25. 2. 2018   Nikola Klímová

Na počátku února letošního roku zahájila žalobkyně Mezinárodního trestního soudu předběžné šetření situace na Filipínách, kde již téměř dva roky probíhá drogová válka vyhlášená současným prezidentem Rodrigem Dutertem. Boje si podle oficiálních statistik vyžádaly již více než 4 000 obětí. Kritici protidrogové politiky obviňují prezidenta ze zločinů proti lidskosti.

17. 1. 2018   Helena Kopecká

Novým přírůstkem do rodiny mezinárodních hybridních tribunálů je Zvláštní trestní soud ve Středoafrické republice. Po více než desetiletí přerušovaného konfliktu, násilí a teroru by se tak obyvatelé této země mohli konečně dočkat zadostiučinění.

29. 8. 2017  

Petr Pospíšil

Salcburk není jen oblíbená turistická destinace, rodiště Wolfganga Amadea Mozarta a kolébka známých cukrovinek nesoucích jeho jméno. Univerzita v Salcburku již od roku 1999 v letních měsících pořádá desetidenní intenzivní program „Salzburg Law School“ věnující se mezinárodnímu trestnímu právu, humanitárnímu právu a lidským právům.

Počátky a tradice letní školy

U zrodu Salzburg Law School (dále jen ,,SLS”) stál profesor Otto Triffterer, jeden z největších rakouských expertů na mezinárodní právo, účastník přípravných prací Římského statutu zakládajícího Mezinárodní trestní soud (dále jen ,,MTS” ) a autor komentáře k Římskému statutu. V tradici nyní pokračuje Astrid Reisinger Coracini, která je od roku 2014 ředitelkou SLS.

29. 8. 2017  

Kateřina Šimonová

Jako již každoročně, tak také i v letošním roce vyšel v letních měsících tzv. Global Peace Index (GPI), neboli Světový index míru. Tato zpráva, která je každoročně zpracována Institutem pro ekonomiku a mír (IEP), hodnotí úroveň míru v 163 státech a autonomních teritoriích světa.

Global Peace Index 2017

Světový index míru (Global Peace Index) je výzkum, který má za cíl změřit relativní pozici národní a regionální mírumilovnosti. Jeho základní metodologie byla vytvořena Institutem pro ekonomii a mír (Institute for Economics and Peace) po vzájemných  konzultacích s řadou mezinárodních mírových expertů, mírových institucí a think-tanků s pomocí dat, které shromáždila organizace s názvem Ekonomická výzvědná jednotka (Economist Intelligence Unit). Žebříček států hodnocených dle úrovně mírumilovnosti byl poprvé zveřejněn v květnu 2007. Od té doby se stal velice důležitým ukazatelem, na který odkazuje celá řada jiných výzkumných institucí, ale i například Světová obchodní organizace či jiné subjekty. Metodologický postup vytváření výsledného žebříčku a závěrů z něj plynoucích je poměrně složitý. Ve zkratce lze nicméně zmínit, že se jedná především o vzájemné vyhodnocení 23 odlišných měřítek, jako například úroveň zbrojení, probíhající konflikty, míra sociálního zabezpečení či bezpečnosti a mnoho dalších. [1]

29. 7. 2017  

Jan Polášek

Jak léto postupuje, množí se zprávy o nedostatku pitné i užitkové vody, popřípadě o silných požárech. Sucha však nejsou jedinými důsledky klimatické krize a už vůbec nejsou jedinými škodlivými důsledky lidské činnosti v krajině.

 

Právo na příznivé životní prostředí

Sezónně se vyskytují zprávy o holomrazech, ničivých jarních povodních, tajfunech a podobně. Možná ale právě období vyschlých studní je časem, kdy zprávy z environmentální oblasti padnou na úrodnější půdu. V případě Česka zatím nelze ze základního práva na příznivé životní prostředí vyvozovat konkrétní povinnosti státu v boji s klimatickou krizí, např. závazek ke snížení produkce oxidu uhličitého. [1] Ke vzniku takovéto povinnosti státu by bylo potřeba závazného právního dokumentu na světové či evropské úrovni, nebo v horším případě - silnější důsledky klimatické změny s lépe prokázaným vztahem k lidské činnosti.

15. 6. 2017  

Kateřina Šimonová

Naprostá většina států v rámci Evropského hospodářského prostoru (dále jen ,,EHS”) umožňuje v určité fázi azylového řízení žadatelům o azyl pracovat. Délka doby během, které musí být žadatel o azyl v řízení, než se může legálně o práci ucházet, se stát od státu liší. Hlavním argumentem států, kde je tato doba spíše delší, jsou zejména obavy z vytvoření tzv. pull-faktoru a podnícení nárůstu neregulérní pracovní migrace. Naopak státy, kde je tento limit v řádu několik málo měsíců, zdůrazňují, že je třeba umožnit žadatelům o azyl zapojit se do společnosti a participovat na hospodářství daného státu již v průběhu azylového řízení.

30. 5. 2017  

Kateřina Šimonová

Dne 24. května tohoto roku vydal tchaj-wanský ústavní soud (Council of Grand Justices) historické rozhodnutí J.Y. Interpretation No. 748 konstatující protiústavnost zákazu uzavřít manželství mezi osobami stejného pohlaví.

Toto rozhodnutí je pomyslným vrcholem dlouhého boje LGBT aktivistů a homosexuálních párů, kteří vedli kampaň prosazující změnu relevantních ustanovení občanského zákoníku již řadu let. Tato změna však nebyla výsledkem pouze jejich snažení. Velice důležitou roli v jejich mnohaletých snahách v roce 2016 sehrálo i zvolení nové prezidentky, bývalé profesorky práva, Tsai Ing-wen, která se o tento úřad ucházela jako kandidátka Demokratické progresivní strany (DPP – Democratic Progressive Party). Jedním z hlavních programových bodů v rámci kampaně Tsai Ing-wen byla totiž právě i rovnost v právu na uzavření manželství.