Na úvod zimního Bulletinu Vás Pavel Štěpáník a Alžběta Dvořáková zvou do kyberprostoru a seznamují s činností Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Čím se úřad zabývá a jakým výzvám čelí?

V sekci mezinárodní trestní spravedlnost se Adéla Hrdá vydává na horkou půdu Súdánu, který se po dvaceti letech opět ocitá ve stínu občanské války. Klára Popelková dále upozorňuje na kritickou situaci v Pásmu Gazy a informuje o probíhajícím vyšetřování možných válečných zločinů.

Jan Nevlída z evropské sekce listuje stanoviskem generální advokátky Tamary Ćapety k otázce, zda má Soudní dvůr EU chránit lidská práva i v oblasti Společné zahraniční a bezpečnostní politiky. V navazujícím článku si Johana Marešová všímá návrhu směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti. Přiměje velké společnosti, aby dbaly na dodržování lidských práv a ochrany životního prostředí?

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Da Bean Ye ohlíží po uplynulém roce 2023 a poukazuje na klíčové události, které přispěly k ochraně práv dětí. Vyrůstají děti ve zdravém a bezpečném prostředí? Le Minh Tam dále zve k přečtení příručky pro novináře s názvem Digitální doba s lidskou tváří, která přibližuje možné dopady moderních technologií na novinářskou práci.

Smutné čtení přináší Anna Pěničková z české sekce, která se vrací k tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Denis Pauk se následně obrací k Hradu a poukazuje na institut prezidentské milosti, která je od nového roku opět v rukou prezidenta. Jakub Dubják uzavírá sekci analýzou nálezu Ústavního soudu, který shledal porušení participačních práv dítěte umístěného do výchovného ústavu.

 

 

Dne 10. prosince 2023 oslavila své 75. narozeniny

Všeobecná deklarace lidských práv, jeden

z nejvýznamnějších lidskoprávních dokumentů.

S prvním narozeninovým přáním přichází 

Martin Kopa a seznamuje nás se strhujícím životním 

příběhem otce Deklarace, Reného Cassina.



Druhý balíček narozeninových gratulací přináší stážisté

ze sekce mezinárodní trestní spravedlnost.

Veronika Kubáňová se zabývá rolí OSN při stíhání

zločinů podle mezinárodního práva. Navazuje 

Adéla Čapková a osvětluje nový návrh na rekodifikaci

zločinu agrese v rámci Římského statutu. 

Adéla Hrdá dále přichází s aktuální informací

o vydání mezinárodního zatykače na syrského 

prezidenta Bašára Asada ze strany Francie.



S přáními nezahálí ani evropská sekce. 

Johana Marešová se dívá na průnik dvou 

lidskoprávních systémů, OSN a Rady Evropy. 

Jan Nevlída dále analyzuje rozsudek ESLP ve věci

Plechlo proti Slovensku, který se týká 

odposlechů ve vztahu k právu na soukromí

a rodinný život. Natália Hamadejová poté informuje

o věci Pająk a další proti Polsku, v níž ESLP rozhodl

o porušení Úmluvy tím, že došlo ke snížení věku

pro odchod do důchodu soudců.



V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva

se Karin Lišková zamýšlí nad cíli udržitelného

rozvoje OSN známé jako Agenda 2030. Da Bean Ye 

poté informuje o stém výročí organizace Interpol. 

Daniela Skácelíková též připomíná, že 75. výročí

slaví též Úmluva o zabránění a trestání zločinu 

genocidia.  



O tom, jak Všeobecná deklarace prozařuje

do českého práva pojednává Denis Pauk z české 

sekce. Anna Pěničková rovněž listuje výroční 

zprávou BIS a informuje o aktuálních hrozbách

pro bezpečnost ČR. Barbora Headlandová závěrem

analyzuje rozsudek Nejvyššího správního soudu

týkající se úřední změny pohlaví u transgender osob.

 

Na úvod listopadového Bulletinu Vám přinášíme zamyšlení předsedy Nejvyššího správního soudu, Karla Šimky. Ten se ve svém článku zabývá vývojem správního soudnictví, hledáním hranic soudcovské moci i výzvami, před nimiž stojí „střecha” správního soudnictví, jíž předsedá.

V sekci mezinárodní trestní spravedlnost se Roman Tocháček věnuje aktuálnímu Izraelsko-palestinskému konfliktu, který se v plné síle opět rozhořel. Nikola Burdová přináší aktuality ze světa univerzální trestní jurisdikce a přibližuje stíhání pachatelů rwandské genocidy ze strany Belgie a Nizozemska.

Filip Lamparter z evropské sekce přibližuje rozhodnutí ESLP ve věci Valiullina a ostatní proti Lotyšsku, ve kterém soud posuzoval navýšení podílu lotyšského jazyka ve výuce, což mělo kolidovat s právy místní ruskojazyčné menšiny. Daniela Maiettová se dále zabývá věcí Baret a Caballero proti Francii, která se týká zákazu vývozu gamet a embryí do zahraničí.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva nás Radek Tesař zasvěcuje do fenoménu tzv.rychlé módy, neboli fast fashion. Je trend „co týden, to nové tričko” dlouhodobě udržitelný? Le Minh Tam přináší aktuální pohled k brazilskému Nejvyššímu soudu, který ochránil domov domorodého kmene Xokleng.

Chvála a kritika. Tak lze stručně hodnotit návštěvu ČR ze strany Komisařky pro lidská práva Rady Evropy Dunje Mijatovićové,

 níž v české sekci pojednává Karolína Vejmolová. Jakub Dubják nás dále seznamuje s rozhodnutím Nejvyššího soudu v kauze hanlivého zkomolení jména Tomia Okamury.

Úvodem nám ještě dovolte vyjádřit upřímné poděkování našim podporovatelům v hithitové kampani „Pojďte se s námi postavit

a lidská práva”, kteří nás podpořili koupí kompletního balíčku. Jmenovitě Veronice Wolny, Jolaně Dvořákové, Ľubomíru Majerčíkovi, Tomáši Langáškovi, Miroslavu Knobovi, Miroslavě Šípošové, Zuzaně Vikarské, Ladislavu Vyhnánkovi, Tomáši Dokulilovi, Michaeli Švarcovi a Martinu Kopovi. Moc děkujeme!

The Czech Centre for Human Rights and Democracy is proud to present a new issue of the Czech Republic Human Rights Review.

The year 2022 was marked by significant international events to which Czech law and policy had to respond. Most notably of which included Russian aggression in Ukraine and the consequential refugee influx and energy crisis. In our opening essays, Veronika Nováková introduces the newly adopted sanction act, known as the Czech Magnitsky Act, and investigates the legal ramifications of the Russian-Ukraine war. For example, changes in asylum law and criminal liability for war crimes before national courts.

In the following pieces, Veronika examines the Czech presidency of the Council of the European Union, and Kateřina Ochodková sheds light on the Czech endeavor in the UN Human Rights Council, first as its member, then as the presiding State.

Continuing, in analyzing the global climate crisis, Marie Gavendová probes into Czech commitments to reduce emissions and limit the use of coal-fired resources. Kateřina Ochodková then discusses a particular cross-border environmental case of the Turów Coal Mine in Poland.

Regarding the development in the Czech judiciary, Marie Gavendová analyzes intriguing discrimination cases before the Supreme Administrative Court. Do children and foreign nationals face discrimination in access to accommodation and restaurant services? Moreover, Kateřina Ochodková investigates a controversial “transgender” judgment of the Constitutional Court. Did it find the sterilization surgery, a statutory requirement for official change of one's gender, unconstitutional?

Marie Gavendová then scrutinizes an ongoing debate on same-sex marriage in the Czech Republic and illuminates the proposal for an amendment to the Civil Code that would introduce same-sex marriage before the law. Why are same-sex marriages still not permitted?

A positive change arrived in January 2022 when the compensation act for unlawful sterilization of women was finally adopted. Dominika Šudová probes into this longawaited law and discusses its strengths and weaknesses. Dominika further explores the development in the area of rights of people with disabilities and explains how the Czech Republic monitors the commitments under the Optional Protocol of the UN Convention on the Rights of People with Disabilities.

Podzimní číslo našeho Bulletinu začínáme reportáží Natálie Dřínovské ze stáže u Soudního dvora Evropské unie. Jak stáž probíhá, v čem je přínosná a proč se budete v Lucemburku cítit jako doma?

Z příjemné stáže v Lucemburku nás do surové reality mezinárodního práva vrátí Roman Tocháček. Ten se ve svém článku věnuje nechvalně známé paramilitární organizaci Wagnerovci. Kde se nezvaní bojovníci vzali a co chtějí? Nikola Burdová navazuje aktuálním pohledem k Mezinárodnímu soudnímu dvoru, který se zabývá tvrzením Ruska, že Ukrajina páchá genocidu na ruskojazyčném obyvatelstvu.

Daniela Maiettová z evropské sekce pojednává o přípravě nařízení Evropské unie proti sexuálnímu zneužívání dětí na internetu. Jde o dobrý krok nebo nepřiměřený zásah do osobních údajů? Filip Lamparter dále pojednává o rozsudku ESLP ve věci Kovačević v. Bosna a Hercegovina, který odhalil nedostatky tamního volebního systému.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva nás Le Minh Tam přivádí na půdu Valného shromáždění OSN, které požádalo Mezinárodní soudní dvůr o posouzení právních důsledků vyplývajících z izraelské okupace palestinských území. Radek Tesař se dále věnuje nové popravčí metodě v Alabamě, vraždění uprchlíků na hranicích v Saúdské Arábii či porušování lidských práv v Tibetu.

Ani česká sekce tentokrát nepřichází s radostnými tématy. Jakub Dubják se věnuje rozhodování lékařů „o pacientce, bez pacientky“ v kontextu pokynu neresuscitovat. Karolína Vejmolová si dále všímá trestního oznámení za nenávistné projevy na internetu vůči Romům a odsuzujícího rozsudku ve věci odstřelovače proruských separatistů na Ukrajině.

Na úvod nového Bulletinu Vám přinášíme článek Tomáše Langáška a Veroniky Bílkové, zástupců České republiky v Benátské komisi. Jak hodnotí Benátská komise de-oligarchizaci veřejného života a o čem pojednávají její stanoviska s „českou stopou“?

Sekci mezinárodní trestní spravedlnost otevírá Nikola Burdová pohledem k Mezinárodnímu trestnímu soudu, který se zabývá válečnými zločiny spáchanými během konfliktu v Dárfúru v letech 2003 a 2004. Jak se do nalézání mezinárodní spravedlnosti v Dárfúru projeví nový konflikt, který se v oblasti letos znovu rozhořel?

Filip Lamparter z evropské sekce nahlíží pod pokličku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Camara proti Belgii. Ten se týká povinnosti státu zajistit žadateli o mezinárodní ochranu odpovídající ubytování. Daniela Maiettová se dále zabývá diskriminacíelitní jihoafrické běžkyně Caster Semenyaové, která byla nucena snížit hladinu testosteronu.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva Radek Tesař informuje o proběhlém summitu Organizace smlouvy amazonské spolupráce, který se sešel s cílem chránit Amazonský prales. Shodli se země na opatřeních, jak chránit “plíce světa”?

Bulletin, jak je již zvykem, uzavírá česká sekce, v níž Karolína Vejmolová pojednává o periodické zprávě vlády ČR o plnění Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen. Jakub Dubják dále informuje o obměně Ústavního soudu a prezidentské návštěvě nejvyšších soudních instancí v Brně.

Na úvod nového Bulletinu Kamila Pelíšková informuje o proběhlém zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě. Jaká je lidskoprávní situace v Izraeli, na Krymu či na polsko-běloruských hranicích? Dominika Šudová následně přibližuje studentskou projektovou soutěž Elevator, která se konala pod záštitou veřejného ochránce práv.

Sekci mezinárodní trestní spravedlnost zahajuje Roman Tocháček a věnuje se zničení Kachovské přehrady na Ukrajině. Půjde o první případ ekocidy řešený před Mezinárodním trestním soudem?

Kamila Pelíšková a Tomáš Opat z evropské sekce přináší novinky z judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Za pozornost stojí rozhodnutí Sanchez proti Francii týkající se nenávistných komentářů na Facebooku. Uniknout by nemělo ani rozhodnutí ve věci Maymulakhin a Markiv proti Ukrajině, které se vztahuje k právnímu uznání stejnopohlavních párů.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Radek Tesař věnuje nebezpečnému pnutí na severu Kosova. Ocitá se Balkánský poloostrov opět na hraně ozbrojeného konfliktu?

Jakub Dubják z české sekce odkrývá případ špatného zacházení s vězenkyní ve Věznici Světlá nad Sázavou, která byla po několik hodin připoutána k okenní mříži. Jde “jen” o zneužité pravomoci dozorců nebo již hovoříme o mučení? A jak se věc vyvíjí před obecnými soudy?