Bulletin

Aktuální vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme příspěvkem Kateřiny Šimáčkové a Veroniky Bílkové pojednávajícím o podzimních (online) zasedáních Benátské komise. Projednávaná témata jako volby a digitalizace nebo nouzové stavy byla vskutku aktuální.

David Janků z Kanceláře veřejného ochránce práv následně představuje výsledky výzkumu rozhodování českých soudů o diskriminaci.

Závěrům lidskoprávních smluvních orgánů za druhou polovinu roku 2020 se věnuje Daniela Petržilková. Tyto výbory sídlící v Ženevě se v daném období plně soustředily na stížnosti jednotlivců.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Alžběta Dvořáková zaměřuje na rozhodnutí žalobkyně Mezinárodního trestního soudu zahájit vyšetřování situací v Palestině, Nigérii a na Ukrajině.

Eliška Hůlová z evropské sekce se věnuje rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva, který kritizoval ČR z důvodu nadměrného umisťování dětí do kojeneckých ústavů.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva informuje Aneta Majerčíková o přelomovém případu před Nejvyšším soudem USA, který se týká nucené dětské práce v Africe.

Daniela Petržilková z české sekce přibližuje na příkladu konkrétního kárného řízení, nakolik si může soudce dovolit veřejnou kritiku. Jaké jsou tedy hranice svobody projevu soudců?

Aktuální vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme reportáží Tomáše Münzbergera z konference Evropského soudu pro lidská práva, jejímž tématem byla ochrana životního prostředí. Může štrasburský soud svojí judikaturou k ochraně životního prostředí přispívat, jestliže Úmluva neobsahuje právo na zdravé životní prostředí? Jak soud v takových případech postupuje? A jaký lze očekávat vývoj do budoucna?

Jana Šikorská shrnuje podzimní zasedání Rady OSN pro lidská práva, které se věnovalo nejen dopadům pandemie, ale také prezidentským volbám v Bělorusku.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost přibližuje Tomáš Münzberger nový typ mezinárodních vyšetřovacích orgánů, které připravují důkazní podklady pro případné budoucí vyšetřování zločinů v Sýrii a v Myanmaru, nebo podporují vnitrostátní vyšetřování, jako je tomu v Iráku.

Eliška Hronová se v evropské sekci věnuje rozhodnutí polského ústavního soudu, které dramaticky omezilo přístup k interrupcím, což vyvolalo vlnu protestů. Jak k takové změně došlo?

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva informuje Aneta Navrátilová o zprávě Evropské komise zkoumající stav vlády práva ve všech zemích EU. Zaměřila se na čtyři kategorie - systémy soudnictví, protikorupční rámce, pluralitu a svobodu médií a systém brzd a protivah.

Daniela Petržilková z české sekce přibližuje rozhodnutí Městského soudu v Praze, který zrušil nařízení zakazující prezenční výuku na vysokých školách. Jak dané rozhodnutí zdůvodnil?

Aktuální vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme příspěvkem Pavla Doubka o konceptu Human Rights City. Jak lze prosazovat ochranu lidských práv na lokální úrovni? A co je to vlastně lidskoprávní město? Jakým způsobem promítá lidskoprávní pohled do svých politik? A která města v našem okolí se takovým titulem mohou pyšnit?

Martina Prejdová se věnuje Istanbulské úmluvě a vysvětluje, které politické strany a zájmové skupiny jsou k ní kritické, a které její přijetí naopak podporují.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Petra Olivová o dopadení jednoho z nejhledanějších uprchlíků před spravedlností - téměř čtvrtstoletí hledaného podporovatele rwandské genocidy. Tereza Šťastná poté přibližuje výsledky tzv. nezávislého odborného přezkumu Mezinárodního trestního soudu. Pomůže přesnější pojmenování problémů jejich následnému řešení?

Jakub Drahorád z evropské sekce se věnuje Evropskému soudu pro lidská práva, který vydal rozhodnutí o předběžném opatření ve věci mezistátní stížnosti Arménie proti Ázerbájdžánu ohledně bojů o Náhorní Karabach.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Tereza Ciupková zaměřuje na situaci v Sýrii. Téměř deset let od začátku konfliktu uzavřelo Rusko s Tureckem dohodu o klidu zbraní. Konec nebezpečí pro civilní obyvatelstvo je však stále v nedohlednu.

Aneta Frodlová z české sekce představuje zprávu Evropské komise, která poprvé posoudila vládu práva a naplňování demokratických principů v jednotlivých členských státech EU. Jak hodnotila českou justici?

Aktuální vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme příspěvkem Moniky Hanych o svobodě projevu ve světě. Nakolik státy během probíhající pandemie blokovaly weby informující o nebezpečnosti pandemie a vůbec omezovaly volný tok informací?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost přibližuje Jana Šikorská rozhodnutí Zvláštního tribunálu pro Libanon sídlícího v Haagu, který vydal dlouho očekávaný rozsudek ve věci vraždy bývalého libanonského premiéra. Řízení však probíhalo in absentia a výsledné odsouzení jedné osoby a osvobození tří osob, stejně jako délka řízení, vyvolávají rozporuplné reakce.

Zuzana Andreska z evropské sekce se věnuje novému rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, podle nějž Slovensko diskriminovalo romské občany, když vnitrostátní orgány řádně neprošetřily policejní razii v obci na východě země.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva informuje Andrea Šťástková o situaci v tureckých věznicích. Evropský výbor pro zabránění mučení zveřejnil dvě zprávy, a to z roku 2017 a 2019. V jakých podmínkách osoby zbavené svobody v Turecku žijí a jaký je v tomto ohledu během posledních let trend?

Klára Košťálová z české sekce představuje návrh zákona o odškodnění protiprávně sterilizovaných osob. Proč je jeho obsah důležitý a jak by měla nová právní úprava vypadat? Aneta Frodlová se následně věnuje právu na bezplatnou právní pomoc, a to ve světle nového nálezu Ústavního soudu ČR.

Přejeme Vám hezké čtení.

Aktuální vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme příspěvkem Pavla Doubka o jednání lidskoprávních smluvních orgánů v Ženevě v druhé polovině roku 2020. Jaké důležité závěry přinesly Výbor pro lidská práva, Výbor pro hospodářská, sociální a kulturní práva, Výbor pro odstranění diskriminace žen nebo Výbor pro práva dítěte? A jak jejich zasedání ovlivnila probíhající pandemie?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost diskutuje Tereza Šťastná protidrogovou válku prezidenta Duterteho na Filipínách a možnosti Mezinárodního trestního soudu vládní aktivity vyšetřovat. Jana Šikorská se poté zamýšlí nad možnými souvislostmi mezi pandemií a pácháním zločinů podle mezinárodního práva.

Zuzana Andreska z evropské sekce informuje o rozhodnutí Soudního dvora EU, který upřesnil pravidla směrnice o volném pobytu. Za jakých podmínek lze létat po Evropě bez evropského občanství?

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Tereza Ciupková věnuje prezidentským volbám v Bělorusku. Jakou pozici bude mít Alexandr Lukašenko, který se oficiálním vítězem stal již pošesté v řadě?

Pavel Doubek z české sekce se zaměřuje na COVID-19 v českých věznicích. Výbor proti mučení Rady vlády ČR na svém zasedání diskutoval opatření zavedená v těchto zařízeních a přijal tři konkrétní doporučení.

Prázdninové vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme příspěvkem Evy Kostolanské, která zdůrazňuje, že i v době pandemie je nutné zohledňovat práva dětí. Při zavádění jakýchkoliv opatření tak musí být vždy brán v úvahu nejlepší zájem dítěte.

Jana Šikorská následně přibližuje průběh zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě, které koronavirová krize rozdělila vedví. Kromě tématu Covid-19 a lidská práva se Rada věnovala také rasovým nepokojům v USA. Pro kterou z těchto oblastí vyjadřovaly západní státy více podpory?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Petra Olivová o tom, že žalobce tzv. Kosovského tribunálu, který sídlí v Haagu, obvinil prezidenta Kosova Hashima Thaçiho z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Zuzana Andreska z evropské sekce představuje závěry Agentury EU pro základní práva, která zjišťovala, co si občané Evropské unie myslí o lidských právech. Věří, že jsou důležitá pro spravedlivější společnost?

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva diskutuje Andrea Šťástková plán evropského komisaře pro spravedlnost zavést povinnost „due diligence” pro obchodní korporace a zohlednit tak lidskoprávní přístup v rámci byznysu.

Pavel Doubek z české sekce se zaměřuje na návrh zřízení nové instituce dětského ombudsmana v ČR. Na první pohled přínosně znějící iniciativa má však řadu praktických problémů. Jaké bude rozdělení kompetencí se současným veřejným ochráncem práv? A jaké s budoucí národní lidskoprávní institucí (NHRI), kterou by Česká republika měla vytvořit?

Přeji Vám hezké čtení.

Aktuální vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme rozhovorem s Petrem Konůpkou, právníkem Kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva. Jak by měl vypadat připravovaný webový portál, který má českým odborníkům ulehčit orientaci v mezinárodních lidskoprávních zdrojích? Jak probíhá implementace rozsudků v ČR? A co zajímavého můžeme očekávat ze Štrasburku v blízké době?

České zástupkyně v Benátské komisi Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková přináší zprávu z dvou jarních „nezasedání”, resp. zasedání, která proběhla dálkově. I přesto Komise vyprodukovala celou řadu zajímavých výstupů.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Tereza Šťastná o nových případech u Mezinárodního trestního soudu, které přichází do fáze hlavního líčení. Jedná se o jednoho obviněného z Mali a dva ze Středoafrické republiky.

Jakub Drahorád z evropské sekce se věnuje případu ochrany práv migrantů na maďarských hranicích, ve kterém Soudní dvůr EU přiznal vyšší míru ochrany nežli štrasburský soud.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva přibližuje Andrea Šťástková obsah novely ruské ústavy, podle které by mohl současný prezident Vladimír Putin vládnout až do roku 2036.

Simona Úlehlová z české sekce se zaměřuje na rozsudek Městského soudu v Praze, který vyjasnil, že za nouzového stavu mají být vydávána krizová opatření v režimu krizového zákona vládou, nikoliv prostřednictvím mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví.