Bulletin

Bulletin otevírá osobní text Alžběty Dvořákové, která se ohlíží za svou cestou z Centra pro lidská práva a demokracii až do prostředí mezinárodních bezpečnostních institucí, včetně OSN či NATO. 

V části věnované mezinárodní trestní spravedlnosti se Alžběta Frommerová zabývá soudním procesem s bývalou bangladéšskou premiérkou Šajch Hasínou Vadžídovou, čelící hrozbě trestu smrti za zločiny proti lidskosti. Karolína Nešpůrková přibližuje odsouzení Abd Al-Rahmana, jednoho z vrchních velitelů súdánských milic Janjaweed.

Evropský systém ochrany lidských práv představuje příspěvek Anny Slezákové k rozsudku Fajstavr proti České republice, v němž ESLP posuzoval, zda odsouzení založené převážně na výpovědi spolupracující obviněné odpovídalo požadavkům spravedlivého procesu. Kryštof Urban se pak věnuje případu Vainik a ostatní proti Estonsku, ve kterém se soud poprvé vyjádřil k otázce, zda absolutní zákaz kouření ve věznicích představuje nepřiměřený zásah do osobní autonomie vězňů.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Tobiáš Ševčík věnuje vývoji ochrany stejnopohlavních manželství v USA a Madlen Seibertová upozorňuje na přetrvávající globální nerovnosti mezi ženami a muži.

Česká sekce přináší text Jonáše Hodaňe k opakujícím se sporům o soudcovské platy před Ústavním soudem a příspěvek Gabriely Grünové k zamítnutí klimatické žaloby, které znovu otevřelo debatu o lidskoprávní ochraně klimatu.

Přejeme Vám inspirativní čtení a klidné vánoční dny plné pohody, radosti a inspirace do nového roku.

Centrum letos slaví 16. narozeniny! Jak na jeho vznik vzpomínají jeho zakládající členové a jakým výzvám dnes čelí, se dozvíte v úvodním rozhovoru s Hubertem Smekalem, Ladislavem Vyhnánkem, Ľubomírem Majerčíkem a Lukášem Hoderem.

V části věnované mezinárodní trestní spravedlnosti Barbora Bulánková osvětluje záměr tří států západního Sahelu - Mali, Burkiny Faso a Nigeru – opustit Mezinárodní trestní soud.

Tereza Hladíková představuje vznikající Zvláštní tribunál pro zločin agrese proti Ukrajině a jeho limity. Může skutečně stíhat nejvyšší představitele státu, když jim zároveň přiznává dočasnou imunitu?

V sekci Evropský systém ochrany lidských práv se Martin Plášek zabývá rozsudkem ve věci Helme proti Estonsku č. 3023/22, ve kterém se Evropský soud pro lidská práva (ESLP) poprvé vyjádřil k použitelnosti důkazů získaných policistou v utajení v on-line prostředí.

Alexandra Eštoková se ve svém příspěvku zaměřuje na případ Imanov proti Ázerbájdžánu, v němž ESLP rozhodl o právu advokát Yalchina Imanova na ochranu soukromého života.

Sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva otvírá článek Barbory Švábové, která popisuje, jak se v posledních letech proměnilo získávání prostředků pro terorismus díky novým technologiím.

Nelly Vondrová pak přináší krátký vhled do pokračujících vyjednávání o nové úmluvě o právu na vzdělání.

V České sekci Gabriela Tomečková osvětluje rozsudek Nejvyššího soudu v případu žaloby L. P., která se domáhala náhrady újmy za smrt svého partnera P. K. v policejní cele.

Říjnové vydání uzavírá příspěvek Jakuba Dubjáka, který se věnuje otázce přerušení výkonu trestu a právu na péči o dítě z pohledu Ústavního soudu a jeho čerstvému nálezu k výkladu ustanovení § 325 odst. 2 trestního řádu.

Bulletin otevírá rozhovor s Marií Kmecovou, právničkou, která spoluvytvářela základy českého národního preventivního mechanismu a dnes působí jako viceprezidentka Evropského výboru pro zabránění mučení.

V části věnované mezinárodní trestní spravedlnosti se Barbora Bulánková vrací k případu Josepha Konyho, velitele ugandské Armády božího odporu. Mezinárodní trestní soud vydal zatykač už v roce 2005, ale řízení začíná až nyní.

Šimon Komár sleduje proces se švédskou firmou Lundin Energy, jejíž vedení čelí obvinění ze spoluúčasti na zločinech v Jižním Súdánu.

Evropský systém ochrany lidských práv přibližuje Caroline Bindačová skrze rozsudek ESLP ve věci E.A. a AVFT proti Francii, který posiluje povinnost států chránit oběti genderově podmíněného násilí.

Martin Plášek komentuje výsledky průzkumu o životě intersexuálních osob v Evropě.

V části věnované mezinárodní politice, byznysu a lidským právům se Anna Kateřina Ondráčková zaměřuje na situaci pamírské menšiny v Tádžikistánu, která čelí marginalizaci a represím.

Nga Thi Nguyen sleduje proměnu postojů evropských států ke konfliktu v Gaze — od podpory Izraele k výzvám k příměří.

Domácí dění reflektuje Jakub Dubják skrze nález Ústavního soudu ve věci střelby na FF UK, který posiluje standardy účinného vyšetřování.

Gabriela Tomečková rozebírá spory o politická uskupení a jejich vztah k volební klauzuli.

Anet Cermanová představuje novelu trestního zákoníku, která mění přístup k neplacení výživného.

Přejeme Vám inspirativní čtení a klidné podzimní dny.

Nové vydání Bulletinu začínáme článkem Dagmar Matúšů, která se zabývá regulací nášlapných min podle Ottawské úmluvy. Jak se daří chránit civilní obyvatelstvo v zaminovaných oblastech?

V sekci mezinárodní trestní spravedlnost se Šimon Komár věnuje rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu ve věci válečných zločinů páchaných během ozbrojeného konfliktu ve Středoafrické republice. Barbora Bulánková si dále všímá zatykačů tohoto soudu vydaných na představitele Tálibánu ve věci systematického pronásledování žen a dívek v Afghánistánu.

Alexandra Eštoková z evropské sekce listuje zprávou Transparency International týkající se lobbingu v Evropském parlamentu. Kdo za europoslance lobuje? Nga Thi Nguyen dále analyzuje rozhodnutí ESLP ve věci Bradshaw a ostatní proti Velké Británii týkající se ochrany svobodných voleb před zásahy ze strany Ruské federace.

V sekci mezinárodní politika, byznys a lidská práva nás Nelly Vondrová přivádí na italské farmy, kde v důsledku vysokých teplot a systému „caporalato“ dochází k vykořisťování přistěhovaleckých pracovníků. Na hrozbu úmorných veder upozornil i Mezinárodní soudní dvůr, když vydal poradní stanovisko k povinnostem států v souvislosti se změnou klimatu, o čemž pojednává Anna Kateřina Ondráčková.

Českou sekci zahajuje listováním ve výroční zprávě BIS Aneta Cermanová. Jakým bezpečnostním hrozbám čelíme? Filip Valoušek se následně obrací k trestnímu stíhání českých vojáků ve věci smrti Vahidulláha Chána, které skončilo prezidentskou abolicí. Jakub Dubják přidává nový díl „seriálu“ poutání odsouzené ve věznici a analyzuje, jak tato věc dopadla před Ústavním soudem. Děkujeme všem čtenářům za dosavadní přízeň.

Zájemcům o zapojení do našeho Centra dále sdělujeme, že jsme právě otevřeli výběrové řízení na stáže pro příští rok. Neváhejte se proto přihlásit. Příští článek v Bulletinu může být ten Váš!

Na úvod letního vydání Bulletinu Vám přinášíme rozhovor s Tomášem Langáškem, který se po deseti letech působení u Nejvyššího správního soudu stal ústavním soudcem. Jak hodnotí první rok v nové roli? A proč je funkce soudce Ústavního soudce úkol a nikoliv trofej?

V sekci mezinárodní trestní spravedlnosti se Barbora Bulánková věnuje zprávě Universal Jurisdiction Annual Review, která ukazuje pokroky i přetrvávající dvojí standardy v uplatňování univerzální jurisdikce. Tereza Hladíková se zaměřuje na nový postoj Libye vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu – země po letech konfliktu oficiálně uznala jeho jurisdikci, čímž otevřela cestu k vyšetřování válečných zločinů z minulých dekád.

Evropská sekce přichází s článkem Nga Thi Nguyen, která rozebírá rozsudek ESLP ve věci Sahiner proti Rakousku, v němž soud potvrdil, že státy mohou omezit změnu jména, pokud je neobvyklé. Alexandra Eštoková přináší analýzu otevřeného dopisu koalice devíti evropských států, která vyzývá k posunu v interpretačním přístupu Štrasburského soudu v oblasti migrace.

V sekci mezinárodní politiky, byznysu a lidských práv se Nelly Vondrová zamýšlí nad tím, jak decentralizované online komunity, pokročilé šifrování i nástroje umělé inteligence proměňují způsoby sexuálního zneužívání dětí. Barbora Švábová analyzuje květnovou eskalaci mezi Indií a Pákistánem, během níž byly poprvé v historii mezi dvěma jadernými státy nasazeny ozbrojené drony.

V české sekci Filip Valoušek představuje případ, v němž Ústavní soud zrušil rozhodnutí o přeřazení vězně s duševním onemocněním do věznice s přísnějším režimem. Aneta Cermanová pak přibližuje případ obnovy řízení před Ústavním soudem na základě rozsudku ESLP ve prospěch oběti sexuálního násilí.