Články - bulletin

Virtuální prostor a moderní technologie jsou každodenní součástí života řady lidí. Na jednu stranu člověku mohou značně ulehčit život, avšak zároveň představují oblast, v níž může docházet i k zásahům do lidských práv. V ČR tuto oblast pravidelně sleduje Výbor pro lidská práva a moderní technologie, který se naposledy sešel v únoru letošního roku. 

Ústavní soud na konci března vyhlásil dlouho očekávané rozhodnutí ve věci ústavní stížnosti transgender osoby T. H., spojené s návrhem na zrušení podmínky chirurgické sterilizace pro úřední změnu pohlaví.

Válka na Ukrajině zapříčinila velkou uprchlickou vlnu. Většinu uprchlíků z Ukrajiny pojmou země Evropské unie. Mezi nimi i je i Česká republika. I kvůli vysokému počtu prchajících byly přijaty zákony, které umožní snadnější přístup k ochraně uprchlíků na území cizího státu. 

Nejvyšší správní soud rozpustil 8 politických stran, 40 dalším pozastavil činnost

Sedmičlenný senát ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí (tzv. volební senát) v březnu rozhodoval o návrzích vlády na pozastavení činnosti nebo rozpuštění politických stran. Mezi mediálně známějšími rozpuštěnými stranami je i LIST JAROMÍRA SOUKUPA.

Letos uveřejněné zprávy  organizací Freedom House a The Economist Intelligence Unit, jež mají za cíl posoudit stav demokracie a svobody ve světě za rok 2021, přináší nepřiznivá zjištění o demokratickém směřování a stavu svobody v jednotlivých zemích světa. I kvůli stále probíhající pandemii COVID-19, čínskému vlivu a nestálosti demokratických zemí si demokracie a svoboda vedou nejhůř za posledních 16 let. 

Válka na Ukrajině vyvolává množství úvah a otázek napříč různými oblastmi, a jinak tomu není ani z pohledu právních disciplín. Jaká mezinárodněprávní pravidla Rusko vojenskou invazí porušilo? Jsou ekonomické sankce účinné? Mohou být ruští funkcionáři postaveni před soud? A pomocí jakých nástrojů ČR zvládá aktuální migrační vlnu? 

Ve čtvrtek 24. února 2022 se Evropa probudila do situace, kterou od druhé světové války nezažila. Poprvé od roku 1939 rozpoutal na starém kontinentu suverénní stát agresivní válku proti jinému suverénnímu státu. Ruská federace napadla Ukrajinu. S přibývajícími zprávami o údajných válečných zločinech spáchaných na území Ukrajiny se rozhodl hlavní žalobce Mezinárodního trestního soudu Karim Khan zahájit vyšetřování událostí na Ukrajině.

Po šesti letech od zahájení vyšetřování situace v Gruzii se žalobce Mezinárodního trestního soudu odhodlal k dalšímu kroku a na začátku března 2022 požádal přípravný senát o vydání zatykače na tři bývalé představitele správy sporné gruzínské oblasti Jižní Osetie. Ti mají před Soudem stanout v souvislosti s válečnými zločiny spáchanými v době tzv. rusko-gruzínské války, která sužovala území Jižní Osetie a jejího okolí v srpnu 2008 a vyžádala si životy stovek, převážně civilních, obětí.

Rada OSN pro lidská práva odsoudila činnost vládních ozbrojených složek v Myanmaru

V polovině března Rada zveřejnila zprávu ze svého pravidelného zasedání, ve které se vyjádřila k událostem v Myanmaru od převratu 1. února 2021 po současnost. Odsoudila hrubé porušování lidských práv a páchání násilí na civilním obyvatelstvu ze strany vládních vojenských a bezpečnostních složek, které doposud potlačují lidové demonstrace vyvolané událostmi již před více než rokem.

Unijní novinka v oblasti ochrany právního státu – nařízení o podmíněnosti, obstálo před Soudním dvorem EU, který 16. února 2022 vynesl dlouho očekávané rozsudky týkající se žalob Maďarska a Polska. EU tak může v případě prokazatelného porušování principů právního státu snížit finanční prostředky přidělené těm členským státům, které tyto základní hodnoty nerespektují.