Články - bulletin

Mezinárodní právo sehrává klíčovou roli v regulaci vztahů mezi státy a dalšími mezinárodními aktéry v nejrůznějších oblastech včetně kyberprostoru. S rostoucím zájmem o tuto oblast nabývá mezinárodní trestní právo stále většího významu, a to zejména v kontextu kybernetických hrozeb a kyberzločinů. Nedávná konference prokurátora Mezinárodního trestního soudu se zaměřila právě na toto téma. 

Nezisková organizace Transparency International zveřejnila na začátku tohoto roku žebříček globálního Indexu vnímání korupce (Corruption Perceptions Index 2023) v minulém roce. Česká republika se umístila na 41. místě ze 180 posuzovaných států. Polepšila si jen nepatrně a i nadále se nachází na zadních příčkách v pořadí mezi členskými zeměmi Evropské unie. 

V roce 2020 se novým českým zástupcem u Soudního dvora EU stal soudce Jan M. Passer. O rok později byla novou soudkyní Evropského soudu pro lidská práva zvolena Kateřina Šimáčková. Jejich jmenování předcházel dlouhý proces výběru nejprve na vnitrostátní, a následně na mezinárodní úrovni. Jednotlivé fáze výběrového řízení mají zajistit, že kandidáti naplňují všechna formální i materiální kritéria, a že výsledný kandidát je skutečně nejlepší volbou pro plnění této funkce. 

Česká republika je moderní stát. Má tudíž za úkol předcházet některým nežádoucím společenským jevům. Mezi jeden z těchto jevů patří také pomlouvání. Jedná se o sdělování informací, které mohou někomu způsobit újmu. Účinné prostředky obrany proti pomluvám lze nalézt napříč celým právním řádem, a to jak v soukromém, tak ve veřejném právu.

Itálie zahájila soudní proces se čtyřmi příslušníky egyptských bezpečnostních složek, kteří čelí obžalobě z mučení a vraždy italského studenta Giulia Regeniho v roce 2016. Trestní řízení proběhne bez přítomnosti obviněných.

Česká republika se v únoru připojila k prvním signatářům Lublaňsko-Haagské úmluvy. Smluvní strany se v Úmluvě zavazují kriminalizovat genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny a poskytují obětem právo na odškodnění.