Centrum pro lidská práva a demokracii
Nezávislá akademická instituce, která sleduje lidská práva v Česku i ve světě. Centrum vydává měsíční online časopis, pořádá konference a zajišťuje informování o lidských právech.
Zářijové vydání Bulletinu otevíráme třemi příspěvky na téma institucionální ochrany lidských práv v České republice. Lucie Nechvátalová se zabývá přístupem současné vlády k agendě lidských práv. Následují dva rozhovory, a to s bývalou ministryní pro lidská práva Džamilou Stehlíkovou a s bývalou zmocněnkyní vlády pro lidská práva Monikou Šimůnkovou. Jaké jsou jejich zkušenosti?
V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Helena Kopecká zaměřuje na probíhající případ Dominica Ongwena u Mezinárodního trestního soudu. Příspěvek přibližuje, jak se z bývalého dětského vojáka stal obávaný vůdce ugandské Armády Božího odporu.
Eva Drhlíková z evropské sekce přibližuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, podle nějž právo na přístup k archivním materiálům na internetu má přednost před právem odsouzených být zapomenut.
V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva přináší Martin Pracný zprávu o tom, že společnost Google se chce prosadit na čínském trhu speciální cenzurovanou verzí svého vyhledávače, který bude splňovat kritéria čínské vlády.
Říjnové vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme exkluzivním rozhovorem s předsedkyní relativně nové soudní instituce v Haagu. Soudkyně Ekaterina Trendafilová předsedá tzv. Kosovskému tribunálu. Čím se tato nová instituce umístěná do světové soudní metropole zabývá?
Veronika Čáslavová přináší zprávu o letošním udílení Nobelovy ceny míru, kterou získali lékař Denis Mukwege a jezídka Nadia Murad jako ocenění boje proti sexuálnímu násilí, které je v některých oblastech běžně využívaným prostředkem vedení válečných konfliktů.
Vzhledem k tomu, že v roce 2018 oslavil Římský statut Mezinárodního trestního soudu 20 let od svého přijetí, bilancuje Petr Pospíšil v sekci Mezinárodní trestní spravedlnost úspěchy i podstatná úskalí soudu.
Michal Kubica z evropské sekce pojednává o rozhodnutí Evropského parlamentu, který zahájil řízení proti Maďarsku kvůli ohrožení hodnot Evropské unie.
Chechnya is an autonomous republic of Russia, located in the North Caucasus, near the Caspian Sea, in southern Russia. With a reported (though disputed) population of around 1.3 million people, the Chechen Republic is also, arguably, one of the most dangerous places in the world to be a homosexual.
The Crisis
The crisis was first made aware to the public on April 1, 2017 in the newspaper, “Novaya Gazeta.” The paper reported that numerous men between the ages of 16 and 50 had simply disappeared. The paper continues to specify the men were arrested for their practice of, or suspicion of, “non-traditional sexual orientation”.
Vo februári 2019 uplynie funkčné obdobie 9 z 13 sudcov Ústavného súdu SR. Slovensko tak stojí pravdepodobne pred najväčšou politickou výzvou roku. Ako vybrať najvhodnejších odborníkov, ktorí budú najbližších 12 rokov dohliadať na ústavnosť na Slovensku?
Aktuálny spôsob voľby ústavných sudcov
Podľa aktuálneho znenia Ústavy Slovenskej republiky sa sudcom Ústavného súdu môže stať občan SR, ktorý je voliteľný do Národnej rady Slovenskej republiky (ďalej len NRSR), dosiahol vek 40 rokov, má vysokoškolské právnické vzdelanie a je najmenej 15 rokov činný v právnickom povolaní. Osoby oprávnené navrhovať kandidátov najskôr predložia svoje návrhy NRSR, ktorá preverí, či tieto osoby spĺňajú stanovené podmienky pre kandidatúru. Následne z navrhnutých kandidátov vyberie nadpolovičnou väčšinou prítomných poslancov (minimálne však 39 hlasov) dvojnásobný počet kandidátov ako je volených sudcov a predloží ich prezidentovi. Ten si z predložených kandidátov vyberie a vymenuje tak nových sudcov Ústavného súdu.
Na začátku října tohoto roku vydal Evropský výbor pro sociální práva důležité rozhodnutí odsuzující sterilizaci jako nutnou podmínku pro úřední změnu dokladů transgender lidí. Tlak na Českou republiku se stupňuje, taková podmínka je podle Evropského výboru nehumánní a v rozporu se základními lidskými právy.
V současnosti je pro oficiální změnu pohlaví v České republice nutné podstoupit operaci, jejíž součástí je taktéž sterilizace dotyčné osoby. To je zakotveno § 29 odst. 1 občanského zákoníku, na který navazuje § 21 ods. 1 zákona o specifických zdravotních službách definující změnu pohlaví jako ,,provedení zdravotních výkonů, jejichž účelem je provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce.” Přitom značná část lidí, kteří se cítí být osobou jiného pohlaví, operaci z různých důvodů podstoupit nechtějí či nemohou.
Univerzitní centrum v italských Benátkách zaměřené na lidskoprávní vzdělávání (EIUC) v říjnu publikovalo závěrečnou práci vedoucího Centra pro lidská práva a demokratizaci Jana Lhotského. EIUC zveřejní online každý rok pět nejlepších prací z ročníku E.MA lidskoprávního programu. Jan Lhotský v uvedené práci analyzuje fungování lidskoprávních smluvních orgánů OSN, které zasedají v Ženevě, a navrhuje konkrétní podobu reformy pro rok 2020, ve kterém bude o potřebných změnách rozhodovat Valné shromáždění OSN. Práce je nazvaná Human rights treaty body review 2020: towards an integrated treaty body system a její abstrakt i samotný text lze nalézt zde.
Tip měsíce z Bulletinu
Evropský soud pro lidská práva v případě M. L. a W. W. proti Německu při vyvažování mezi právem na soukromý život a svobodou projevu rozhodl, že nebylo porušením práva na soukromý život neanonymizování celého jména a příjmení odsouzených za vraždu v archivních materiálech médií na internetu.
Pozadí případu
Stěžovatelé M. L. a W. W. byli v roce 1993 německými soudy odsouzeni, byť vždy trvali na své nevině, za vraždu známého herce Waltera Sedlmayra na doživotí. V srpnu 2007 a lednu 2008 byli následně podmíněně propuštěni z výkonu trestu odnětí svobody.
V roce 2000 rozhlasová stanice Deutschlandradio vysílala zprávu o výročí vraždy, ve které stanice zveřejnila celá jména stěžovatelů a zmínila i jejich neúspěšnou snahu o obnovu řízení. Přepis zprávy zůstal v on-line archivu rozhlasové stanice. Stěžovatelé se tedy v roce 2007 se obrátili na regionální soud v Hamburku s žádostí o anonymizaci jejich osobních údajů v přepisu (nežádali o úplné odstranění přepisu).
