Centrum pro lidská práva a demokracii

Nezávislá akademická instituce, která sleduje lidská práva v Česku i ve světě. Centrum vydává měsíční online časopis, pořádá konference a zajišťuje informování o lidských právech.

2. 10. 2011  

Len pred pár dňami zavítal do kníhkupectiev nový titul z pera Kathryn Sikkink. Profesorka práva a politológie na University of Minnesota sa už niekoľko rokov zaoberá dopadom jednotlivých mechanizmov medzinárodnej trestnej spravodlivosti na formovanie domácej politiky, predovšetkým v demokratizujúcich sa štátoch. Fenomén potláčania kultúry beztrestnosti je nepochybne jedným z hlavných motívov činnosti medzinárodných trestných tribunálov. Má ale stíhanie porušení ľudských práv namierené voči lídrom štátov odstrašujúcu silu? Ovplyvňuje vyvodzovanie zodpovednosti a vedenie trestných procesov správanie reformujúcich sa elít, nastoľovanie demokracie a kultúry panstva práva? Publikácia The Cascade of Justice priniesla pozitívnu odpoveď podporenú výskumom a štatistickými dátami z vybraných 100 štátov, ktoré v posledných dvoch desaťročiach prekonávajú tranzitné procesy. Na pultoch obchodov sa však nestihla poriadne ohriať a už prilákala vlnu kritiky a polemík.

28. 9. 2011  

Právně závazná Listina základních práv EU na svém narozeninovém dortu sice ještě nesfoukla ani dvě svíčky, zato se má čile k světu. Odkazy na její ustanovení se lucemburské rozsudky v poslední době jen hemží. Aby ne. Soudní dvůr mohl po dlouhé době přestat provádět krkolomnou lidskoprávní gymnastiku vystavěnou na obecných zásadách a s ladností lucemburského šlechtice začít již bez dalšího elegantně odkazovat na příslušná ustanovení Listiny. Není proto divu, že tak Soudní dvůr činí často a rád. Listina samotná však není jednoduchým dokumentem a její právní závaznost přináší mnohá interpretační úskalí. Řada otázek tak zůstává nadále nezodpovězena. Jednou z nich je i otázka významu a dopadů tzv. britsko-polského Protokolu o uplatňování Listiny základních práv EU[1], k němuž v závěru ratifikačního procesu Lisabonské smlouvy projevila zájem přistoupit i Česká republika (a spíše někteří její jednotlivci). Jelikož Chorvatsko klepe na dveře a s ním i ratifikace nové přístupové smlouvy, která podle závěrů Evropské rady v Bruselu z října 2009 měla České republice umožnit stát se stranou uvedeného Protokolu, začínají se v bruselském i českém politickémrybníku hledat řešení, jak nyní původní představy naplnit a zároveň odstranit hrozící překážky. Navrhovaná řešení jsou přitom vskutku dechberoucí a, jak je tomu v českých luzích a hájích zvykem, bijí do očí svou očividnou promyšleností a originalitou. Přívlastků s koncovkami „-ostí“ a „-litou“ by bylo možné přidat hned několik, ale o tom možná někdy potom… Co však skutečně stojí za pozornost, je nedávno zveřejněné stanovisko generální advokátky Trstenjak ve věci C-411/10, N. S. v Secretary of State for the Home Department (tisková zpráva zde), v němž se poměrně obsáhle věnuje rovněž výkladu onoho opěvovaného Protokolu. 

11. 8. 2011  

Úvodem několik informací pro všechny Centra neznalé, středně znalé i všeznalé návštěvníky tohoto blogu. K oficiální prezentaci Centra pro lidská práva demokratizaci se můžete proklikat prostřednictvím nabídky v záhlaví této stránky. Na tomto blogu, zejména pak na několika následujících řádcích, naleznete prezentaci nutně neoficiální, necenzurovanou, až bych řekla, svým obsahem téměř kacířskou. Otcové-zakladatelé nám však snad prominou, ostatně i oni jsou zarytými vyznavači svobody projevu...

Evropská unie a arabské revoluce: Kde byla, když hřmělo?

EurActiv.cz, česká verze bruselského serveru www.EurActiv.com, přetiskl článek Huberta Smekala z dubnového Bulletinu o reakci Evropské unie na právě probíhající revoluce na Blízkém východě Evropská unie a arabské revoluce: Kde byla, když hřmělo? Text kritizuje neschopnost evropských mocností dohodnout se na zásadních otázkách "společné" zahraniční politiky EU.

Právo na soukromí

Monika Mareková, stážistka Centra pro lidská práva, která v současné době studuje na Laurentian University of Sudbury v Kanadě, přispěla svým textem do sborníku Právo na soukromí, který vydal IIPS MU. Jednotliví autoři sborníku se v nich snaží o hledání právních odpovědí na situace, kdy za naše pohodlí a blahobyt, ve kterém žijeme, platíme velmi vysokou daň: jsme monitorováni.