desktop
Centrum pro lidská práva a demokracii
Nezávislá akademická instituce, která sleduje lidská práva v Česku i ve světě. Centrum vydává měsíční online časopis, pořádá konference a zajišťuje informování o lidských právech.
Tip měsíce z Bulletinu
V období od září do prosince loňského roku proběhla pravidelná zasedání jednotlivých lidskoprávních výborů OSN, během nichž experti posuzovali periodické zprávy o plnění závazků, jež státům vyplývají z mezinárodních lidskoprávních smluv, a řešili stížnosti jednotlivců na porušování lidských práv. K jakým závěrům vybrané výbory došly?
Lidskoprávní výbory OSN jsou expertní orgány, jež byly založeny na základě mezinárodních lidskoprávních smluv za účelem monitorování plnění závazků jednotlivých smluvních stran. Na rozdíl od Rady OSN pro lidská práva (Human Rights Council), jež je pomocným orgánem Valného shromáždění OSN a jejíž členové jsou vybíráni z řad politických zástupců členských států OSN, smluvní výbory jsou složeny z odborníků v různých oblastech souvisejících s lidskými právy. V současné době existuje celkem devět výborů,[1] přičemž každý z nich se schází několikrát ročně na pravidelných zasedáních.
Medzinárodný súdny dvor je hlavným súdnym orgánom OSN. Sudca Tomka, narodený v Banskej Bystrici, je členom súdu od roku 2003; bol jeho podpredsedom od roku 2009 do roku 2012; a predsedom od roku 2012 do roku 2015.
V sporových prípadoch rieši Medzinárodný súdny dvor (MSD) prípady, ktoré mu predložili štáty. Súd môže riešiť spor len ak príslušné štáty uznajú jeho jurisdikciu. Žiadny štát preto nemôže byť stranou v konaní, ak na to sám nedal súhlas.[1]
Spoluzakladatel Centra pro lidská práva a demokratizaci Hubert Smekal byl na únorovém zasedání vlády ČR jmenován členem Rady vlády pro lidská práva. Tento poradní orgán vlády se po téměř dvouleté nečinnosti sešel ve Strakově akademii k první schůzi v novém složení.
Hubert v únoru rovněž reprezentoval Masarykovu univerzitu na výročním zasedání řídících orgánů European Inter-University Centre for Human Right and Democratisation (EIUC) v Benátkách.
Zimní Bulletin si můžete stáhnout zde.
Zimní vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme rozhovorem se soudcem hlavního soudního orgánu OSN, který rozhoduje spory mezi státy. Slovenský soudce a bývalý předseda Mezinárodního soudního dvora v Haagu Peter Tomka vysvětluje, jaké případy Mezinárodní soudní dvůr řeší, přibližuje své působení na pozici předsedy soudu a vysvětluje, jaké budoucí výzvy před soudem stojí.
Nikola Klímová poté přináší souhrn jednání lidskoprávních smluvních orgánů v Ženevě za období září až prosinec 2018. K jakým závěrům vybrané výbory došly?
The Uighurs are an ethnic minority coming from the Xinjiang province in Northwestern China. The province is officially an autonomous region however, remains under control of the central government. Furthermore, there are many instances of human rights violations in relation to the Uighurs.
Who are the Uighurs?
The Uighurs are a Turkic-speaking ethnic minority in Central Asia. The majority of this ethnic group, over 10 million people, lives in China and the Xinjiang province, but over 300,000 live in the surrounding countries of Uzbekistan, Kyrgyzstan and Kazakhstan. Furthermore, there have been communities established further abroad in places such as Afghanistan, Belgium, Germany, Sweden, Norway, Saudi Arabia, Canada, Australia, Russia and the United States.
Nejvyšší soud USA svým rozhodnutím na konci ledna podpořil plán představený vládou Donalda Trumpa, který omezuje armádní službu osob, jejichž genderová identita není v souladu s jejich biologickým pohlavím. Změna dopadá na osoby, které podstoupily operaci změny pohlaví a osoby, které tuto operaci požadují.
Otázka výkonu služby v armádě transgender osob byla poprvé otevřena vládou Baracka Obamy v roce 2016. Předtím mohly být tyto osoby z armády propuštěny z důvodu zdravotní nezpůsobilosti. Barack Obama tuto praxi ukončil a umožnil službu v armádě všem transgender osobám, které budou zároveň splňovat všechny ostatní podmínky potřebné pro výkon služby. Jinými slovy, genderová identifikace přestala být důvodem k vyřazení ze služby, odmítnutí uchazeče či převelení. Tato politika byla zavedena nejen z důvodu ochrany lidských práv transgender osob, ale i z důvodu navýšení zájmu o vstup do armády.
