Centrum pro lidská práva a demokracii
Nezávislá akademická instituce, která sleduje lidská práva v Česku i ve světě. Centrum vydává měsíční online časopis, pořádá konference a zajišťuje informování o lidských právech.
Jan Polášek
Jak léto postupuje, množí se zprávy o nedostatku pitné i užitkové vody, popřípadě o silných požárech. Sucha však nejsou jedinými důsledky klimatické krize a už vůbec nejsou jedinými škodlivými důsledky lidské činnosti v krajině.
Právo na příznivé životní prostředí
Sezónně se vyskytují zprávy o holomrazech, ničivých jarních povodních, tajfunech a podobně. Možná ale právě období vyschlých studní je časem, kdy zprávy z environmentální oblasti padnou na úrodnější půdu. V případě Česka zatím nelze ze základního práva na příznivé životní prostředí vyvozovat konkrétní povinnosti státu v boji s klimatickou krizí, např. závazek ke snížení produkce oxidu uhličitého. [1] Ke vzniku takovéto povinnosti státu by bylo potřeba závazného právního dokumentu na světové či evropské úrovni, nebo v horším případě - silnější důsledky klimatické změny s lépe prokázaným vztahem k lidské činnosti.
Kateřina Šimonová
Naprostá většina států v rámci Evropského hospodářského prostoru (dále jen ,,EHS”) umožňuje v určité fázi azylového řízení žadatelům o azyl pracovat. Délka doby během, které musí být žadatel o azyl v řízení, než se může legálně o práci ucházet, se stát od státu liší. Hlavním argumentem států, kde je tato doba spíše delší, jsou zejména obavy z vytvoření tzv. pull-faktoru a podnícení nárůstu neregulérní pracovní migrace. Naopak státy, kde je tento limit v řádu několik málo měsíců, zdůrazňují, že je třeba umožnit žadatelům o azyl zapojit se do společnosti a participovat na hospodářství daného státu již v průběhu azylového řízení.
Centrum pro lidská práva a demokratizaci Vás zve na diskuzní seminář na téma Vnitřně přesídlené osoby (IDPs): Aktuální perspektivy a výzvy v oblasti ochrany.
Řečníci:
Bríd Ní Ghráinne, lektorka a výzkumná pracovnice, School of Law, Sheffield University
Kristýna Andrlová, právnička, UN Refugee Agency (UNHCR) v České republice
Šárka Dušková, právnička, Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU)
Místo a čas konání: Fakulta sociálních studií, 6. června 2017
Kateřina Šimonová
Dne 24. května tohoto roku vydal tchaj-wanský ústavní soud (Council of Grand Justices) historické rozhodnutí J.Y. Interpretation No. 748 konstatující protiústavnost zákazu uzavřít manželství mezi osobami stejného pohlaví.
Toto rozhodnutí je pomyslným vrcholem dlouhého boje LGBT aktivistů a homosexuálních párů, kteří vedli kampaň prosazující změnu relevantních ustanovení občanského zákoníku již řadu let. Tato změna však nebyla výsledkem pouze jejich snažení. Velice důležitou roli v jejich mnohaletých snahách v roce 2016 sehrálo i zvolení nové prezidentky, bývalé profesorky práva, Tsai Ing-wen, která se o tento úřad ucházela jako kandidátka Demokratické progresivní strany (DPP – Democratic Progressive Party). Jedním z hlavních programových bodů v rámci kampaně Tsai Ing-wen byla totiž právě i rovnost v právu na uzavření manželství.
Helena Kopecká
V druhé části mého článku o zkušenostech z OSN stáže na Zvláštních senátech soudu pro Kambodžu (Extraordinary Chambers in the Courts of Cambodia neboli ECCC) se podělím zejména o to, co je vlastně náplní takové stáže.
Případy na ECCC
Aktuálně běží na ECCC několik případů. Aktivní je stále případ 002/02, tedy případ dvou obviněných, jimiž jsou Nuon Chea a Khieu Samphan. V současné době čelí obviněním například za zločin genocidy proti Cham muslimům a příslušníkům vietnamské národnosti, a dále za řadu zločinů proti lidskosti – za nucené sňatky a znásilnění, zacházení s Buddhisty a další. [1] Mezi další aktivní případy, které jsou zatím ve vyšetřující fázi, patří případ 003 (obviněný námořní velitel Meas Muth) a případ 004 (obvinění Ao An a Yim Tith). [2]
Květnové číslo Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme rozhovorem se soudcem Mezinárodního trestního soudu Robertem Fremrem. Je kritika Mezinárodního trestního soudu oprávněná? Jak je možné přispět k lepšímu fungování soudu? A jaký případ v současnosti český soudce v Haagu řeší? V sekci mezinárodní trestní spravedlnost Helena Kopecká informuje, jak začátkem roku soudní senát Mezinárodního trestního soudu vedený Robertem Fremrem rozhodl, že sexuální násilí páchané na členech ozbrojených složek z vlastních řad spadá do jurisdikce soudu. Lenka Vavrušová z evropské sekce hodnotí rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, kterým se soud vyjádřil k následkům teroristického útoku v ruském Beslanu před dvanácti lety. V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva pojednává Lucie Janotová o situaci čečenských homosexuálů, kteří jsou terčem pronásledování státního aparátu. Michal Oščipovský z české sekce se zamýšlí nad budoucností politiky transformační spolupráce ČR.
Helena Kopecká
Jelikož v současné době pobývám na stáži OSN na Zvláštních senátech soudu pro Kambodžu (Extraordinary Chambers in the Courts of Cambodia neboli ECCC), rozhodla jsem se s Vámi na následujících řádcích podělit o své dosavadní zkušenosti. V této první části mého článku se budu věnovat výběrovému řízení.
