Blog

Lucia Krajčovicová                              

Súdny dvor Európskej únie (ďalej SDEU) sa koncom roka 2014 zaoberal otázkou, či a za akých podmienok je možné obezitu označiť za formu zdravotného postihnutia, ktoré zasluhuje ochranu pred diskrimináciou na pracovnom trhu.

Dotknutou osobou v prípade C-354/13 Kaltoft v. obec Billund  je profesionálny opatrovateľ detí Karsten Kaltoft z Dánska. Viac ako pätnásť rokov sa vo vlastnom dome staral o deti iných, keď ho jeho zamestnávateľ, ktorým bola mestská rada, v roku 2010 prepustil. Dôvodom k zvolenému kroku bol údajne klesajúci záujem o tento typ starostlivosti, nakoľko v posledných mesiacoch pán Kaltoft opatroval len tri, namiesto zvyčajného počtu štyroch detí. Zo skupiny kolegov ošetrovateľov bol však jediný, koho prepustili. V rozpore s oficiálnym dôvodom, teda poklesom práce, sa sťažovateľ domnieva, že na príčine bola jeho obezita a od obce požaduje náhradu škody.

Veronika Mokrá

Dne 1. ledna 2007 došlo k rozšíření Evropské unie o dva nové členy – Bulharsko a Rumunsko. Jejich vstup však nebyl nikterak jednoduchý, byl podmíněn mnoha doprovodnými opatřeními. Obě země se totiž potýkaly s množstvím ekonomických i sociálních problémů.[1]

Bulharsku Evropská unie vytýkala zejména nedostatečný boj proti obchodu s lidmi a drogami, nedostatečnou kontrolu hranic, zapojení politických elit do ilegálního obchodu a jadernou elektrárnu Kozloduj, jejíž stav nevyhovoval evropským bezpečnostním standardům. Mimo tyto problémy se Bulharsku vyčítala též špatná hospodářská i finanční situace, která přispívala k vysoké míře nezaměstnanosti. Ve srovnání s ostatními ekonomikami střední a východní Evropy patřilo Bulharsko spolu s Rumunskem k nejméně rozvinutým zemím.

Hubert Smekal

Na stránkách Bulletin-advokacie.cz vyšel článek Kláry Samkové "Právo se zahalovat", který kritizuje i můj text do prázdninového Bulletinu, jenž informoval o případu S.A.S. proti Francii. Původně jsem měl mírné nutkání reagovat, ale autorka bohužel pojala text stylem, jímž se dlouhodobě vyznačuje - tedy břitkým (což je v pořádku), ale zároveň dosti prostorově náročným. Kdybych měl konfrontovat vše, co se mi nepozdává, tak se má reakce objeví někdy na Tři krále. Repliku jsem tudíž vzdal, byť zejména při čtení pasáží o svobodě a pro mě těžko pochopitelné paraboly "kdy při poskytnutí „svobody zahalovat se“ není státem garantována svoboda „nezahalovat se“" klávesnice svrběla. Nakonec bezprostřední povinnosti převážily nad mým dalším plácnutím do e-prostoru. Naštěstí jeden můj blízký kamarád byl mnohem přičinlivější a sepsal reakci, kterou níže kopíruji. Text tedy není můj, byť je psán jako by mnou. Každopádně argumenty v něm uvedené by mohly debatu obohatit.

Lucia Krajčovicová

Nie milí čitatelia, nemusíte sa obávať, žeby tento príspevok mal za cieľ oprášiť detské riekanky či poskytnúť návod, ako si ľahko a rýchlo ušiť mikulášsku čižmičku tak, aby sa do nej zmestilo čo najviac sladkostí. Aj keď v našich zemepisných šírkach si na Mikuláša musíme ešte pár týždňov počkať, do Holandska ako každý rok prišiel vo veľkom štýle. Zo Španielska a na lodi, presne podľa legendy. Až do 5. decembra sa bude túlať po krajine, kým nezačne rozdávať darčeky. A ako každý rok sa okolo jeho príchodu rozpútala vášnivá debata, ktorá sa točí okolo Mikulášovho pomocníka Čierneho Petra.  

Martin Bobák

Human Rights Interactive Map čili HRIM je nový nástroj pro studenty, právní profesionály a zanícené lidskoprávníky. V přehledném grafickém rozhraní HRIM nabízí nejen zoomovatelnou mapu s daty ratifikací nejvýznamnějších univerzálních a regionálních lidskoprávních závazků, ale také možnost porovnávat jednotlivé státy z perspektivy dat podpisu či ratifikace různých lidskoprávních instrumentů. Uživatelům rovněž umožňuje zjistit geografický rozsah aplikace vybraných úmluv. Navíc jsou v HRIMu zahrnuty i odkazy na institucionální adresy správců nejvýznamnějších lidskoprávních instrumentů. Po otevření těchto odkazů uživatelé HRIMu mohou čerpat podrobnější data přímo z originálních zdrojů. HRIM je jedinečný nástroj svého druhu. Doposud žádná obdobná lidskoprávní mapa neexistovala.

K nalezení na hrim.law.muni.cz.

Ľubomír Majerčík

Tento týden mě nepříjemně zaskočilo oznámení britské nevládní organizace Interights, že koncem května zavírají. Interights nemusí být tak známá jako jiná britská organizace – Amnesty International, přesto stojí za mnoha mezinárodními projekty, úspěšnými soudními spory či vyhranými kompenzacemi pro oběti porušení lidských práv. Fungovala už od roku 1982 a stážovala u ní i řada českých lidskoprávních nadšenců.

Miroslav Knob

Odpolední čtení přináší vzletné myšlenky – například takovou, jaká je uvedena v titulku tohoto blogu. Znáte to: brzké odpoledne v práci, na stole voní poobědové kafé. A pomalá, uspávací nálada vás vede k četbě zajímavých odkazů, blogů, komentářů a podobných nepracovních textů, v marné snaze vrátit se do reality pracovního procesu. A tak se stalo, že jsem začal číst výbornou esej od redaktorů časopisu The Economist What’s gone wrong with democracy.