3. 7. 2018   Douglas Radcliff

Since becoming a world superpower in the last century, the United States has fought for human rights around the world.  Though many times their actions, or lack thereof has been brought into question, they have seemingly declared and strived to set a good example with regards to the protection of human rights.  However, with the recent election of Donald Trump, human rights and protecting civil liberties are seemingly less important to the current administration.

28. 5. 2018   Barbora Antonovičová

Severní Korea je považována za jednu z nejuzavřenějších a nejrepresivnějších zemí světa. Vládnoucí Korejská strana práce pod vedením Kim Čong-una významně omezuje obyvatelstvu jejich základní lidská práva a celková životní úroveň v zemi je dlouhodobě bídná.

Lidská práva jen na papíře

Vyšetřovací komise OSN pro Severní Koreu ve své zprávě z roku 2014 ke stavu lidských práv uvádí, že tamní totalitní režim se dopouští mnoha zločinů proti lidskosti – například vyhlazování, vražd, zotročení či týrání. Na konci roku 2016 Rada bezpečnosti OSN potřetí za sebou prohlásila, že porušování lidských práv v Severní Koreji je hrozbou pro mezinárodní mír a bezpečnost.

22. 5. 2018   Douglas Radcliff

One of the prevailing human rights violations in modern history is occurring now in Myanmar in the Rakhine State. While atrocities have been promulgated for decades, the violence has increased to unprecedented levels as of August 2017.

Who are the Rohingya?

Myanmar is currently a highly contested country, officially recognizing 135 ethnic groups, of which the Rohingya are not considered one. Of these ethnic groups, the Burmese constitute the largest (more than 2/3 of the population).

29. 4. 2018   Roman Šafář

Nedávno svět obletěla zpráva o opětovném použití chemických zbraní v syrské (občanské) válce. Nynějším cílem chemického útoku bylo město Dúmá. Proč státy porušují mezinárodní závazky o nevyvíjení, nevyrábění a zničení chemických zbraní? A z jakého důvodu je situace v Sýrii významným bitevním polem pro světové mocnosti?

V sobotu 7. dubna 2018 postihly syrské město Dúmá útoky provedené chemickými zbraněmi. V poslední době, kdy v Sýrii probíhá (občanská) válka, se chemické útoky rozšířily. V několika minulých letech, kdy probíhá konflikt mezi provládními, asadovskými vojenskými jednotkami a protivládními ozbrojenými skupinami, jsme zaznamenali útoků chemickými zbraněmi hned několik.

27. 3. 2018   Michal Kubica

Turecký soud poslal v únoru tohoto roku na doživotí do vězení šestici novinářů pro jejich údajné napojení na organizátory puče z července 2016. Takřka současně s vyhlášením tohoto rozsudku jiný soud v Turecku propustil z vazby německo-tureckého reportéra Denize Yücela.

25. 2. 2018   Nikola Klímová

Na počátku února letošního roku zahájila žalobkyně Mezinárodního trestního soudu předběžné šetření situace na Filipínách, kde již téměř dva roky probíhá drogová válka vyhlášená současným prezidentem Rodrigem Dutertem. Boje si podle oficiálních statistik vyžádaly již více než 4 000 obětí. Kritici protidrogové politiky obviňují prezidenta ze zločinů proti lidskosti.

17. 1. 2018   Helena Kopecká

Novým přírůstkem do rodiny mezinárodních hybridních tribunálů je Zvláštní trestní soud ve Středoafrické republice. Po více než desetiletí přerušovaného konfliktu, násilí a teroru by se tak obyvatelé této země mohli konečně dočkat zadostiučinění.

29. 8. 2017  

Petr Pospíšil

Salcburk není jen oblíbená turistická destinace, rodiště Wolfganga Amadea Mozarta a kolébka známých cukrovinek nesoucích jeho jméno. Univerzita v Salcburku již od roku 1999 v letních měsících pořádá desetidenní intenzivní program „Salzburg Law School“ věnující se mezinárodnímu trestnímu právu, humanitárnímu právu a lidským právům.

Počátky a tradice letní školy

U zrodu Salzburg Law School (dále jen ,,SLS”) stál profesor Otto Triffterer, jeden z největších rakouských expertů na mezinárodní právo, účastník přípravných prací Římského statutu zakládajícího Mezinárodní trestní soud (dále jen ,,MTS” ) a autor komentáře k Římskému statutu. V tradici nyní pokračuje Astrid Reisinger Coracini, která je od roku 2014 ředitelkou SLS.

29. 8. 2017  

Kateřina Šimonová

Jako již každoročně, tak také i v letošním roce vyšel v letních měsících tzv. Global Peace Index (GPI), neboli Světový index míru. Tato zpráva, která je každoročně zpracována Institutem pro ekonomiku a mír (IEP), hodnotí úroveň míru v 163 státech a autonomních teritoriích světa.

Global Peace Index 2017

Světový index míru (Global Peace Index) je výzkum, který má za cíl změřit relativní pozici národní a regionální mírumilovnosti. Jeho základní metodologie byla vytvořena Institutem pro ekonomii a mír (Institute for Economics and Peace) po vzájemných  konzultacích s řadou mezinárodních mírových expertů, mírových institucí a think-tanků s pomocí dat, které shromáždila organizace s názvem Ekonomická výzvědná jednotka (Economist Intelligence Unit). Žebříček států hodnocených dle úrovně mírumilovnosti byl poprvé zveřejněn v květnu 2007. Od té doby se stal velice důležitým ukazatelem, na který odkazuje celá řada jiných výzkumných institucí, ale i například Světová obchodní organizace či jiné subjekty. Metodologický postup vytváření výsledného žebříčku a závěrů z něj plynoucích je poměrně složitý. Ve zkratce lze nicméně zmínit, že se jedná především o vzájemné vyhodnocení 23 odlišných měřítek, jako například úroveň zbrojení, probíhající konflikty, míra sociálního zabezpečení či bezpečnosti a mnoho dalších. [1]

29. 7. 2017  

Jan Polášek

Jak léto postupuje, množí se zprávy o nedostatku pitné i užitkové vody, popřípadě o silných požárech. Sucha však nejsou jedinými důsledky klimatické krize a už vůbec nejsou jedinými škodlivými důsledky lidské činnosti v krajině.

 

Právo na příznivé životní prostředí

Sezónně se vyskytují zprávy o holomrazech, ničivých jarních povodních, tajfunech a podobně. Možná ale právě období vyschlých studní je časem, kdy zprávy z environmentální oblasti padnou na úrodnější půdu. V případě Česka zatím nelze ze základního práva na příznivé životní prostředí vyvozovat konkrétní povinnosti státu v boji s klimatickou krizí, např. závazek ke snížení produkce oxidu uhličitého. [1] Ke vzniku takovéto povinnosti státu by bylo potřeba závazného právního dokumentu na světové či evropské úrovni, nebo v horším případě - silnější důsledky klimatické změny s lépe prokázaným vztahem k lidské činnosti.