V únoru a březnu proběhlo v Ženevě zasedání Rady OSN pro lidská práva, která se zabývala lidskoprávní situací v Sýrii, Severní Koreji, ale i na palestinských územích. Jednání probíhala na podkladě odborných zpráv vypracovaných zvláštními zpravodaji a Vysokou komisařkou OSN pro lidská práva. Po několika letech Rada opět konsenzuálně přijala rezoluci kritizující stav lidských práv v Myanmaru. Rezoluci podpořila i Česká republika.
Americký prezident Joe Biden otevřel novou kapitolu vztahů Spojených států amerických a Mezinárodního trestního soudu, když zrušil sankce, které nastolil jeho předchůdce. Jaká je historie přístupu USA k práci této nezávislé mezinárodní instituce? A jaký vývoj můžeme očekávat od kabinetu Joea Bidena?
Mezinárodní trestní soud uveřejnil v posledním březnovém týdnu rozhodnutí o odvoláních v případech Ntaganda a Gbagbo. Zatímco v případu bývalého velitele konžské milice Bosca Ntagandy potvrdil třicetiletý trest odnětí svobody, v případu bývalého prezidenta Pobřeží slonoviny Laurenta Gbagba potvrdil Soud jeho plné osvobození.
Francie v březnu letošního roku vydala zprávu zkoumající svoji vlastní roli ve rwandské genocidě v roce 1994. Podle zprávy došlo ze strany Francie k pochybení a nese část odpovědnosti, není ale spoluviníkem. Rwandská vláda v dubnu tohoto roku zveřejnila vlastní zprávu, která má za cíl doplnit přezkum ze strany Francie.
Evropský soud pro lidská práva vydal rozhodnutí o stížnosti šesti českých rodičů a jejich dětí, kteří odmítli povinné očkování. Šestnácti hlasy ku jednomu štrasburský soud rozhodl, že Česká republika právo na respektování soukromého života rodičů ani dětí neporušila.
Tlak na polské soudce sílí. Za zpochybňování justičních reforem jim hrozí disciplinární řízení. Evropskou komisi také znepokojuje rozhodování o imunitě soudců Disciplinární komorou, u které Soudní dvůr Evropské unie již před rokem nařídil pozastavení činnosti. Unijní soud tak bude znovu rozhodovat o nezávislosti polské justice.
Evropský soud pro lidská práva se ve věci Ribcheva a další proti Bulharsku zabýval (ne)účinností vyšetřování ze strany státu v případu policisty usmrceného v průběhu operace člověkem, kterého se snažil zatknout. Případ se rovněž týkal otázky, zda orgány měly podle stejného ustanovení povinnost chránit policistův život. Soud rozhodl, že došlo k porušení článku 2 Úmluvy (právo na život) v jeho procesní složce z důvodu neprovedení účinného vyšetřování. Podle Soudu však nedošlo k hmotněprávnímu porušení stejného článku, pokud jde o opatření přijatá orgány na ochranu života důstojníka. Podle Soudu byla opatření přiměřená navzdory určitým chybám v plánování a provedení operace.
Evropská unie uvalila v březnu 2021 sankce vůči čínským představitelům v souvislosti s porušováním lidských práv Ujgurů. Ke kroku EU se připojily Velká Británie, USA a Kanada. V reakci na sankce přijala Čína četná protiopatření, která mají přesah i do soukromé sféry obchodních gigantů jako H&M a Nike.
V březnu 2021 se v Izraeli konaly parlamentní volby. Jednalo se o již čtvrté volby do jednokomorového Knesetu za poslední čtyři roky. Občanská společnost se za tu dobu stala značně polarizovanou. Letošní volby proto byly považovány za referendum o politickém vedení země premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ten stojí v čele izraelské vlády od roku 2009.
Ústavní soud již mnohokrát judikoval, že vyhlášení nouzového stavu představuje akt vládnutí, který je Ústavním soudem nepřezkoumatelný. Tento názor zopakoval i v nejnovějším usnesení z března 2021, zároveň jej však doplnil „dovětkem“, jímž svůj předchozí závěr popřel. Co bylo obsahem kontroverzního obiter dictum a jak se k němu vyjádřili disentující soudci a soudkyně?
Každý měsíc vydáváme odborný online časopis s krátkými články o aktuálním vývoji v oblasti lidských práv. Vyplňte níže svou e-mailovou adresu, abyste se k odběru Bulletinu zdarma přihlásili. Odběr lze samozřejmě kdykoliv odhlásit.