14. 3. 2019   Nikola Klímová

Tip měsíce z Bulletinu

V období od září do prosince loňského roku proběhla pravidelná zasedání jednotlivých lidskoprávních výborů OSN, během nichž experti posuzovali periodické zprávy o plnění závazků, jež státům vyplývají z mezinárodních lidskoprávních smluv, a řešili stížnosti jednotlivců na porušování lidských práv. K jakým závěrům vybrané výbory došly?

Lidskoprávní výbory OSN jsou expertní orgány, jež byly založeny na základě mezinárodních lidskoprávních smluv za účelem monitorování plnění závazků jednotlivých smluvních stran. Na rozdíl od Rady OSN pro lidská práva (Human Rights Council), jež je pomocným orgánem Valného shromáždění OSN a jejíž členové jsou vybíráni z řad politických zástupců členských států OSN, smluvní výbory jsou složeny z odborníků v různých oblastech souvisejících s lidskými právy. V současné době existuje celkem devět výborů,[1] přičemž každý z nich se schází několikrát ročně na pravidelných zasedáních.

8. 3. 2019   Jan Lhotský, Beáta Bolyová

The International Court of Justice is the principal judicial organ of the United Nations. Judge Tomka, born in Banská Bystrica, has been a Member of the Court since 2003; Vice-President of the Court from 2009 to 2012; and the President of the Court from 2012 to 2015.

In contentious cases, the International Court of Justice (ICJ) settles legal disputes that are submitted to it by States. The Court can only address a dispute when the States in question have recognised its jurisdiction. No State can therefore be a party to proceedings unless it has consented thereto.[1]

8. 3. 2019   Jan Lhotský a Beáta Bolyová

Medzinárodný súdny dvor je hlavným súdnym orgánom OSN. Sudca Tomka, narodený v Banskej Bystrici, je členom súdu od roku 2003; bol jeho podpredsedom od roku 2009 do roku 2012; a predsedom od roku 2012 do roku 2015.

V sporových prípadoch rieši Medzinárodný súdny dvor (MSD) prípady, ktoré mu predložili štáty. Súd môže riešiť spor len ak príslušné štáty uznajú jeho jurisdikciu. Žiadny štát preto nemôže byť stranou v konaní, ak na to sám nedal súhlas.[1]

26. 2. 2019   Douglass Radcliff

The Uighurs are an ethnic minority coming from the Xinjiang province in Northwestern China. The province is officially an autonomous region however, remains under control of the central government. Furthermore, there are many instances of human rights violations in relation to the Uighurs.

Who are the Uighurs?

The Uighurs are a Turkic-speaking ethnic minority in Central Asia. The majority of this ethnic group, over 10 million people, lives in China and the Xinjiang province, but over 300,000 live in the surrounding countries of Uzbekistan, Kyrgyzstan and Kazakhstan. Furthermore, there have been communities established further abroad in places such as Afghanistan, Belgium, Germany, Sweden, Norway, Saudi Arabia, Canada, Australia, Russia and the United States.

25. 2. 2019   Douglas Radcliff

The Uighurs are an ethnic minority coming from the Xinjiang province in Northwestern China. The province is officially an autonomous region however, remains under control of the central government. Furthermore, there are many instances of human rights violations in relation to the Uighurs.

Who are the Uighurs?

The Uighurs are a Turkic-speaking ethnic minority in Central Asia. The majority of this ethnic group, over 10 million people, lives in China and the Xinjiang province, but over 300,000 live in the surrounding countries of Uzbekistan, Kyrgyzstan and Kazakhstan. Furthermore, there have been communities established further abroad in places such as Afghanistan, Belgium, Germany, Sweden, Norway, Saudi Arabia, Canada, Australia, Russia and the United States.

22. 2. 2019   Aneta Boudová

Nejvyšší soud USA svým rozhodnutím na konci ledna podpořil plán představený vládou Donalda Trumpa, který omezuje armádní službu osob, jejichž genderová identita není v souladu s jejich biologickým pohlavím. Změna dopadá na osoby, které podstoupily operaci změny pohlaví a osoby, které tuto operaci požadují.

Otázka výkonu služby v armádě transgender osob byla poprvé otevřena vládou Baracka Obamy v roce 2016. Předtím mohly být tyto osoby z armády propuštěny z důvodu zdravotní nezpůsobilosti. Barack Obama tuto praxi ukončil a umožnil službu v armádě všem transgender osobám, které budou zároveň splňovat všechny ostatní podmínky potřebné pro výkon služby. Jinými slovy, genderová identifikace přestala být důvodem k vyřazení ze služby, odmítnutí uchazeče či převelení. Tato politika byla zavedena nejen z důvodu ochrany lidských práv transgender osob, ale i z důvodu navýšení zájmu o vstup do armády.

6. 2. 2019   Jan Lhotský

For years Professor Meron served as a judge and the President of the International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia. Nowadays, he presides over the tribunal that took its residual functions. What are the cases the new tribunal deals with? And how does he feel about the development of international criminal justice?

Professor Theodor Meron was born in 1930 in Poland, grew up in Israel and later moved to the US. He studied law in Jerusalem, Oxford and Harvard, and become one of the most respected scholars in international law. After the establishment of the International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia (ICTY) and the International Criminal Tribunal for Rwanda (ICTR), he served as a judge and the President of ICTY. When these tribunals were about to close, he became the President of the International Residual Mechanism for Criminal Tribunals (IRMCT or Mechanism) that took over the residual functions of both the former tribunals.