Evropská unie dne 19. listopadu 2024 přijala nařízení, kterým se zakazuje dovoz, prodej a vývoz produktů, při jejichž výrobě byla použita nucená práce. Nařízení popisuje mechanismus, kterým se bude zákaz na území Evropské unie vynucovat. Nová právní úprava by měla přispět k ochraně lidských práv osob, které jsou oběťmi nucené práce.
Vyšetřování izraelsko-palestinského konfliktu v Pásmu Gazy v posledních týdnech a měsících přineslo zásadní posuny. Vydání zatykačů na vůdce Hamásu a především pak na představitele Izraele rezonuje jak v oblasti globální politiky, tak na poli mezinárodní trestní spravedlnosti. Co je ale předmětem zatykačů? Čeho se měli představitelé Hamásu a Izraele dopustit?
Po nástupu islamistického hnutí Tálibán k vládě v Afghánistánu v srpnu 2021 se tamější situace lidských práv rapidně zhoršila. Největší obětí pronásledování a utlačování jsou především ženy, které s loňským novým srpnovým zákonem nemohou na veřejnosti ani promluvit. Mezinárodní trestní soud se situací v zemi zabývá již od roku 2006, v lednu 2025 byla dokonce podána žádost o vydání dvou zatykačů. Má ale Soud dostatečnou jurisdikci?
Diskuse ohledně ochrany pověsti právnické osoby dostává další podnět k pokračování. Ústavní soud v jeho nedávném nálezu přišel se závěrem odlišným od předchozího závěru Nejvyššího soudu. Spor ohledně ustanovení § 135 občanského zákoníku tak má konečně čerstvý ústavněprávní rozměr. Jaký byl dosavadní vývoj v této otázce a proč je závěr Ústavního soudu klíčovým?
Poslanecká sněmovna v lednu schválila novelu zákona o veřejném ochránci práv, která rozšiřuje jeho pravomoci o agendu tzv. národní lidskoprávní instituce, a rovněž zavádí dětského ombudsmana. Měsíc na to ji následoval Senát. Proč se jedná o důležitý krok ke zlepšení vnitrostátní ochrany základních práv v Česku?
Ústavní soud opět dostal příležitost vyjádřit se k problematice restitucí. V jeho bohaté rozhodovací praxi lze nalézt řadu klíčových závěrů. Ve svém novém nálezu řešil případ pochybení obecných soudů vůči Cisterciáckému opatství Vyšší Brod. Co bylo v rámci jejich rozhodování problematické a s čím přispěl k odborné diskusi tentokrát?
V českém trestním právu tradičně platí princip, že veřejná žaloba musí vinu obžalovaného prokázat před nestranným soudem. S nekonečným tlakem na zrychlení a zlevnění boje se zločinem zavedl během posledních dekád zákonodárce do trestního řádu celou řadu nových institutů, které řízení jako celek od uvedeného principu odklání. Možnostmi použití jednoho z nich se nedávno poprvé zabýval Ústavní soud.
Každý měsíc vydáváme odborný online časopis s krátkými články o aktuálním vývoji v oblasti lidských práv. Vyplňte níže svou e-mailovou adresu, abyste se k odběru Bulletinu zdarma přihlásili. Odběr lze samozřejmě kdykoliv odhlásit.