Centrum pro lidská práva a demokratizaci

Nezávislá akademická instituce, která sleduje lidská práva v Česku i ve světě. Centrum vydává měsíční online časopis, zpracovává odborné studie, pořádá konference a zajišťuje informování o lidských právech. Přečtěte si o nás více.

30.9.2018

Zářijové vydání Bulletinu otevíráme třemi příspěvky na téma institucionální ochrany lidských práv v České republice. Lucie Nechvátalová se zabývá přístupem současné vlády k agendě lidských práv. Následují dva rozhovory, a to s bývalou ministryní pro lidská práva Džamilou Stehlíkovou a s bývalou zmocněnkyní vlády pro lidská práva Monikou Šimůnkovou. Jaké jsou jejich zkušenosti?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Helena Kopecká zaměřuje na probíhající případ Dominica Ongwena u Mezinárodního trestního soudu. Příspěvek přibližuje, jak se z bývalého dětského vojáka stal obávaný vůdce ugandské Armády Božího odporu.

Eva Drhlíková z evropské sekce přibližuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, podle nějž právo na přístup k archivním materiálům na internetu má přednost před právem odsouzených být zapomenut.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva přináší Martin Pracný zprávu o tom, že společnost Google se chce prosadit na čínském trhu speciální cenzurovanou verzí svého vyhledávače, který bude splňovat kritéria čínské vlády.

28.9.2018
Douglas Radcliff

Taking effect on August 1, 2018, Denmark has joined a list of countries that has enacted bans on wearing face coverings in public, joining other countries that have certain limitations on face veils in public such as France, the Netherlands, Belgium, Bulgaria and Austria.  

What is the “Burqa Ban?”

Briefly, the most common body coverings worn by Islamic women are the hijab, the niqab and the burqa. The hijab is most common as it simply refers to covering up in general, and many times refers to headscarves worn by women.  The niqab, which is a more concealing traditional Islamic wear describes a face veil, which leaves the area surrounding the eyes clear. Finally, a burqa is an Islamic veil covering the entire face and body. The burqa is quite rare in Western societies and is practiced the least.  

27.9.2018
Kristýna Šulková

Z pera ústavního soudce Vladimíra Sládečka vyšel v nedávné době nález, který se zabýval podmínkami pro trvání zabezpečovací detence. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o nejpřísnější ochranné opatření, Ústavní soud zdůraznil potřebu přísného posuzování podmínek pro trvání zabezpečovací detence. O jaká kritéria se tedy jedná?

Ústavní stížnost stěžovatele brojila proti usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), který se ztotožnil se závěry Městského soudu v Brně (dále jen „městský soud“). Ten jako soud první instance rozhodl o trvání zabezpečovací detence stěžovatele, který s ní vyjádřil nesouhlas a považuje ji za nepřiměřené opatření. Připustil však, že z ochranného léčení do zabezpečovací detence byl přemístěn kvůli svému problematickému chování a nemocnici několikrát opustil pro špatné podmínky.

31.8.2018
Nikola Klímová

Tip měsíce z Bulletinu

V březnu a červnu proběhla v Ženevě pravidelná zasedání Rady OSN pro lidská práva, která se zabývala problematickými otázkami ochrany lidských práv ve vybraných zemích. Podkladem pro jednání byly zprávy zvláštních zpravodajů, shrnující jejich poznatky ze setkání se státními představiteli, zástupci nevládních organizací, médii a akademickou sférou. K jakým závěrům zvláštní zpravodajové došli?

Turecko: porušování zákazu mučení

Zvláštní zpravodaj pro otázky mučení a jiného krutého, nelidského a ponižujícího zacházení se ve své zprávě věnoval situaci v Turecku po potlačení státního převratu v červenci 2016. Ačkoliv se turecká vláda zavázala jako smluvní strana dodržovat ustanovení řady lidskoprávních úmluv (např. Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv) a vyhlásila politiku nulové tolerance mučení, praxe je značně odlišná.

28.8.2018
Douglas Radcliff

In recent months North Korea and the United States have launched a process to reconcile some of the differences existing between their political cultures. More specifically, the overarching goal of the US in the summit is the nuclear disarmament of North Korea.

North Korea – United States Summit

The attempt to disarm is a step in the right direction when dealing with Supreme Leader Kim Jong-Un of the Democratic People’s Republic of Korea, but it is of vital important to consider his optics; what does North Korea Want?

29.8.2018
Nela Černotová

Nikaragujci již téměř čtyři měsíce protestují proti současnému prezidentu Danielu Ortegovi. V rámci policií násilně potlačovaných protestů doposud zahynulo více než 300 osob.

Důchodové reformy prezidenta Ortegy

Ačkoli je dle Světové banky Nikaragua zemí s jedním z nejnižších HDP na hlavu v Latinské Americe, donedávna byla považována za zemi relativně stabilní. Bylo tomu tak proto, že se jí na rozdíl od El Salvadoru, Hondurasu a blízké Guatemaly vyhnulo násilí spojené s drogovými gangy, s nímž se tyto tři země dlouhodobě potýkají. Nikaragua proto donedávna nebyla zemí, jejíž občané by často žádali o azyl v jiných státech. Dle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky počet žádostí Nikaragujců o azyl v posledních měsících exponenciálně narostl. Například v sousední Kostarice úřady od poloviny dubna tohoto roku zaznamenaly přibližně 23 tisíc žádostí Nikaragujců o azyl.  

27.8.2018
Nikola Klímová

V květnu letošního roku požádala Palestina Mezinárodní trestní soud o vyšetřování zločinů, kterých se měl v období od 13. června 2014 na jejím území údajně dopustit Izrael. V oznámení dle čl. 13 Římského statutu Palestina vyzývá Úřad žalobce, aby přezkoumal zejména izraelskou politiku výstavby židovských osad a násilné potlačení palestinských demonstrací proti přesunu velvyslanectví Spojených států z Tel Avivu do Jeruzaléma.

Palestina jako smluvní strana Římského statutu

Palestina se formálně zařadila mezi smluvní strany Římského statutu 2. ledna 2015.[1] Přistoupení k Mezinárodnímu trestnímu soudu (MTS) je mimo jiné reakcí na neúspěch posledního kola mírových rozhovorů, které ztroskotalo v dubnu 2014.