4. 11. 2022   Eliška Andrš

V září vydal Evropský soud pro lidská práva rozsudek ve věci Rabczewska proti Polsku. V něm rozhodl, že Polsko porušilo právo na svobodu projevu odsouzením a udělením pokuty polské zpěvačce za pejorativní vyjádření o Bibli. 

4. 11. 2022   Anna Kačmaříková

Rozsudek ESLP pod názvem H.F. a ostatní proti Francii si zaslouží pozornost z několika důvodů. Zaprvé, ESLP v něm upřesňuje pravidla týkající se extrateritoriální aplikace Úmluvy. Zadruhé, jde o první případ, ve kterém se ESLP zevrubně věnuje interpretaci práva každého vstoupit na území státu, jehož je občanem. A zatřetí, jde o rozhodnutí s významným politickým i mezinárodním přesahem.

4. 11. 2022   Jana Vidláková

Komise navrhla zákaz produktů vyrobených nucenou prací

Evropská komise v polovině září 2022 navrhla zakázat na trhu EU produkty vyrobené nucenou prací. Návrh se vztahuje na všechny výrobky, a to jak na produkty vyrobené v EU, tak i na výrobky dovážené ze třetích zemí. Nucené práce se ve světě vyskytují převážně v soukromé ekonomice. V některých případech však využívají nucené práce i státy. Odhaduje se, že nucenou práci vykonává zhruba 27,6 milionů osob rozprostřených v mnoha průmyslových odvětvích a na všech kontinentech.

4. 11. 2022   Arame Diopová

Již dvacet let je 10. říjen považován za Světový den proti trestu smrti. Zemí, které nejvyšší trest stále používají, ale spíše ubývá. I přesto jej zhruba třetina zemí na světě stále vykonává. Lidé jsou k trestu smrti odsuzováni za nejzávažnější zločiny, ty se však mezi různými státy liší. Některé země jej ukládají také za aktivismus. Lidskoprávní i mezinárodní organizace vytrvale bojují za jeho úplné zrušení.

4. 11. 2022   Dominika Šudová

V letošním roce slavíme roční výročí od ratifikace Opčního protokolu k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením. Vzhledem k tomu, že na naplňování Úmluvy v ČR dohlíží veřejný ochránce práv (ombudsman), vypravila jsem se zjistit, jak se nám daří závazky z Úmluvy realizovat. Hovořila jsem s Romanou Jakešovou, která v Kanceláři veřejného ochránce práv vede odbor ochrany práv osob se zdravotním postižením. Článek vychází především z informací zjištěných při rozhovoru. 

4. 11. 2022   Kateřina Ochodková

Na konci září vydal Výbor pro nucená zmizení zprávu o tom, jak Česká republika přistupuje k naplňování závazků z Mezinárodní úmluvy na ochranu všech osob před nuceným zmizením. Jaká zjištění zpráva výboru přináší?

Mezinárodní úmluvu na ochranu všech osob před nuceným zmizením (dále „Úmluva“) přijalo v prosinci 2006 Valné shromáždění Organizace spojených národů.

4. 11. 2022   Marie Gavendová

Česká republika se začátkem července ujala předsednictví Rady Evropské unie, které bude vykonávat do konce letošního roku. U jakých významných událostí Česko stálo?

Rada Evropské unie (dále jen „Rada“) má pravomoc přijímat právní předpisy a rozpočet Evropské unie, koordinovat některé politiky na úrovni států nebo vykonávat zahraniční a bezpečnostní politiku EU. Zasedají v ní ministři členských států ve složení, které odpovídá projednávanému tématu, například ministři financí řeší hospodářské a finanční záležitosti.

4. 11. 2022   Veronika Nováková

Kardinál Duka neuspěl u Ústavního soudu

Před obecnými soudy se prostřednictvím žaloby na ochranu osobnosti stěžovatelé kardinál Dominik Duka a právník Ronald Němec neúspěšně domáhali po brněnském divadlu Husa na provázku omluvy za to, že kontroverzními hrami „Prokletí“ a „Naše násilí, vaše násilí“ byla zasažena jejich osobnostní práva. Ve hrách se objevilo například znázornění zneužívání dětí kněžími nebo postava Ježíše, která měla znásilnit muslimskou ženu.

3. 10. 2022   Jan Lhotský

Bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se uchází o pozici soudce Mezinárodního trestního soudu. Česká republika jej vybrala jako kandidáta, kterého bude pro tuto pozici na volbě v prosinci tohoto roku podporovat. Co jej k rozhodnutí vedlo? A jak vidí svoji případnou roli u haagského soudu?

3. 10. 2022   Dagmar Matúšů

Od invaze ruské armády na Ukrajinu uplynulo více než osm měsíců. Již od samého počátku bylo mezinárodní společenství svědkem rozsáhlého porušování lidských práv – tisíce bezbranných civilistů, včetně dětí, bylo zabito, celá města, vesnice či nemocnice zdevastovány, miliony lidí vyhnány z domovů. Postupně osvobozované oblasti začaly také odhalovat kruté praktiky ruských jednotek v podobě mučení či sexuálního násilí.