Koncepce inkluzivního vzdělávání ve Strategii romské integrace do roku 2020

13. 5. 2015  

Adam Blisa

Vláda přijala v únoru tzv. Strategii romské integrace do roku 2020, jejímž účelem je poskytnout komplexní rámec pro opatření vedoucí ke všeobecnému zlepšení postavení Romů, za jehož kvalitu je Česká republika na mezinárodní úrovni opakovaně kritizována. Stěžejním bodem kritiky je umisťování romských dětí do praktických škol, zvláštní pozornost si proto zaslouží především část Strategie věnující se inkluzivnímu vzdělávání.

Číst dále

Nástrahy rozšíření pravomocí zpravodajských služeb

6. 5. 2015  

Petr Suchánek

Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení novelu zákona o zpravodajských službách, která má rozšířit jejich pravomoci. Důvodem rozšíření má být dle návrhu zákona současná nemožnost efektivně postupovat proti hospodářské kriminalitě, organizovanému zločinu a terorismu. Navrhovaná podoba zákona však uděluje zpravodajským službám pravomoci nad rámec deklarovaného účelu a neřeší dlouhodobý deficit jejich kontroly. 

Číst dále

Mater semper certa est?

26. 4. 2015  

Martina Grochová

Na vnímání rodiny a rodičovství se v posledních letech výrazně podepsaly společenské změny, vysoká rozvodovost a velký počet dětí žijících v neúplných rodinách.  S těmito změnami se národní právní řády i judikatura Evropského soudu pro lidská práva víceméně vypořádaly. Mnohé otázky však nyní přináší nové jevy jako například tzv. surogátní mateřství, jemuž se v nedávném rozsudku Paradiso a Campanelli proti Itálii zmíněný soud věnuje. 

Číst dále

Cesta k dědictví prostřednictvím prohlášení sestřiny adopce za neplatnou

17. 4. 2015  

Jana Jeřábková

Nezřídka se spor o dědictví stává v rodinách jablkem sváru. Jedním takovým konfliktem se nedávno zabýval Evropský soud pro lidská práva. Okolnosti případu jsou oproti běžným šarvátkám o dědictví o to vyhrocenější, že dědičky nejsou pokrevně příbuzné, ale obě ženy zesnulá kdysi adoptovala. Nyní se jedna z nich chtěla domoci neplatnosti adopce druhé ženy, aby nemohla dědit. Zda šlo o oprávněné zpochybnění adopce, zajímalo i štrasburský soud.

Číst dále

Jsme všichni Charlie? Zamyšlení nad hranicemi svobody projevu v České republice

1. 3. 2015  

Adam Blisa

Po pařížském útoku na redakci Charlie Hebdo se rozpoutala diskuse o hranicích svobody projevu; předmětem kontroverze se stalo i to, zda mají a mohou být kritizovány samotné karikatury.

Ti, kteří se vůči těmto karikaturám vymezili, byli často označeni za nepřítele svobody projevu. Ač někteří kritici zřejmě plně nedocenili kontext karikatur, velká část vášní pramenila především z toho, že diskutující považovali za předmět diskuse podstatu svobody projevu jako takové, přičemž ve skutečnosti diskutovali o jejích hranicích – což ovšem není totéž. 

Číst dále

Evropská unie v boji proti apatridismu

26. 2. 2015  

Veronika Helferová

Evropská unie si v loňském roce nechala zpracovat celosvětovou studii týkající se apatridismu (mezinárodněprávního bezdomovectví). Hlavním přínosem této studiem měla být doporučení, jakým způsobem může EU pomoci tento negativní jev co nejvíce minimalizovat, zejména v rámci své vnější politiky zaměřené na ochranu lidských práv. V následujících řádcích se Vám ve stručnosti pokusíme zprostředkovat nejdůležitější informace, které studie obsahuje.

Číst dále

Jessup 2015: Mezinárodní soudní dvůr tentokrát na Moravském náměstí

22. 2. 2015  

Každý už jistě mnohokrát slyšel, že Brno platí za hlavní město české justice. Občas se ovšem mohou dít divy a z vrcholného vnitrostátního soudu se alespoň na jeden den může stát dokonce mezinárodní tribunál. Tento rok se tak v pátek 20. února brněnský Nejvyšší správní soud na chvíli proměnil v Mezinárodní soudní dvůr. Jak je to možné?

Číst dále