6. 4. 2019   Marie Lukasová

Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT) vydal v březnu veřejné prohlášení, ve kterém informuje o svých zjištěních z návštěv regionu a nespolupráci Ruské federace na nápravě. Týká se zacházení s osobami zbavenými svobody policejními orgány v Čečensku a dalších republikách. Výbor se uchýlil k tomuto krajnímu kroku, když jednání s úřady dospělo do slepé uličky.

Výbor v třístránkovém veřejném prohlášení, jehož přílohou jsou výňatky ze zpráv z návštěv v listopadu a prosinci 2017 a v únoru 2016, sděluje, že má poznatky o přetrvávající praxi používání mučení a dalších forem špatného zacházení policejními orgány a že vyčerpal všechny možnosti, jak na úrovni dialogu přimět úřady učinit adekvátní opatření k vymýcení problému tohoto rozsahu.

2. 4. 2019   Jan Lhotský

Komise EU je z funkčního hlediska obdobou moci výkonné a na jednotlivé komisaře lze nahlížet jako na ministry. V tzv. Junckerově komisi působí Věra Jourová od listopadu 2014 jako evropská komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví.

V uvedeném příměru se tedy jedná o oblast, která obsahově zhruba odpovídá ministerstvu spravedlnosti. A to s dosahem po celé Evropské unii. Na jaká témata se česká eurokomisařka ve své práci zaměřuje?

31. 3. 2019   Eva Dokoupilová

Tip měsíce z Bulletinu

Na konci února 2019 proběhly v Moldavsku parlamentní volby, kterých mi bylo umožněno se zúčastnit na pozici krátkodobé volební pozorovatelky. Kdo je to volební pozorovatel a co přesně je jeho pracovní náplní?

Představení volebního pozorovatelství

Volební pozorovatelství je činnost prováděná za účelem podpory demokracie, lidských práv a vlády práva po celém světě. Je realizována ve spolupráci dvou mezinárodních organizací - Evropské unie a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (dále jen „OBSE“).

29. 3. 2019   Karolína Michková

V minulém roce vstoupil v platnost Protokol č. 16 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv. Díky tomuto Protokolu se jednotlivé státy mohou na Evropský soud pro lidská práva obracet se žádostmi o tzv. poradní posudky, které by měly sloužit pro interpretaci Úmluvy.

V dubnu 2018 ratifikovala Francie Protokol č. 16 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv (dále Protokol), čímž v srpnu vstoupil v platnost pro 10 států, které jej ratifikovaly. Protokol byl poprvé otevřen k podpisu v říjnu 2013, v platnost tedy vstoupil po téměř pěti letech.

29. 3. 2019   Douglas Radcliff

The Absher App is an application launched by the Interior Ministry of the Saudi government in 2015. Some focus on how the app reduces bureaucracy while others emphasis the ability of the app to allow men to track the location of women. Since its release it has generated minimal public discussion, however, the debate has been increasing.

In order to fully understand and appreciate the significance of this App, one must first be familiar with the “guardianship laws” existent in Saudi Arabia. Very briefly, guardianship laws grant certain rights to a “guardian” of a woman. Every woman in Saudi Arabia, no matter how old she is, has a male guardian. This could be her father, husband, brother or son. This male guardian must give her permission to obtain passports, undergo various medical procedures and get married. Opponents to guardianship laws believe these laws give women a status similar to minors.

29. 3. 2019   Aneta Frodlová

Již přes čtyři roky zuří v Jemenu ozbrojený konflikt, během něhož dochází k hrubému porušování lidských práv. Důsledkem války je jedna z nejhorších humanitárních krizí současnosti.

V září roku 2014 hútíské síly, věrné bývalému prezidentu Sálihovi, zabraly hlavní město Sanaa a později také většinu země. Reakcí na to byl v březnu 2015 útok koalice, podporované USA a vedené Saudskou Arábií.  Tento útok měl podpořit prezidenta země, Abdara Rabú Mansúr Hádího.

14. 3. 2019   Nikola Klímová

Tip měsíce z Bulletinu

V období od září do prosince loňského roku proběhla pravidelná zasedání jednotlivých lidskoprávních výborů OSN, během nichž experti posuzovali periodické zprávy o plnění závazků, jež státům vyplývají z mezinárodních lidskoprávních smluv, a řešili stížnosti jednotlivců na porušování lidských práv. K jakým závěrům vybrané výbory došly?

Lidskoprávní výbory OSN jsou expertní orgány, jež byly založeny na základě mezinárodních lidskoprávních smluv za účelem monitorování plnění závazků jednotlivých smluvních stran. Na rozdíl od Rady OSN pro lidská práva (Human Rights Council), jež je pomocným orgánem Valného shromáždění OSN a jejíž členové jsou vybíráni z řad politických zástupců členských států OSN, smluvní výbory jsou složeny z odborníků v různých oblastech souvisejících s lidskými právy. V současné době existuje celkem devět výborů,[1] přičemž každý z nich se schází několikrát ročně na pravidelných zasedáních.