Bulletin

Na úvod nového Bulletinu Vám přinášíme článek Ivany Hrdličkové, bývalé soudkyně Zvláštního tribunálu pro Libanon, která se ohlíží po dokončení mandátu tribunálu a hodnotí jeho přínos pro hledání mezinárodní trestní spravedlnosti.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Nikola Burdová věnuje řízení před Kosovskými zvláštními senáty, které zahájily dlouho očekávaný proces s bývalým kosovským prezidentem. Ten spolu s dalšími obžalovanými čelí obvinění ze spáchání zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.

Kamila Pelíšková a Daniela Maiettová z Evropské sekce osvětlují dvě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva proti Maďarsku. První se týká ochrany soukromí v podobě zveřejnění osobních údajů v rejstříku daňových neplatičů. Druhé se vztahuje k diskriminaci a segregaci romských žáků.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Le Minh Tam zabývá tristními podmínkami migrujících pracovníků v Itálii. Kristýna Tylšová si dále všímá historické dohody států OSN na ochraně života oceánů v podobě zcela nové Úmluvy.

Karolína Vejmolová z České sekce pojednává o újmě na zdraví vzniklé v nemocnici. Jak české právo na odškodnění poškození zdraví pamatuje? Jak si může poškozený na kvalitu zdravotních služeb stěžovat?

Na úvod nového Bulletinu Vám přinášíme reportáž Zuzany Andresky z Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády o jednání Komise OSN pro postavení žen. Tématem letošního zasedání byl vliv digitalizace na postavení žen a dívek. 

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Dalibor Jirda věnuje zatykači Mezinárodního trestího soudu na ruského prezidenta a jeho zmocněnkyni pro práva dětí. Jaké může mít vydaný zatykač praktické důsledky?

Jaromír Chroustovský z evropské sekce informuje o rozsudku Soudního dvora Evropské unie, který se věnoval důvodům potřebným k povolení odposlechu telefonních hovorů. Daniela Maiettová se poté zaměřuje na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci sankcí televiznímu kanálu v souvislosti se svobodou projevu.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Le Minh Tam věnuje tzv. greenwashingu. Proč se některé společnosti prezentují prázdnými sliby?

Jakub Dubják z české sekce pojednává o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci  tzv. klimatické žaloby. Jaká byla stěžejní argumentace soudu a proč žaloba míří zpět k Městskému soudu v Praze?

 

Na úvod nového Bulletinu Vám přinášíme skutečnou perličku pro příznivce mezinárodního práva a jeho rozvoje. Profesor Pavel Šturma z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Vám přináší zprávy z jednání Komise OSN pro mezinárodní právo přímo z první ruky. O čem Komise v roce 2022 jednala? Můžete se těšit na novinky z oblasti práce na tématech jus cogens, ochrany životního prostředí v souvislosti s ozbrojenými konflikty, imunity státních představitelů a další zajímavá témata.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Nikola Burdová zaměřuje na odvolací rozsudek ve věci Dominica Ongwena z Ugandy, kterým Mezinárodní trestní soud potvrdil jeho prvoinstanční odsouzení. Roman Tocháček se následně věnuje verdiktu v rámci posledního případu před Mimořádnými senáty soudů v Kambodži, které ukončují svoji činnost.

Kamila Pelíšková z evropské sekce informuje o rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, který stanovil povinnost uznání právního vztahu stejnopohlavního páru, jelikož tato vyplývá z práva na soukromý a rodinný život.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Radek Tesař věnuje problematice znečištění v Pákistánu a jeho vlivu na respirační potíže a životy tamních obyvatel.

Dominika Hubíková z české sekce se zaměřuje na v minulých měsících hojně diskutovanou možnost prezidenta jmenovat předsedu Ústavního soudu takzvaně do zásoby. Na jaké právní problémy tento úmysl bývalého prezidenta Zemana narážel?

Na úvod nového Bulletinu Vám přinášíme souhrn jednání lidskoprávních smluvních orgánů v Ženevě, který připravila Kamila Pelíšková. Výbory, které monitorují dodržování předních lidskoprávních úmluv na celosvětové úrovni, se nezabývaly pouze Ruskou federací, ale také relevantním vývojem v USA, Dánsku i České republice.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Nikola Burdová zaměřuje na vyšetřování sestřelení letu MH17 nad východní Ukrajinou v roce 2014. Nový rozsudek nizozemského soudu se věnuje povaze tehdejšího ozbrojeného konfliktu i postavení separatistů.

Filip Lamparter z evropské sekce informuje o rozsudku Soudního dvora EU, který rozhodl zneplatnění části směrnice o předcházení využívání finančního systému k praní špinavých peněz nebo financování terorismu. Z jakého důvodu tak soud učinil?

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Le Minh Tam věnuje stále aktuálnějšímu tématu klimatické spravedlnosti. Zaměřuje se při tom pře- devším na otázku, jaké skupiny obyvatel ponesou největší břímě dopadů klimatických změn.

Matěj Kračmer z české sekce diskutuje problema- tiku domácího a sexualizovaného násilí na ženách a dětech v České republice. Jak jsou v dané oblasti činné nevládní organizace a jaké legislativní změny by mohly pomoci situaci řešit?

Na úvod nového Bulletinu Vám nabízíme rozhovor s vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou o tom, jak Česká republika vyšetřuje válečné zločiny páchané na Ukrajině. Je to poprvé, kdy se v ČR aktivoval tzv. princip univerzality z důvodů zločinů páchaných v zahraničí. Kdo se o vyšetřování primárně stará? A jak v této věci probíhá sběr důkazů a mezinárodní spolupráce?

Le Minh Tam navazuje reportáží z kulatého stolu Centra pro mezinárodní humanitární a operační právo Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Akce se věnovala účinnosti mezinárodních sankcí uvalených na Rusko.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost začínáme rovněž Ukrajinou. Dalibor Jirda shrnuje dosavadní akademické diskuze o vytvoření zvláštního tribunálu pro zločin agrese a jaké jsou v tomto ohledu hlavní právní překážky.

Daniela Maiettová z evropské sekce se věnuje rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, který se týkal protestu polonahé ženy v pařížském kostele. Jak široká je svoboda projevu?

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Radek Tesař zaměřuje na britský plán řešení migrační krize, v rámci kterého chce Spojené království převážet některé žadatele do Rwandy.

Matěj Kračmer z české sekce informuje o tom, že parlament schválil tzv. Magnitského zákon o lidskoprávních sankcích. Jaké nové možnosti reakce na porušování lidských práv v zahraničí zákon přináší?

Na úvod nového Bulletinu přinášíme rozhovor s komisařkou Evropské unie pro rovnost Helenou Dalli. Mezi její hlavní úkoly patří posilování rovnosti v EU, ať už se jedná o rovnost mezi muži a ženami, práva menšin či boj proti rasismu. Jaké má v této oblasti plány a jak hodnotí průběh českého předsednictví?

Marie Gavendová poté přináší souhrn závěrů jednání Rady OSN pro lidská práva. Tento ženevský orgán se zabýval situací na Ukrajině, lidskými právy v Rusku či situací v Afghánistánu po převzetí moci Tálibánem. Zklamáním naopak bylo, že se těsnou většinou rozhodl nezabývat situací Ujgurů v Číně.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Matyáš Dvořák o začátku procesu s Feliciénem Kabugou, který byl dopaden více než čtvrt století po rwandské genocidě. Je považovaný za jednoho z hlavních strůjců a podporovatelů tehdejších zločinů.

Eliška Andrš z evropské sekce se věnuje rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, který shledal odsouzení a udělení pokuty polské zpěvačce za pejorativní vyjádření o Bibli v rozporu se svobodou projevu.

Při příležitosti Světového dne proti trestu smrti pojednává Arame Diopová ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva o vývoji, který se týká absolutního trestu. Ukládá se pouze za ty nejzávažnější trestné činy? A je jeho využívání spíše na ústupu?

Marie Gavendová z české sekce se zaměřuje na to, jak si Česká republika vede v rámci předsednictví Rady EU. Ke kterým významným rozhodnutím jsme přispěli?

Poslední článek v každé sekci přináší vždy několik krátkých aktuálních zpráv a v závěru Bulletinu najdete i monitoring aktuálních lidskoprávních publikací.

Nový Bulletin začínáme rozhovorem s Pavlem Zemanem, který se za Českou republiku uchází o pozici soudce Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Proč se tak rozhodl? V čem považuje působení soudu za úspěšné a v čem naopak nikoliv? Jak by k jeho fungování chtěl přispět? A jak se dívá na potřebu vyšetřování zločinů, ke kterým dochází na Ukrajině?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost zůstane Dagmar Matúšů u tématu ruské agrese vůči Ukrajině a na jejím území páchaným zločinům. Zaměřuje se nejen na to, jak ukrajinské orgány zločiny vyšetřují, ale také na postup Mezinárodního trestního soudu a vnitrostátní vyšetřování v jednotlivých státech. 

Jana Vidláková z evropské sekce se věnuje stanovisku generální advokátky Soudního dvora EU, podle které sexuální orientace nesmí být důvodem pro neuzavření smlouvy s osobou samostatně výdělečně činnou.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Ondřej Kaška zaměřuje na mistrovství světa ve fotbale, které na konci tohoto roku proběhne v Kataru. Příspěvek upozorňuje na dlouholeté porušování práv pracovníků podílejících se na výstavbě sportovišť.

Dominika Šudová z české sekce pojednává o rozsudku Evropského soudu pro lidská práva proti České republice, v rámci kterého shledal porušení a vyjádřil se k pravidlům obsazování senátů v rámci kárného řízení ve věcech soudců, státních zástupců a exekutorů, které probíhá před Nejvyšším správním soudem.