Články - bulletin

Ústavní soud se nedávno zabýval návrhem Nejvyššího správního soudu na zrušení jednoho z ustanovení zákona o výkonu trestu odnětí svobody. Průlomové rozhodnutí, kterým Ústavní soud částečně návrhu vyhověl, dává naději odsouzeným, že se budou moci soudně bránit proti uložení kázeňského trestu pokuty.

Evropská úmluva o lidských právech se nemění každý den. Milovníci Úmluvy se momentu změny dočkali znovu po 11 letech. Díky dubnové italské ratifikaci Protokolu č. 15 má Úmluva od 1. srpna opět lehce jinou podobu. Jaké změny přináší? Jde o změny spíše symbolické? Nebo budou mít zásadní dopad na praxi Evropského soudu pro lidská práva?

V červnu a červenci proběhlo v Ženevě zasedání Rady OSN pro lidská práva, která se mj. zabývala lidskoprávní situací v Myanmaru, Sýrii a v etiopském regionu Tigraj. Jednání probíhala na podkladě odborných zpráv vypracovaných zvláštními zpravodaji a Vysokou komisařkou OSN pro lidská práva. Česká republika na jednání mj. podpořila rezoluci požadující okamžité stažení eritrejských jednotek z Tigraje.

V červenci tohoto roku byla u haagského soudu potvrzena obvinění v případu Abd al-Rahmana, kterému se také přezdívá Ali Kushayb. Toho čeká trestní řízení za zločiny, které měl údajně spáchat v letech 2003 a 2004 na území Dárfúru v západním Súdánu. Mezinárodní trestní soud tak bude poprvé vyšetřovat události v Dárfúru.

Bývalý náčelník generálního štábu armády Republiky srbské Ratko Mladić byl v rámci odvolacího řízení odsouzen k trestu odnětí svobody na doživotí. Soud tak potvrdil verdikt prvoinstančního řízení, proti kterému se Mladić i žalobce odvolali.

Agentura Evropské unie pro základní práva vydala zprávu, která poprvé zdůrazňuje rozsah diskriminace lidí menšinového etnického původu při policejních kontrolách. Dokument Agentura zveřejnila u příležitosti výročí úmrtí George Floyda, jenž zemřel během zatýkání americkým policistou.

Velký senát Evropského soudu pro lidská práva vydal hned dva dlouho očekávané rozsudky týkající se takzvaného mass surveillance – tedy užívání sledovacích metod, které státům umožňují skrytě monitorovat jedince a shromažďovat o nich citlivé informace. I když štrasburský soud shledal porušení Úmluvy v obou případech, zklamal mnohé naděje na přísnější postup vůči plošnému sledování.

ESLP: odpovědnost orgánů u domácího násilí a vraždy

Velký senát se v případu Kurt proti Rakousku zabýval problematikou domácího násilí, při kterém může dojít až k ohrožení života. Připomněl, že státní orgány musí v případech domácího násilí postupovat bezodkladně a se zvláštní péčí. V souvislosti s tzv. Osmanovým  testem [1] také zdůraznil, že je jejich povinností proaktivně, samostatně a komplexně zhodnotit riziko ohrožení života. 

Konflikt na východě Ukrajiny se neustále vyostřuje. Ruská vojenská přítomnost na ukrajinsko-ruské hranici je nyní nejrozsáhlejší od počátku konfliktu. Podle zprávy mezinárodní nevládní organizace Human Rights Watch se navíc ozbrojené skupiny i samotní vládní aktéři dopouští mučení a špatného zacházení s lidmi, které drží. Alarmující je především zacházení se zajatými ženami.

Svoboda projevu v Egyptě je kriminalizována. Tak se dá vykládat rozsudek káhirského soudu ve věci dvou mladých dívek a jejich příspěvků na sociální síti TikTok. K lidskoprávní situaci v Egyptě se vyjádřily státy i během zasedání Rady OSN pro lidská práva.