Centrum pro lidská práva a demokracii

In August, Russians protested against the exclusion of opposition candidates from city assembly elections that took place later in September 2019. State authorities responded harshly. What preceded this crackdown? What is the current development concerning human rights in Russia?

Before the protests

At the beginning of September, the Moscow City Duma election took place. However, the crucial part connected to this election dates back to July when Moscow’s Election Commission published a list of candidates. This document, which represents single ballot paper composed of party’s and non-party candidates, certified who had been registered to run for the city legislative assembly in each election district. Opposition candidates were left out.

Sedmnáctého tohoto měsíce uplyne třicet let od pádu minulého režimu v listopadových dnech roku 1989. To je příležitost k připomenutí významného fenoménu, kterým jsou proměny našeho právního řádu za 30 let, které od té doby uplynuly.

Téma je to natolik rozsáhlé, že je musím v následujících úvahách omezit na některé více méně fragmentární poznámky vycházející z mých vzpomínek zprvu místopředsedy federální vlády a předsedy její Legislativní rady, posléze z titulu téže funkce ve dvou českých vládách v letech 1998 – 2003, a na závěr z pozice soudu, který je naší ústavou povolán k výsostné ochraně ústavnosti právního řádu a základních lidských práv a svobod. Můj pohled tak bude do značné míry zatížen subjektivními pocity člověka, který byl náhle vržen do centra procesů, které měly normativní cestou vytvořit rámec totální proměny společnosti – prvních 15 let v roli pozitivního a druhých v roli negativního zákonodárce.

V osmdesátých letech minulého století jsem byl malé dítě. Jeden z mých raných zážitků se vztahuje k časopisu plnému nádherných fotografií dalekých krajin, který nám každý měsíc chodil poštou – National Geographic. Jednou však nepřišel.

Pamatuji si tu úctu vždycky, když jej táta vyzvedl ze schránky a poté doma rozbalil. Byl krásný. Někdy měl po cestě rozbitý hřbet, tak jej slepoval. Pak jsme si jej prohlédli. Tehdy mě nezajímal anglický text, kterému jsem stejně nerozuměl, ale fascinovaly mě obrázky krajin, jako byly stolové hory ve Venezuele, obrovská pískovcová skála uprostřed Austrálie a spousta jiných.

One in three girls in developing countries was married before the age of 18. Worldwide, this number amounts to approximately 700 million girls. Every day, almost 39,000 girls are forced to enter into marriage. However, this problem does not only concern developing countries but also those in North America and Europe. 

Child marriage is a common practice in developing countries. For example, 34% of girls are married before their 18th birthday. Of these girls, 12% are married before they reach the age of 15. The country with the highest rate of child marriage is Niger, where 76% of women said that they were married before they turned 18. In Africa, one in three young women got married while internationally recognized as a child, i.e., under the age of 18.

V květnu vydal Evropský soud pro lidská práva rozsudek zabývající se porušením povinnosti členského státu řídit se jeho konečným rozsudkem. Jedná se o historicky první rozsudek tohoto typu, což ho dělá významným pro další vývoj judikatury Soudu v této oblasti.

Rozsudek Ilgar Mammadov proti Ázerbájdžánu vychází z článku 46 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv („Úmluva“), který se zabývá závazností a výkonem rozsudků Evropského soudu pro lidská práva („Soud“). Každá smluvní strana má povinnost řídit se konečnými rozsudky Soudu. Na výkon rozsudků dohlíží Výbor ministrů, který se může obrátit na Soud v otázce, zda se určitá smluvní strana Úmluvy skutečně řídí konečným rozsudkem ze Štrasburku.