Změna klimatu, silné záplavy a nenadálé změny počasí nejsou jen teoretické iluze o oteplování planety v Africe a Asii, ale i změny dotýkající se Evropy. Jsou to ovšem také signály, že je potřeba mobilizovat společnost. K tomu mohou napomoci konference, jako například COP29, která se konala v listopadu minulého roku v ázerbájdžánském Baku. Ta měla za cíl přinést novou finanční dohodu mezi státy na podporu ochrany klimatu.
V červenci letošního roku publikovala Agentura Evropské unie pro základní práva výsledky svého nejnovějšího průzkumu týkajícího se antisemitismu v Evropě. Situace se podle výpovědí za posledních pět let zhoršila a antisemitismus je tak stále aktuálnějším problémem mnoha evropských států. Strategie EU pro boj proti antisemitismu je nadějí na zlepšení, avšak ani přijatá opatření nejsou dostatečná k zajištění bezpečí židovských komunit v Evropě.
V říjnu Evropský soud pro lidská práva rozhodl ve věci B.B. proti Slovensku o porušení článku 4 Úmluvy o ochraně lidských práv z důvodu neúčinného vyšetřování při podezření na obchodování s lidmi. Rozhodnutí je aktuální v kontextu trvající mezinárodní kritiky za ukládání mírných trestů za obchodování s lidmi a také v kontextu situace na Slovensku, kde bylo v poslední době zaznamenáno zvýšené riziko pro romské ženy a dívky stát se oběťmi sexuálního vykořisťování.
V květnu 2024 podal žalobce Mezinárodního trestního soudu Karim A. A. Khan žádost o vydání zatykačů na vrchní představitele Izraele a hnutí Hamás. Po více než půl roce, ve čtvrtek 21. listopadu, soud žádosti vyhověl a zatykače vydal. Proč rozhodnutí trvalo tak dlouho a co vydání zatykačů znamená?
Zatykač na středoafrického důstojníka křesťanské ozbrojené milice Edmonda Beinu byl šest let po jeho vydání Mezinárodním trestním soudem zveřejněn. Beina je stíhán za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané během občanské války ve Středoafrické republice v roce 2014.
Zpráva Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky za rok 2023 přinesla znepokojivé zjištění – počet kybernetických incidentů v tuzemsku vzrostl meziročně ze 146 na 262, tedy o téměř 80 %. Za tímto nárůstem stály především pravidelné vlny DDoS útoků ruských hacktivistických skupin proti České republice.
Na chvostu září se konaly krajské a senátní volby. Volební účast senátních voleb je za poslední dvě dekády dlouhodobě velice nízká, což může poukazovat na nepřílišný zájem o Senát jako instituci. To je přitom škoda, protože Senát není jen pojistkou legislativního procesu, ale také politického systému jako takového. Náznak zájmu mohou představovat volební stížnosti, kterými se zabýval Nejvyšší správní soud.
Každý měsíc vydáváme odborný online časopis s krátkými články o aktuálním vývoji v oblasti lidských práv. Vyplňte níže svou e-mailovou adresu, abyste se k odběru Bulletinu zdarma přihlásili. Odběr lze samozřejmě kdykoliv odhlásit.