30. 11. 2024   Jakub Dubják

Ústavní soud se mohl opětovně vyjádřit k problematice náhrad nemajetkové újmy zvláště zranitelných obětí trestných činů. K porušování jejich základních práv trestními soudy v rámci tzv. adhezních řízení měl již dříve možnost sdělit svá stanoviska. Krom prevenční povinnosti před sekundární viktimizací obětí zde hraje roli i ochrana veřejného zájmu na zjištění trestné činnosti a potrestání pachatele. Jak nedávno pochybily obecné soudy v případě zneužívané nezletilé dívky?

30. 11. 2024   Adéla Hrdá

Mezinárodní trestní soud po několikaměsíčním odkladu konečně vynesl rozsudek proti Al Hassanovi. Přestože případ zahrnoval historicky první obvinění ze zločinu proti lidskosti ve formě perzekuce z důvodu pohlaví, Al Hassan byl v tomto bodě zproštěn viny. 

30. 11. 2024   Adéla Čapková

Obyvatele Súdánu v současné době sužuje hladomor, který je přímým důsledkem blokace přísunu potravin oběma stranami súdánské občanské války. Podle expertů Organizace spojených národů se tak jedná o válečný zločin hladovění civilistů. Ačkoliv již Mezinárodní trestní soud (MTS) zahájil vyšetřování tohoto zločinu, jeho jurisdikce není v dané situaci samozřejmá. Súdán totiž není smluvní stranou Římského statutu, zakládající smlouvy MTS.

14. 8. 2024   Karin Lišková

Vývoj umělé inteligence s sebou přináší mnoho příležitostí pro revoluční pokrok nejen v technologii, ale i v dalších oblastech života. Společnost si zároveň začíná uvědomovat rizika, která jsou s těmito nástroji spojená. Za účelem lepší ochrany lidských práv, ale i mezinárodní bezpečnosti, přijímá OSN v souvislosti s umělou inteligencí historicky první rezoluci.

14. 8. 2024   Daniela Skácelíková

V posledním roce vyplývají na povrch nové případy nucené práce uvalené čínským komunistickým režimem na příslušníky muslimské menšiny Ujgurů. Nucená práce Ujgurů se přitom prostřednictvím dodavatelských řetězců dotýká mnoha zemí světa. Přelomová jsou především zjištění v oblasti rybářského průmyslu, který až do nedávné doby zcela unikal podezřením o spojení s touto prací.

14. 8. 2024   Jan Nevlída

Nezvykle teplé počasí na začátku dubna symbolicky předcházelo průlomovému rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve třech klimatických případech. V jednom z nich soud poprvé uznal, že změna klimatu může ovlivnit lidská práva. Štrasburský soud tak poprvé ve své historii odsoudil stát kvůli nedostatečnému boji proti klimatickým změnám. 

14. 8. 2024   Adéla Čapková

Začátkem března 2024 se Nikaragua obrátila na Mezinárodní soudní dvůr (MSD) s obviněním, že Německo porušuje Úmluvu o genocidě, Ženevské úmluvy a principy mezinárodního humanitárního práva. Důvodem je poskytování zbraní a finančních prostředků Izraeli, čímž dle Nikaraguy nepřímo podporuje genocidu v Pásmu Gazy. Německo tato obvinění striktně odmítlo.

11. 8. 2024   Veronika Kubáňová

Valné shromáždění Organizace spojených národů již několikátým rokem diskutuje návrh úmluvy o prevenci a trestání zločinů proti lidskosti. Blížíme se konečně k jejímu přijetí? A je možné, že diskutovaná úmluva zaplní existující mezery při stíhání těchto závažných zločinů?

9. 8. 2024   Johana Marešová

V únoru rozhodl Evropský soud pro lidská práva  ve věci M.G. proti Litvě. Stěžovatel brojil proti nepřiměřené délce řízení a namítal též výměru trestu, obzvláště vzhledem k tomu, že byl v době spáchání trestného činu nezletilý. Rozhodnutí je v kontextu současné společenské diskuze aktuální a může být relevantní též pro Českou republiku, kde je ukládání mírných trestů za sexuální trestné činy dlouhodobě problematickým tématem.

9. 8. 2024   Jakub Dubják

Ústavní soud se vyjádřil k právu dítěte znát jeho biologického otce. Jedná se o otázku obecně spadající pod právo dítěte znát své rodiče, které se již opakovaně věnoval Evropský soud pro lidská práva. Jaký zájem může dítě mít na tom znát své biologické rodiče i přesto, že má již jiné (právní) rodiče? Jak nakonec ÚS věc rozhodl a čím tedy přispěl do živé diskuse?