Centrum pro lidská práva a demokracii
Nezávislá akademická instituce, která sleduje lidská práva v Česku i ve světě. Centrum vydává měsíční online časopis, pořádá konference a zajišťuje informování o lidských právech.
Květnové číslo Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme rozhovorem se soudcem Mezinárodního trestního soudu Robertem Fremrem. Je kritika Mezinárodního trestního soudu oprávněná? Jak je možné přispět k lepšímu fungování soudu? A jaký případ v současnosti český soudce v Haagu řeší? V sekci mezinárodní trestní spravedlnost Helena Kopecká informuje, jak začátkem roku soudní senát Mezinárodního trestního soudu vedený Robertem Fremrem rozhodl, že sexuální násilí páchané na členech ozbrojených složek z vlastních řad spadá do jurisdikce soudu. Lenka Vavrušová z evropské sekce hodnotí rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, kterým se soud vyjádřil k následkům teroristického útoku v ruském Beslanu před dvanácti lety. V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva pojednává Lucie Janotová o situaci čečenských homosexuálů, kteří jsou terčem pronásledování státního aparátu. Michal Oščipovský z české sekce se zamýšlí nad budoucností politiky transformační spolupráce ČR.
Helena Kopecká
Jelikož v současné době pobývám na stáži OSN na Zvláštních senátech soudu pro Kambodžu (Extraordinary Chambers in the Courts of Cambodia neboli ECCC), rozhodla jsem se s Vámi na následujících řádcích podělit o své dosavadní zkušenosti. V této první části mého článku se budu věnovat výběrovému řízení.
Dubnové číslo Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci otevíráme příspěvkem z březnového zasedání tzv. Benátské komise. České členky komise Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková vysvětlují dvě zajímavá stanoviska – první se týká otázky (ne)jmenování ústavních soudců na Slovensku a druhé návrhu kontroverzních změn turecké ústavy před dubnovým referendem. V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Petr Pospíšil zaměřuje na nový Mechanismus pro vyšetřování zločinů v Sýrii, kterým se Valné shromáždění OSN snaží suplovat nečinnost Rady bezpečnosti. Úkolem Mechanismu bude shromažďovat důkazy o zločinech spáchaných v Sýrii pro případ budoucích trestních stíhání. Kateřina Šimonová z evropské sekce se věnuje rozsudku Soudního dvora EU, který přináší posun v ochraně lidských práv žadatelů o mezinárodní ochranu, a to konkrétně v případě tzv. dublinských transferů. V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva informuje Marek Jahn o zhoršujícím se konflktu v Jižním Súdánu a uprchlické krizi v sousední Ugandě, kde se za posledního půl roku trojnásobně zvýšil počet jihosúdánských uprchlíků. V rámci české sekce se Šárka Dušková věnuje problematice neudělení státního občanství na základě utajovaných informací. K této otázce se nedávno vyjádřil Ústavní soud ČR.
Kateřina Šimonová
Na konci března 2017 předložila vláda Viktora Orbána maďarskému parlamentu novelu vysokoškolského zákona, která představuje značný zásah do akademických svobod. Pokud se tento zákon opravdu stane účinným, může mít dalekosáhlé až likvidační následky na jednu z nejdůležitějších akademických institucí v regionu střední a východní Evropy, Středoevropskou univerzitu v Budapešti.
Snaha premiéra Orbána přetvořit demokratický právní stát, člena Evropské unie a NATO, v pravicově zaměřenou diktaturu s žezlem v jeho vlastních rukou pokračuje. Na legislativu a praxi státu, která porušuje lidská práva, a tedy i evropské a mezinárodní právo zejména v oblasti migrace, už jsme si v případě Maďarska zvykli (pokud to lze v případě porušování lidských práv a k nim relevantních lidskoprávních dokumentům takto vůbec říci). Nyní se však ,,temné síly” premiéra Orbána obracejí jinam, a to na akademické instituce, konkrétně cíleně spíše na jednu akademickou instituci, a tou je Středoveropská univerzita sídlící od roku 1996 v Budapešti (dále také jako ,,CEU”).
Březnové číslo zahajujeme příspěvkem, který pro Bulletin o aktuální situaci v Jižním Súdánu a v Ugandě napsal Petr Přibyla, jenž pracuje v Delegaci Evropské unie v Ugandě. V sekci mezinárodní trestní spravedlnost Helena Kopecká informuje o tom, že Nejvyšší komora Zvláštních senátů pro Kambodžu potvrdila trest doživotí pro dva vrcholné představitele Rudých Khmerů. Kateřina Šimonová z evropské sekce hodnotí rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, podle něhož Švýcarsko neporušilo Evropskou úmluvu, když odmítlo udělit výjimku dvěma muslimským dívkám, jež se nechtěly účastnit smíšených hodin plavání. V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva pojednává Lucie Janotová o situaci málo známého etnika Nagů, jehož příslušníci žijí na území Myanmaru a Indie a hrozí jim rozdělení výstavbou hraničního plotu. Rozhodně si také nenechte ujít velmi zajímavý článek Adama Blisy a Michala Oščipovského z české sekce, který na pozadí aktuálního pětadvacetiletého výročí obnovení ústavního soudnictví v českých zemích odkrývá zranitelnost ústavních soudů v některých středoevropských státech.
Kateřina Šimonová
V Evropě doutnající odpor proti migrantům vyústil nyní v dramatický závěr. Maďarský parlament schválil návrh zákona, který zavádí „hromadnou“ detenci všech žadatelů o mezinárodního ochranu, včetně dětí, a to v detenčních zařízeních budovaných na jižní hranici země. Jedná se tak potenciálně o jedno z největších porušení azylového, a potažmo tedy evropského a mezinárodního práva v rámci zemí Evropské unie.
Členka Centra Linda Janků v rozhovoru pro Českou televizi osvětlila problematiku osob bez státní příslušnosti, jež jsou jednou z nejvíce zranitelných a zároveň opomíjených skupin cizinců na území České republiky. Dosavadní česká praxe i právní úprava týkající se těchto osob a řešení jejich situace je z pohledu mezinárodních závazků České republiky nedostatečná. Záznam rozhovoru můžete shlédnout zde.