatovou. Před jakými výzvami nový ombudsman stojí? A podaří se mu bezezbytku naplnit svůj mandát?

V tajné volbě se proti sobě postavili tři kandidáti, které nominoval Senát a prezident. Senát do volby vyslal právníka a vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva Víta Alexandera Schorma a advokáta Jana Matyse. Prezident navrhl právníka a dlouholetého zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislava Křečka. Po prvním kole, kdy nebyl zvolen žádný z kandidátů, se konalo kolo druhé. V něm se utkali Stanislav Křeček a Vít Alexander Schorm. Přes vysoký počet nevyužitých hlasů (56) vyšel z volby vítězně doktor Křeček, který obdržel 91 hlasů. Doktor Schorm obdržel o 38 hlasů méně.

Vzhledem k tomu, že ne vždy jsou kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu podávány odůvodněně a často jsou spíše prostředkem stěžovatelů či jejich advokátů k protažení sporu, uvažuje zákonodárce o rozšíření institutu nepřijatelnosti kasačních stížností i do dalších oblastí než je jen oblast mezinárodní ochrany. Novelu soudního řádu správního právě projednává Poslanecká sněmovna, která by letos měla rozhodnout o dalším vývoji správního soudnictví. 

Správní soudnictví představuje ochranu subjektivních veřejných práv jednotlivců. Správní soudy rozhodují pouze v jediném stupni a proti jejich rozhodnutí není přípustné odvolání ani žádný jiný řádný opravný prostředek, jak je tomu například v civilním řízení. Jedinou obranou proti pravomocným rozhodnutím krajských soudů je až na výjimky tzv. mimořádný opravný prostředek, kasační stížnost, o které rozhoduje výlučně Nejvyšší správní soud.

Vyšetřování možných  zločinů podle mezinárodního práva spáchaných na území Palestiny pokračuje. Úřad žalobkyně Mezinárodního trestního soudu požádal přípravný senát o rozhodnutí ve věci územní jurisdikce ohledně situace v Palestině.  

Uvedené rozhodnutí žalobkyně bylo pro některé odborníky překvapující, jelikož samostatné přešetření územní jurisdikce v daném případě nebylo procesně nutné. Žalobkyně své rozhodnutí zdůvodnila specifickou povahou konfliktu. Jaký byl tedy dosavadní vývoj a co tento krok představuje z právního a zčásti i z politického hlediska?