Centrum pro lidská práva a demokracii
Nezávislá akademická instituce, která sleduje lidská práva v Česku i ve světě. Centrum vydává měsíční online časopis, pořádá konference a zajišťuje informování o lidských právech.
For years Professor Meron served as a judge and the President of the International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia. Nowadays, he presides over the tribunal that took its residual functions. What are the cases the new tribunal deals with? And how does he feel about the development of international criminal justice?
Professor Theodor Meron was born in 1930 in Poland, grew up in Israel and later moved to the US. He studied law in Jerusalem, Oxford and Harvard, and become one of the most respected scholars in international law. After the establishment of the International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia (ICTY) and the International Criminal Tribunal for Rwanda (ICTR), he served as a judge and the President of ICTY. When these tribunals were about to close, he became the President of the International Residual Mechanism for Criminal Tribunals (IRMCT or Mechanism) that took over the residual functions of both the former tribunals.
Na konci září 2018 požádaly Argentina, Kolumbie, Chile, Paraguay, Peru a Kanada Úřad žalobce Mezinárodního trestního soudu o zahájení vyšetřování situace ve Venezuele. Jedná se historicky o první oznámení smluvními stranami Římského statutu, jež se týká zločinů podle mezinárodního práva spáchaných na území jiného státu.
Situace ve Venezuele
Současná krize ve Venezuele je vyústěním dlouhodobých ekonomických problémů a kontroverzních politických kroků prezidenta Nicolase Madura, který se ujal funkce po smrti Huga Chaveze v roce 2013. V důsledku razantního poklesu cen ropy, jež tvořila až 95 % zahraničních příjmů, se Venezuela po dobu posledních pěti let potýká s hyperinflací a nedostatkem základních potravin a léků. Humanitární krize a zvyšující se kriminalita v zemi přiměly statisíce venezuelských občanů k útěku do okolních států, zejména Ekvádoru a Kolumbie. Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky vyvolala situace ve Venezuele jednu z největších migračních vln v historii Latinské Ameriky.
Tip měsíce z Bulletinu
V listopadu 2018 byli Nuon Chea a Khieu Samphan odsouzeni Zvláštními senáty soudů pro Kambodžu za genocidu, zločiny proti lidskosti a vážná porušení Ženevských úmluv z roku 1949. Rozhodnutí přitom padlo v době téměř 40letého výročí od skončení krutého režimu Rudých Khmerů, který stál život zhruba dva miliony lidí.
První odsouzení za genocidu po 40 letech
Dne 16. listopadu 2018 obletěla svět zpráva o rozhodnutí Zvláštních senátů soudů pro Kambodžu (dále také jako soud) v případě označovaném jako 002/02. Bývalí vedoucí představitelé kambodžských Rudých Khmerů Nuon Chea a Khieu Samphan byli odsouzeni za spáchání zločinů prostřednictvím účasti ve společném zločinném spolčení (joint criminal enterprise).
The Kosovo Specialist Chambers and the Specialist Prosecutor’s Office (KSC) is a new hybrid criminal tribunal that combines elements of both international and national law. Although being formally part of the judiciary of Kosovo, it has a seat in The Hague. Why was it established?
From 2011 onwards, the European Union strongly supported the establishment of a new hybrid tribunal that could investigate particular crimes that were allegedly committed or commenced on the territory of Kosovo.
After more than a year of preparations the court plans to move from provisional premises into its final building where the future proceedings should take place. The President of the KSC, Ekaterina Trendafilova, was very kind and shared her experiences and views with the Czech Centre for Human Rights and Democracy.
Prosincový Bulletin si můžete stáhnout zde.
Nové vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme rozhovorem s generálním advokátem Soudního dvora Evropské unie Michalem Bobkem. Jak hodnotí českou justici a své působení u Soudního dvora EU?
Zástupkyně ČR v Benátské komisi Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková poté přináší zprávy z prosincového zasedání komise, a to nejen o vývoji v Maďarsku.
Následuje reportáž z panelové diskuze, kterou Centrum uspořádalo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity a která se zabývala současným stavem lidských práv v České republice.
Každoroční zasedání Ministerské rady Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se letos konalo začátkem prosince v Miláně, kde se sešli představitelé členských států, mezi něž patří i Česká republika, aby se vyjádřili jak k úspěchům na poli mezinárodní spolupráce, tak i k novým výzvám pro Evropu.
Připomínka hodnot OBSE
Italský ministr zahraničí Enzo Moavero Milanesi, který je rovněž předsedou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (dále jen OBSE) pro rok 2018, využil své zahajovací řeči na 25. shromáždění Ministerské rady, aby zdůraznil hodnoty míru, bezpečnosti a stability, které by 100 let po ukončení první světové války měly ideálně představovat základ evropského hodnotového rámce a být jasnou prioritou na poli mezinárodní spolupráce.
The term “crime of aggression” in international law determines, with a certain degree of simplification, the individual criminal responsibility of a person (for example a head of state) for ordering an armed attack against a foreign state. Including this crime in the jurisdiction of the International Criminal Court in The Hague has been discussed for many years and in December 2017, the final decision was adopted that the crime of aggression would be included in the jurisdiction of the International Criminal Court on the 17 July 2018, twenty years after the signing of its founding treaty – the Rome Statute.
In line with the changes, the judges amended the Regulations of the Court, which entered into force on 15 November 2018.
Next to genocide, crimes against humanity and war crimes, aggression became the fourth crime that the Court will be able to deal with. What does its legal regulation look like and for what kind of cases can we expect it to be used in reality?
