Články - bulletin

Členské státy Rady Evropy se zavázaly, že se dle článku 46 Úmluvy budou řídit konečnými rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ve všech případech, jejichž jsou stranami. Nedávný, v řadě již celkem osmnáctý, report Výboru ministrů ukazuje, jak jednotlivé členské státy dostávají tomuto závazku. Nejnovější výsledky ukazují, že přibližně 40 % nevykonaných rozsudků je proti Ruské federaci, Česká republika má ke konci roku 2024 celkem 12 nevykonaných rozsudků. Jak ale tedy samotný výkon rozhodnutí ESLP probíhá?

V rozsudku ve věci Laghman Soudní dvůr Evropské Unie rozhodl, že muži pocházející z afghánských rodin zapojených do krevní msty nepředstavují „určitou společenskou vrstvu“ ve smyslu kvalifikační směrnice. Tímto rozhodnutím se soud odchýlil od předchozí judikatury, která uznávala určité skupiny, například ženy čelící domácímu násilí, za sociální skupiny hodné mezinárodní ochrany. Rozsudek vyvolává otázky ohledně konzistence v posuzování, kdo je považován za příslušníka pronásledované skupiny.

Případ Ongwen: Odvolací senát MTS potvrdil rozhodnutí o odškodnění

Trumpův tlak na zavření míru Ukrajiny s Ruskem může ohrozit spravedlnost pro Ukrajinu

Vojáci ve vládě a ruské ambice v Indonésii: Rostoucí napětí budí obavy

MTS omezuje důkazy v případu bývalého filipínského prezidenta Duterteho

Maďarský premiér Viktor Orbán pozval na návštěvu premiéra Izraele Benjamina Netanjahua, na kterého je vydán zatykač Mezinárodního trestního soudu. Při jeho dubnové návštěvě Orbán oznámil, že se Maďarsko chystá odstoupit od Římského statutu. Jak toto své rozhodnutí maďarský premiér zdůvodňuje? Jak se k němu staví Mezinárodní trestní soud a Evropská unie? A jaké důsledky to může mít pro Mezinárodní trestní soud? 

Spojené státy americké v únoru 2025 uvalily ekonomické a restriktivní sankce na Mezinárodní trestní soud. Administrativa znovuzvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa tím primárně reagovala na stíhání izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta. USA tak vyjádřily silnou podporu  Izraeli a zároveň eskalovaly dlouhodobě špatné vztahy s Mezinárodním trestním soudem.

Na říjnovém 140. plenárním zasedání Benátské komise byla největší pozornost věnována projednávání stanovisek týkajících se reforem prokuratury a justice v Polsku prosazovaných současnou polskou vládou a motivovaných snahou o nápravu kroků předchozí polské vlády, které byly dříve opakovaně kritizovány Benátskou komisí i negativně hodnoceny v řadě rozsudků Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropské unie. Velký zájem vyvolávala bezprecedentně i ze strany některých polských médií, jejichž zástupci se pokoušeli konfrontovat příchozí členy komise a polské vládní delegace v čele s ministrem spravedlnosti Adamem Bodnarem před Scuola Grande di San Giovanni Evangelista, kde Benátská komise v plénu zasedá. Po diskusi s Adamem Bodnárem Benátská komise obě polská stanoviska s řadou doporučení přijala a pro jejich dalekosáhlý význam si je nyní podrobněji představíme. To je také důvod, proč zprávu o činnosti Benátské komise ve druhém pololetí roku 2024 výjimečně rozdělíme na dvě části a informaci o prosincovém 141. plenárním zasedání Benátské komise přineseme v příštím čísle.

Maroš Matiaško je právník, specializující se na oblast lidských práv, zejména na práva osob se zdravotním postižením a problematiku špatného zacházení. Ve své kariéře působil jako advokát, akademik a právník na Evropském soudu pro lidská práva. Kromě toho spoluzaložil neziskovou organizaci Fórum pro lidská práva. V rozhovoru s ním jsme se bavili o jeho profesní dráze, klíčových tématech jeho práce i o výzvách, kterým čelí při obhajobě lidských práv.

Student coby zákazník soukromé vysoké školy?

Platy soudců – opět protiústavní?

Poslanecká sněmovna a Senát schválili zřízení dětského ombudsmana a vznik českého NHRI

Noc práva opět také v Brně

Ústavní soud se vyjádřil ke svobodě projevu ve spojitosti s vydáváním magazínu Legalizace, který měl údajně propagovat zneužívání THC. ÚS se překvapivě vydavatelky zastal.