29. 3. 2022   Dagmar Matúšů

MTS: Soudci odvolacího senátu snížili al-Mahdímu trest

V listopadu 2021 přijal panel soudců odvolacího senátu Mezinárodního trestního soudu (MTS, Soud) rozhodnutí, kterým snížil původní devítiletý trest Ahmada al-Faqi al-Mahdího z Mali o dva roky. Soudní přezkum byl proveden poté, co Al-Mahdí vykonal dvě třetiny svého trestu v délce šesti let.[1] Na svobodu tak bude propuštěn již v září 2022.

29. 3. 2022   Eliška Andrš

Evropský soud pro lidská práva nedávno rozhodl, že vyhoštění osoby trpící paranoidní schizofrenií není porušením zákazu mučení a nelidského či ponižujícího zacházení. Stěžovatel totiž dle soudu představuje hrozbu především pro své okolí, ne pro sebe. Není tedy podstatné, že přijímající země není schopna zaručit dostatečnou zdravotní péči.

29. 3. 2022   Terézia Lazarová

Musí členský stát vydat rodný list, ve kterém jsou uvedeny dvě ženy jako matky? To je podstatou otázky položené Soudnímu dvoru v případu malé Sarah (případ Pančarevo), která se narodila ve Španělsku matkám britské a bulharské státní příslušnosti. Bulharský správní orgán jí však odmítl vydat doklad totožnosti s odkazem na tradiční definici rodiny a svou národní identitu. To jí brání opustit hranice Španělska a vykonávat své právo volného pohybu. Soudní dvůr potvrdil, že členské státy musí respektovat rodičovské vztahy stejnopohlavních párů založené v jiném členském státě.

29. 3. 2022   Anna Kačmaříková

ESLP: Při rozhodování o náhradních formách rodinné péče je potřeba zohlednit kulturní a náboženské zázemí dítěte

ESLP v prosinci doplnil svou judikaturu týkající se rodinných záležitostí o nové rozhodnutí. Jde o další kapitolu případu somálské dívky, která v 16 letech uprchla spolu se svým tříměsíčním synem do Norska. Tamní úřady jí z důvodu zanedbávání péče dítě následně odebraly a umístily je do pěstounské rodiny.

29. 3. 2022   Michaela Kučerová

Demokratickým zvolením první prezidentky začíná v Hondurasu nová etapa. Xiomara Castro se zasazuje o posílení místního demokratického směřování, boj proti korupci a zlepšení celkové ekonomické situace v zemi. I přes naději na změnu, kterou její zvolení představuje, však některé obavy z budoucího směřování Hondurasu přetrvávají.

29. 3. 2022   Ondřej Kaška

Kanada zakázala konverzní terapii, praktiku léta odmítají zdravotnické organizace i OSN

Zákon zakazující konverzní terapii vstoupil v Kanadě v platnost v lednu tohoto roku. Tato metoda stojí na přesvědčení, že lze změnit sexuální orientaci člověka psychoterapeutickou nebo lékařskou cestou.[1] V zemi tak nikdo nesmí kohokoliv nutit podstoupit tuto praktiku či odvézt nezletilého do zahraničí za účelem jejího absolvování. Metodu nelze také propagovat a nikdo z ní nesmí profitovat. Za porušení tohoto zákona hrozí až pět let vězení.

29. 3. 2022   Kateřina Ochodková

Počátkem října 2021 se konaly volby do Poslanecké sněmovny. Voliči o jejím složení rozhodli na základě nového volebního systému. Jak se projevil v říjnových volbách?

Nový volební systém bylo nutné přijmout poté, co jej Ústavní soud počátkem loňského února prohlásil za protiústavní a zrušil některé jeho základní prvky, metodu přepočtu hlasů na mandáty a uzavírací klauzule pro koalice [1]. Situaci zákonodárcům komplikoval fakt, že se na totožném znění novely musely shodnout obě komory parlamentu [2] a ke shodě muselo dojít ve velmi krátké době osmi měsíců.

29. 3. 2022   Marie Gavendová

Česká republika v roce 2020 čelila hrozbám ze strany Ruska a Číny, rostly také špionážní aktivity Íránu. Pandemie měla vliv na to, jak snadno lidé podlehnou dezinformacím, extremistická scéna ale nepředstavuje velké nebezpečí. Vyplývá to z výroční zprávy Bezpečnostní informační služby.

29. 3. 2022   Dominika Šudová

Od ledna 2022 vešel v účinnost zákon o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem. Díky tomuto zákonu mohou osoby protiprávně sterilizované v období od roku 1966 do roku 2012 žádat stát o odškodnění ve výši 300 tisíc Kč.

28. 3. 2022   Veronika Nováková

Kateřina Šimáčková jako nová posila ESLP

Kateřina Šimáčková se ujala funkce soudkyně u ESLP, stává se na příštích devět let českou zástupkyní mezi 47 soudkyněmi a soudci ESLP. Čeká ji mimo jiné řešení mezistátních stížností, což bere jako výzvu a další možnost k rozšiřování své odbornosti. V září roku 2021 byla zvolena soudkyní ESLP za ČR a v prosinci roku 2021 se proto vzdala funkce ústavní soudkyně. Dle vyjádření Ústavního soudu po ní nezůstaly žádné nedokončené spisy, odchází tedy na ESLP s tzv. čistým stolem.