Centrum pro lidská práva a demokracii
Nezávislá akademická instituce, která sleduje lidská práva v Česku i ve světě. Centrum vydává měsíční online časopis, pořádá konference a zajišťuje informování o lidských právech.
The term “Free World” grew in prominence during the Cold War to describe the Western Bloc. Over time it has been associated more with the US due to the US being considered the main democratic superpower and therefore, the leader of democratic states throughout the world. However, if one examines recent trends, it seems the US no longer meets this standard.
The “Free World,” more generally being associated with Western states, has democratic values at its core. One of the key democratic values is respect for fundamental human rights. However, in order to be a leader of the “Free World,” the state (or amalgamation of states in the case of the US) should not only protect these fundamental human rights but also drive them forward at an accelerating pace, both internationally and domestically.
In her final report of June 2019, the UN Special Rapporteur on extrajudicial, summary or arbitrary executions, Agnes Callamard, published her findings about the murder of the Saudi Arabian journalist Jamal Khashoggi, committed inside the Saudi consulate in Istanbul last October. Based on her investigation, Callamard affirms that there is credible evidence of the involvement of the Saudi Arabian Crown Prince, Mohammed bin Salman, and other high-ranking officials in the killing and calls for opening an independent international inquiry.
In June, the UN Special Rapporteur Agnes Callamard submitted to the Human Rights Council her long-awaited report summarising her findings on the murder of the Saudi Arabian journalist, Jamal Khashoggi. The report is divided into two documents. First, a formal summary submitted to the Human Rights Council for its 41st regular session which took place in Geneva between 24 June and 12 July. Second, a one-hundred page annex to the report discussing detailed factual and legal findings of the UN Special Rapporteur. Drawing upon evidence collected mainly during Callamard’s mission to Turkey, her investigation brought to light several novel facts about Khashoggi’s death.
President Maithripala Sirisena of Sri Lanka decided to cancel the 43-year moratorium on the use of the death penalty in February this year. The main reason to resume executions is, according to the president, to fight drug crime, which is common in Sri Lanka as it is one of the main routes of drug trafficking.
Sri Lanka used the death penalty as punishment for major crimes more or less until the 1970s. During this time, opposition pushed to restrict the practice and as a reaction, moratorium on the death penalty was established in 1976. However, that does not mean that the death penalty was abolished as such. Sri Lanka's Penal Code still contains the death penalty as punishment and people are nowadays still sentenced to death after committing major criminal offences.[1] In fact, over 1,000 prisoners are on death row right now in Sri Lanka. But thanks to the moratorium they serve life sentences instead of waiting for death by hanging, which is the method of execution in Sri Lanka.
Čína v současnosti testuje nový systém sociálních kreditů, které představují nástroj k hodnocení každodenního chování čínských občanů. Ti jsou sledováni pomocí nejmodernějších technologií a následně za své chování zvýhodňováni či sankcionováni.
Již od roku 2014 probíhá testování nového systému, který má dle čínské vlády do tamní společnosti přinést větší efektivitu, transparentnost a důvěru. Systém spočívá v udělování tzv. sociálních kreditů. Občané dostávají kredity za dobré chování a za špatné jsou jim kredity naopak odebírány.
Začátkem června 2019 podpořila Poslanecká sněmovna v prvním čtení novelu občanského zákoníku, která by pomohla zadluženým dětem mladším 15 let. Projednat ji má nyní ústavně právní výbor. Novela reaguje na situaci, kdy je v České republice alarmující počet lidí, kteří k dluhům přišli vinou nezodpovědných rodičů. Podle odhadů se může ve skutečnosti jednat i o desetitisíce osob.
V současné době je v České republice proti nezletilým vedeno 3476 exekucí, přičemž 2200 z nich proti dětem mladším 15 let, což představuje více než polovinu. Podle odhadů mohou ale skutečná čísla dosahovat desetitisíců. Vyplývá to ze statistiky, kterou médiím v dubnu 2019 poskytla Exekutorská komora ČR. Důvodem zadlužení bývají rodiči nezaplacené pokuty, např. za jízdu načerno ve veřejné dopravě nebo za poplatky v knihovně. Ty časem nabývají závratně vysokých částek. Nezletilí se tak často nezadlužují vlastní vinou.
Červnový Bulletin si můžete stáhnout zde.
Červnové vydání Bulletinu začínáme vskutku výjimečným příspěvkem, který připomíná osmdesáté výročí činu, kterým Brit Nicholas Winton zachránil životy 669 dětí z Československa. Tehdy v roce 1939 mezi nimi byl i John Karlik, který přináší osobní vzpomínku na svá raná léta strávená v Praze a později v Anglii.
Kristýna Molková Foukalová poté přibližuje setkání soudkyň z celého světa ve španělském Madridu, kam přijely diskutovat o otázkách genderu v soudnictví.
Okresní soud v Haagu má dle rozhodnutí z května 2019 jurisdikci v případu Esther Kiobel (a další) proti Royal Dutch Shell. Jedná se o přelomové rozhodnutí, na základě kterého se nadnárodní korporace bude muset zpovídat ze svých aktivit, které mohly přispět k rozsáhlému porušování lidských práv. Dle obžaloby byl Shell spoluzodpovědný za jednání nigerijské vlády v rozporu s lidskoprávními standardy a za popravu tzv. ogonijské devítky.
Porušování lidských práv v Ogonilandu
Společnost Shell byla v deltě Nigeru aktivní již od 50. let minulého století, kdy byla v oblasti nalezena ropa. V důsledku těžby ovšem docházelo k rychlé a rozsáhlé degradaci životního prostředí, projevující se obzvláště silně v regionu zvaném Ogoniland [1]. V odpovědi na tuto neblahou situaci vzniklo Hnutí za přežití ogonijského lidu (Movement for the Survival of the Ogoni People, MOSOP), požadující odškodnění za ekologickou pohromu, politickou autonomii pro Ogoniland a větší podíl z příjmů, jež Nigérie získá z těžby ropy.
