Říjnový bulletin otevírá zpráva Vyokého komisaře OSN pro lidská práva týkající se možného vyšetřování zločinů spáchaných na Srí Lance v roce 2009. V rámci mezinárodní trestněprávní sekce píše Katarína Hukelová o možnosti propuštění Thomase Lubangy, který je prvním odsouzeným u Mezinárodního trestního soudu  Vojtěch Kyselý podává zprávu o tom, že se Ukrajina podřídila jurisdikci Mezinárodního trestního soudu. Lucia Krajčovicová z evropské sekce se věnuje nedávnému rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Parrillo proti Itálii. V tomto rozhodnutí, které se týká nakládání s lidským embryem, přiznal Evropský soud pro lidská práva širokou míru uvážení státu. Anna Macíčková ze sekce mezinárodní politika, byznys a lidská práva se ve svém příspěvku věnuje vodě jako tématu souvisejícím s lidskými právy a v rámci české sekce přibližuje Adam Blisa nález Ústavního soudu, který se zabývá otázkami dokazování v případech tvrzené nepřímé diskriminace, a to v souvislosti s umisťováním romských dětí do zvláštních škol.

Vážení čtenáři, ani v létě se v lidskoprávním světě nezahálelo, soudy fungovaly a politické události si bohužel dovolenou nevzaly.  Evropský soud pro lidská práva se zabýval velice zajímavým případem nenávistných komentářů pod zpravodajskými články na internetu a otázkou, kdo za takové komentáře nese odpovědnost. Štrasburský soud se v rozsudku Delfi proti Estonsku domnívá, že zpravodajské servery by měly diskuze (pokud to tak lze ještě nazvat) aktivně monitorovat a případné excesy odstraňovat. Petr Suchánek nicméně ve svém komentáři vysvětluje, že dopad rozhodnutí nebude pravděpodobně tak široký, jak by se na první pohled mohlo zdát. V červenci přidal Evropský soud pro lidská práva v povznesené post-obergefellovské atmosféře další důležitý zářez v boji homosexuálů za rovná práva. Rozsudkem Oliari a ostatní proti Itálii uložil žalovanému státu přijmout právní úpravu homosexuálních svazků. Martina Grochová zařazuje čerstvý rozsudek do širšího historického obrazu a ukazuje, jakým směrem se judikatura štrasburského soudu v této problematice vyvíjí. Otázkou diskriminace, tentokráte nepřímé, se zabýval i český ústavní soud, více se o tuzemské neukotvenosti tohoto konceptu dočtete v článku Ladislava Vyhnánka. Mezinárodní trestní spravedlnost na horké léto 2015 asi nebude vzpomínat zcela v dobrém. Rusko vetovalo pokusy o zřízení nového tribunálu a Omar al-Bashir se soudům stále vyhýbá, ačkoliv čistě dle litery práva by již měly být procesy v plném proudu. 

Dvouměsíční prázdninový Bulletin přináší čerstvé zprávy z jednání Benátské komise z pera Veroniky Bílkové a Kateřiny Šimáčkové, která tentokrát projednávala především reformní snahy na Ukrajině. Veronika Mokrá a Veronika Helferová přinášejí druhou část reportáže týkající se osob omezených na svobodě v ČR. V rámci mezinárodní trestněprávní sekce se Kateřina Studecká zabývá situací v Eritreji, Lucia Krajčovicová z evropské sekce se pak věnuje osudu Human Rights Act ve Velké Británii a možnému odstoupení Spojeného království od Evropské úmluvy o lidských právech. Petr Suchánek ze sekce mezinárodní politika, byznys a lidská práva se věnuje podílu nadnárodních společností na moderním otroctví v Kataru, Ladislav Vyhnánek pak v České sekci pojednává v prvním článku o tom, jak se Ústavní soud ČR vyjádřil k rozsahu poslanecké indemnity, v druhém pak přibližuje výroční zprávu Rady vlády České republiky pro lidská práva za rok 2014.

Hlavním lákadlem červnového čísla Bulletinu je rozhovor s veřejnou ochránkyní práv Annou Šabatovou, která hovoří nejen o citlivých tématech své každodenní práce, ale vyjadřuje rovněž názory na potřebnou legislativní úpravu úřadu ombudsmana v českém právním řádu. Trojice autorek Veronika Mokrá, Martina Grochová a Veronika Helferová pak přináší rozsáhlý článek shrnující zprávu Evropského výboru pro zabránění mučení, který kontroloval, jak se v České republice zachází s osobami, které jsou z jakéhokoliv důvodu omezeny na svobodě. V rámci mezinárodně trestněprávní sekce se Vojtěch Kyselý věnuje dění v Egyptě, Lucia Krajčovicová z evropské sekce se zaměřuje na zprávu Rady Evropy, která hodnotí stav demokracie, lidských práv a právního státu v členských státech této regionální organizace. Lukáš Hoder ze sekce mezinárodní politika, byznys a lidská práva se ve svém příspěvku věnuje „právu být zapomenut“ po roce jeho existence a Ladislav Vyhnánek z české sekce Vám poté přináší rovnou dvě aktuality z Ústavního soudu, zabývající se nálezem týkajícím se svobody shromažďování, a nálezem hodnotícím souladnost pětiprocentní uzavírací klauzule ve volbách do Evropského parlamentu s českým ústavním pořádkem.

Květnový Bulletin otevírá reportáž Vojtěcha Kyselého z politologické konference zaměřené na aktuální stav české zahraniční politiky. V rámci mezinárodně trestněprávní sekce se Veronika Bazalová zabývá zločiny páchanými radikální islamistickou organizací Islámský stát, Katarína Hukelová se poté zabývá univerzální jurisdikcí, a to v souvislosti s vyšetřováním bývalých vrcholných představitelů Maroka španělským soudem. Lucia Krajčovicová z evropské sekce se zaměřuje na ochranu soukromí uživatelů Facebooku, Anna Macíčková ze sekce mezinárodní politika, byznys a lidská práva se ve svém příspěvku věnuje novým pravidlům Evropské unie pro demontáž a recyklaci starých dopravních lodí. V české sekci, si pak můžete přečíst příspěvek věnující se ústavnosti zákazu registrovaných partnerů osvojit si dítě v českém právním řádu, jenž bude v blízké době hodnotit Ústavní soud.

Dubnový Bulletin otevírá aktuální zpráva ze zasedání Benátské komise, jejíž členky Kateřina Šimáčková a Veronika Bílková shrnuly to nejzajímavější z jednání, které se zaměřilo na fungování justice a prokuratury v některých členských státech Rady Evropy. Vojtěch Kyselý poté přináší informace o vydání několika zpráv, ve kterých státy jako Čína, Rusko a Írán kritizují stav dodržování lidských práv v USA a v Evropské unii.Mezinárodně trestněěprávní sekce obashuje článek o situaci ve Středoafrické republice, evropská sekce pak článek Mater semper certa est?, věnující se právním aspektům tzv. surogátního mateřství. Z českých témat pak Bulletin nabízí pojednání o návrhu novely zákona o zpravodajských službách a také o Strategii romské integrace do roku 2020, jejímž účelem je dosáhnout všeobecnémho zlepšení postavení Romů v české společnosti.

Hlavním tématem aktuálního čísla Bulletinu jsou dvě nové zprávy o stavu lidských práv z produkce významných nevládních organizací Freedom House a Human Rights Watch. Obě zprávy se znepokojením sledují negativní trendy, co se kvality ochrany lidských práv týče. V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se dočtete o emancipaci Palestiny, která začátkem roku přijala výkon jurisdikce Mezinárodního trestního soudu a přistoupila k Římskému statutu, a také o příběhu Dominica Ongwena, který byl jako dítě unesen, aby se posléze v Ugandě stal dětským vojákem a poté i velitelem v Armádě Božího odporu. V Evropské sekci se dozvíte o problematice práva na zapomnění, která je v EU stále živým tématem. Česká sekce se zabývá klady a zápory zvažované povinné soudní praxe pro advokátní koncipienty a také novým rozhodnutm Ústavního soudu týkajícím se svobody projevu.