Články - bulletin

Média v únoru informovala o údajném záměru společnosti Meta Platforms „vypnout“ Facebook a Instagram Evropanům. Americký internetový gigant, který čelí řadě skandálů, se ale dle svých slov nikam nechystá. Podle expertů se Meta snažila pouze přimět EU a USA k urychlení jednání o nové úpravě ochrany osobních dat. Dokument, který by zajistil vyšší evropské nároky, se dlouho nedařilo vyjednat. K posunu došlo na konci března, kdy nejvyšší představitelé EU a USA uvedli, že se stranám podařilo najít shodu na principech nové dohody. 

Komise malých ostrovních států pro změnu klimatu a mezinárodní právo má dalšího člena –⁠ Palau. Tomu a dalším menším ostrovním státům hrozí zánik v důsledku klimatické krize. COSIS proto bude usilovat o to, aby největší světoví znečišťovatelé nesli odpovědnost za osud ostrovních států. Hlavním princip se nese v duchu ,,znečišťovatel platí”. Spravedlnost chce hledat také u Mezinárodního tribunálu pro mořské právo.

Dohra nepokojů v Kazachstánu: Stovky mrtvých, tisíce zadržených a mučených

Zatímco ve světě doznívaly novoroční oslavy, v Kazachstánu se schylovalo k největším masovým protivládním nepokojům od pádu Sovětského svazu. V reakci na kroky kazašské vlády k odstropování cen zkapalněného ropného plynu (LPG) a jejich následný prudký vzrůst vyšly do ulic tisíce lidí po celé zemi.

Již informace o prověřování ze spáchání trestného činu může člověku převrátit život naruby. Následky trestního řízení nabývají ještě vyšší intenzity v momentě, kdy se prokáže nevina. Proto této osobě následně náleží právo domáhat se náhrady za negativní dopady neoprávněného trestního řízení.

V České republice je každoročně vydávána zpráva o stavu lidských práv. V posledních dvou letech docházelo k výraznému omezování lidských práv v souvislosti s epidemií covid-19. Jaká další lidskoprávní témata rezonovala v roce 2020?

Konec milostivého léta

Na konci ledna skončilo tzv. milostivé léto. V rámci tříměsíční akce měli dlužníci veřejných institucí (např. dopravních podniků, zdravotních pojišťoven či státních a polostátních firem), kteří zároveň nebyli v insolvenci, šanci zbavit se některých dluhů. Pokud v této době dlužníci splatili původní dlužnou částku a zaplatili exekutorovi poplatek ve výši 908 Kč, byly jim odpuštěny zbylé úroky, penále a další poplatky. 

Když OSN na svém webu hodnotí klimatickou konferenci, hned v úvodu dává najevo, že se mnohé nepodařilo. Neuspokojující jsou především míra omezování globálních emisí skleníkových plynů a podpora zasažených států. Konference však přinesla i dílčí úspěchy, zejména pak shodu na implementaci Pařížské dohody nebo dohodu o zastavení odlesňování.

Hlavními událostmi druhé poloviny roku 2021 v Benátské komisi se tentokrát nestalo přijetí nových stanovisek či studií, byť i na ně – v míře nikoli malé – došlo. Toto období zůstane v paměti členů, a nepochybně nejen jich, spojeno zejména s personálními změnami, které v Benátské komisi proběhly. Tyto změny se dotkly jak vedení Benátské komise, tak českého zastoupení v tomto orgánu. První část dnešního příspěvku bude věnována těmto změnám, v dalších dvou částech pak předložíme krátké shrnutí výstupů obou podzimních (říjnového a prosincového) zasedání Benátské komise. 

Genocidu ve Rwandě dělí od genocidy jezídů tzv. Islámským státem dvacet let. Co mají obě události společné? Jejich aktéři byli v prosinci odsouzeni v Evropě k dlouholetým trestům odnětí svobody na základě principu univerzální jurisdikce. Claude Muhayimana byl odsouzen francouzským soudem za účast na rwandské genocidě v roce 1994. Taha al-Jumailly byl odsouzen soudem německým za genocidu jezídů z roku 2014.