Články - bulletin

V květnu letošního roku oznámil německý ministr zahraničí Heiko Maas, že vyjednávání, které probíhalo mezi namibijskou a německou vládou ohledně smíření kvůli genocidě Hererů a Namů z počátku 20. století, přineslo výsledky. Vlády vydávají společné prohlášení, v němž Německo uznává genocidu a zavazuje se k vyplácení 1,1 miliardy eur do rozvojových projektů pro poškozené komunity.

SDEU: Polsko opět nedodržuje unijní právo 

Evropská komise zahájila řízení proti Polsku kvůli vnitrostátním opatřením zavádějícím nový disciplinární režim pro soudce Nejvyššího soudu. Pravidla z roku 2017 vytvořil v rámci Nejvyššího soudu senát zvaný Izba Dyscyplinarna zabývající se případy disciplinárního řízení samotných soudců. Komise se domnívá, že tento režim je v rozporu s právem EU, protože nezávislost a nestrannost disciplinární komory nejsou zaručeny. Komora je totiž složena výhradně ze soudců vybraných Národní soudní radou, jejíž členové jsou voleni dolní komorou polského parlamentu.

Evropský soud pro lidská práva vydal rozsudek, v němž shledává zavedení tříleté čekací doby pro žádost o sloučení rodiny za neslučitelné s právem na rodinný život. 

Náboženské symboly – hlavně tedy symboly islámské víry – vynesly vášně společenské debaty před lucemburský soud hned několikrát. Nejčerstvější rozsudek Soudního dvora EU se týká tradičních muslimských hidžábů při výkonu práce.  Podle Soudního dvora mohou zaměstnavatelé jejich nošení za určitých podmínek zakázat.

Investigativní práce světových médií odhalila, že vlády několika států světa zneužívaly technologie izraelské společnosti NSO Group za účelem špehování novinářů, lidskoprávních aktivistů i právníků.

Začátkem července byl brutálně zavražděn haitský prezident Jovenel Moïse. Pouhé dva dny před svou smrtí jmenoval do funkce nového premiéra země Ariela Henryho, parlament však nestihl jeho jmenování schválit. Zemi tak momentálně vede dosavadní předseda vlády Claude Joseph. Týden před smrtí prezidenta došlo v zemi také k vraždě dvou novinářů.

Kancelář veřejného ochránce práv zveřejnila výroční zprávu za rok 2020. Věnuje se v ní nejvýznamnějším kauzám, které v uplynulém roce řešila, uvádí počty podnětů a stížností a přikládá také výčet navrhovaných legislativních změn. Jaký byl stav ochrany lidských práv v průběhu „pandemického“ roku 2020?

Nejvyšší správní soud svým rozsudkem opět pro nepřezkoumatelnost zrušil mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví zakazující pohyb a pobyt osob na určitých místech bez respirátorů. Podle Nejvyššího správního soudu ministerstvo dosavadní rozhodnutí soudu ignorovalo, a pokud v tom bude pokračovat i nadále, zruší soud příště obdobné opatření ke dni právní moci rozsudku nebo dokonce i zpětně.

Česká republika neuspěla u Evropského soudu pro lidská práva, který se postavil na stranu doživotně odsouzeného Roberta Tempela. Dle rozhodnutí ESLP došlo k porušení práva na spravedlivý proces. Ústavní soud případ znovu otevřel. 

Ústavní soud se nedávno zabýval návrhem Nejvyššího správního soudu na zrušení jednoho z ustanovení zákona o výkonu trestu odnětí svobody. Průlomové rozhodnutí, kterým Ústavní soud částečně návrhu vyhověl, dává naději odsouzeným, že se budou moci soudně bránit proti uložení kázeňského trestu pokuty.