20. 7. 2020   Tereza Šťastná

Mezinárodní trestní soud čeká projednání dvou případů, které jsou aktuálně v přípravném řízení. První z nich se týká údajného člena militantní skupiny Ansar Eddine napojenou na frakci Al-Káida působící v Mali, druhý z případů se týká dvou obviněných velitelů lidové polovojenské jednotky bojující proti povstalcům Seleka ve Středoafrické republice.

Případy z Mali a ze Středoafrické republiky (SAR) aktuálně vyšetřované Mezinárodním trestním soudem (MTS) mají podobné znaky. V obou případech jsou také vznesena obvinění z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

20. 7. 2020   Petra Olivová

V dubnu 2020 bylo v německém městě Koblenz zahájeno soudní řízení proti bývalým syrským vojenským důstojníkům obviněným ze spáchání údajných zločinů proti lidskosti. Jedná se o zcela první mezinárodní proces vedený vůči představitelům syrského režimu v rámci univerzální jurisdikce.

Pozadí případu

U Vrchního krajského soudu ve městě Koblenz zasedl soud kvůli obvinění z dohledu nad mučením 4 000 lidí v Sýrii. Celý proces je průlomový z hlediska použití právního konceptu tzv. univerzální jurisdikce, která dává vnitrostátnímu soudu pravomoc zabývat se závažnými trestnými činy, přestože nebyly spáchány na území dané země (více viz Bulletin květen 2020, s. 17).  Na základě této zásady může Německo stíhat zločiny podle mezinárodního práva. A jelikož se Sýrie nepřipojila k Římskému statutu Mezinárodního trestního soudu (MTS), jedná se tak o významnou možnost, jak se právně zabývat zločiny spáchanými v Sýrii.

20. 7. 2020   Jakub Drahorád

Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že tranzitní zóny na maďarsko-srbských hranicích naplňují definici detenčního zařízení. Omezení osobní svobody, ke kterému v nich dochází, je tak třeba zakládat na zákonném podkladě. Zároveň zadržovaní musí mít možnost odvolat se proti rozhodnutí o umístění do tranzitní zóny.

V listopadu loňského roku Evropský soud pro lidská práva (dále jen „ESLP“) rozhodl, že pokud lze z tábora v maďarské tranzitní zóně odejít do Srbska, nejedná se o zařízení omezující osobní svobodu. Není přitom podstatné, že takovým krokem by žadatelé o azyl ztratili šanci uspět v probíhajícím azylovém řízení (psali jsme v Zimním bulletinu 2020, str. 25).

20. 7. 2020   Zuzana Andreska

„Nikdy bych nezaměstnal homosexuála.“ Nevinný výrok chráněný svobodou projevu, nebo neakceptovatelný zásah do lidské důstojnosti a práva nebýt diskriminován? Právě touto otázkou se zabýval Soudní dvůr Evropské unie.

Nejvyšší kasační soud Itálie podal k Soudnímu dvoru Evropské unie (dále jen „SDEU“ nebo „Soudní dvůr”) předběžnou otázku o tom, zda se Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (dále jen „Směrnice”), vztahuje i na výroky, které se netýkají konkrétní osoby v konkrétním výběrovém řízení. Tato otázka vyvstala v řízení Asociace advokátů podporujících práva LGBTI osob proti advokátu N. H., který v rozhlasovém rozhovoru řekl, že by nikdy nezaměstnal osobu homosexuální orientace. Přičemž ve chvíli, kdy tento výrok prohlásil, u něj ve firmě žádné výběrové řízení vypsáno nebylo.

20. 7. 2020   Jana Šulcová

V důsledku šíření onemocnění COVID-19 zavedly členské státy Evropské unie hraniční kontroly a zákazy cestování a omezily cesty do EU ze třetích zemí. Některé státy využily současnou situaci jako záminku k pozastavení přijímání žadatelů o azyl, zatímco jiné zakázaly vývoz zdravotnického materiálu. Jsou tato opatření v souladu s právem EU?

Omezení cest do EU, které nejsou nezbytně nutné, měla původně trvat 30 dní. Evropská komise je ale už dvakrát doporučila prodloužit. Omezení se nevztahovala na cizince s dlouhodobým pobytem v EU, rodinné příslušníky občanů EU, zdravotnický personál či řidiče přepravující zboží. Kontroly na hranicích se až na výjimky postupně rušily během června. Od července chce EU umožnit vstup i občanům určitých třetích zemí v závislosti na epidemiologické situaci. 

19. 7. 2020   Andrea Šťástková

V lednu letošního roku se ruský prezident Vladimir Putin zmínil o svém plánu novelizovat ústavu. Experti předpokládali, že se i po skončení svého funkčního období bude snažit setrvat u moci v některé z vládních funkcí. Putin ale brzy ukázal, že o své křeslo ještě hodlá bojovat. Jak se na stůl dostal klíčový návrh a co je poslední věc, která stojí v cestě jeho schválení?

Vladimir Putin ve věku šedesáti sedmi let vykonává v současnosti čtvrté funkční období coby ruský prezident. Poprvé byl zvolen v roce 2000, následně v roce 2004. O čtyři roky později – to bylo funkční období ještě čtyřleté – nemohl kandidovat, neboť to ruská ústava neumožňovala. Prezidentem se tedy stal Dmitrij Medveděv, který Putina jmenoval ruským premiérem. 

19. 7. 2020   Simona Úlehlová

Vyhlášený nouzový stav v souvislosti s pandemií COVID-19 se vzhledem k přijatým mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví dotkl každodenního života všech občanů České republiky. Veřejná kritika opatření vyvrcholila podáním návrhu na zrušení některých z nich u Městského soudu v Praze. 

Městský soud v Praze zrušil svým rozsudkem mimořádná opatření o omezení maloobchodního prodeje a omezující volný pohyb osob, která přijalo Ministerstvo zdravotnictví v souvislosti s pandemií COVID-19. Uvedené rozhodnutí následně vyvolalo snad ještě větší debatu na poli odborné veřejnosti než samotná opatření. 

19. 7. 2020   ​​​​​​​Pavel Doubek

Veřejný ochránce práv coby národní preventivní mechanismus provádí již 14 let systematické návštěvy v místech, kde jsou lidé omezení na osobní svobodě. Každoročně o své činnosti a zjištěních vydává výroční zprávu, kterou zasílá Poslanecké sněmovně a zveřejňuje též na svých internetových stránkách. Co se na poli prevence před špatným zacházením událo v roce 2019? A jaká jsou nejzásadnější zjištění?

Řeč čísel

Úkoly národního preventivního mechanismu (dále jen NPM“) zřízeného podle Opčního protokolu k Úmluvě OSN proti mučení (dále jen „OPCAT“) je v rámci Kanceláře veřejného ochránce práv pověřen odbor dohledu nad omezováním osobní svobody. Z 15 právníků tohoto odboru se agendou NPM zabývá 8 z nich. Dále NPM spolupracuje s řadou expertů z nejrůznějších oblastí (psychiatři, všeobecné sestry, apod.). V roce 2019 se návštěv zařízení účastnilo celkem 15 expertů.

19. 7. 2020   Aneta Frodlová

Stěžovatel byl obecnými soudy odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce trvání šesti let. V ústavní stížnosti mimo jiné namítal, že obecné soudy nezohlednily nejlepší zájem jeho nezletilé dcery. Jaký je právní názor Ústavního soudu? Jak je tato problematika řešena na evropské úrovni?

Shrnutí skutkového stavu

Stěžovatel byl v březnu 2018 Krajským soudem v Brně (dále jen „krajský soud“) shledán vinným ze spáchání zločinu neoprávněné výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami. Krajský soud stěžovateli uložil mimo jiné trest odnětí svobody v délce tří let s tím, že jeho výkon byl odložen na dobu pěti let. Současně byl uložen dohled probačního úředníka a povinnost zdržet se ve zkušební době požívání jiných návykových látek. 

19. 7. 2020   ​​​​​​​Klára Košťálová

Ústavní soud v květnu posuzoval případ ženy z Karviné, která byla v roce 2005 přijata do nemocnice se zdravotními obtížemi. Trpěla velkými bolestmi, operována však byla až po třech dnech. Po nemocnici žádala odškodnění. Může být ponechání pacienta v bolestech poškozením práva na zdraví? Co vše spadá pod termín lege artis

Podstatou případu žalobkyně bylo, že při hospitalizaci v karvinské nemocnici v roce 2005 trpěla po tři dny silnými bolestmi, které ustoupily až po následné operaci. Domáhala se tedy po karvinské nemocnici odškodnění za ponechání v těchto bolestech.