3. 1. 2021   Jakub Drahorád

Evropský soud pro lidská práva vydal rozhodnutí o předběžném opatření ve věci mezistátní stížnosti Arménie proti Ázerbájdžánu ohledně bojů o Náhorní Karabach.

Vysoko na Kavkaze, čnící nad úrovní okolního Ázerbájdžánu, leží oblast Náhorního Karabachu. Přestože naprostou většinu jejích obyvatel tvoří Arménci, po rozpadu Sovětského svazu připadla sousednímu státu Azerů. Tato situace, navozená mezi dvěma historicky soupeřícími národy, tak logicky vyústila do několika desetiletí trvajícího a často bohužel nepříliš zamrzlého konfliktu. Ten je přiživován nejen vnitropolitickými důvody, nýbrž i sousedními zeměmi (např. s Tureckem má Arménie stále nevyřízené účty za více než 100 let starou genocidu) či současným „kompromisem“, kdy Arménii území sice oficiálně nepatří, de facto nad ním však vykonává vojenskou kontrolu. S tímto stavem však není ani jeden ze států spokojený.

3. 1. 2021   ​​​​​​​Eva Kostolanská

Na konci září představila Evropská komise rozsáhlý dokument, jehož cílem je zhodnocení vývoje právního státu ve všech 27 členských státech Evropské unie. Každý stát v něm má jednu obsáhlou kapitolu. Zpráva ukázala, že některé státy splňují v této oblasti vysoké normy, ale že existují i outsideři. Největší obavy budí reformy soudnictví v Maďarsku a v Polsku. Epidemie koronaviru přitom dlouhotrvající problémy zdůraznila a byla zásadní zkouškou pro všechny členské státy. Ukázala tak důležitost zásad právního státu a jeho role v Evropské unii.

Zahájení dialogu

Po výzvě předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen v červenci 2019 začala spolupráce Evropského parlamentu, Rady a členských států v oblasti nového evropského mechanismu právního státu, díky kterému bude docházet k pravidelnému posuzování jeho vývoje v členských státech. Cílem je podnítit konstruktivní diskuzi o upevnění právního státu a povzbudit všechny členské státy k tomu, aby prověřily, jak problémy řešit, vzájemně se poučit ze svých zkušeností a ukázat, že právní stát lze dále posilovat při plném respektování vnitrostátních tradic a specifik.

3. 1. 2021   ​​​​​​​Zuzana Andreska

Tři roky od přijetí zákona znemožňujícího fungování Středoevropské univerzity v Maďarsku Soudní dvůr Evropské unie rozhodl o jeho rozporu s evropským právem. Zpřísňování pravidel vztahujících se i na již fungující univerzity má dle Soudu potenciál omezit akademickou svobodu. O jaký zákon se jednalo a v čem je problematický?

Soudní dvůr Evropské unie („SDEU“) 6. října 2020 rozhodl, že maďarský zákon týkající se fungování zahraničních vysokých škol na území Maďarska je v rozporu s evropským právem. Tento zákon vešel v povědomí v květnu 2017 v souvislosti s dopadem na známou Středoevropskou univerzitu (Central European University, CEU), založenou v roce 1991 z prostředků miliardáře George Sorose, nabízející programy humanitního zaměření. Škola se řadí mezi sto nejlepších vysokých škol v oblasti společenských věd na světě. V důsledku postupu maďarské vlády přesunula CEU své působiště z Budapešti do Vídně. Nyní se tímto rozsudkem Soudního dvora otevírá možnost navrácení CEU zpět.

3. 1. 2021   Tereza Ciupková

Po téměř deseti letech války v Sýrii boje stále pokračují, a čím dál více civilistů je nuceno opouštět svá obydlí. Centrem bojů se v posledních dvou letech stala severozápadní provincie Idlib, která je jednou z posledních oblastí mimo kontrolu syrské vlády. Eskalace bojů dohnala Rusko a Turecko, které mají na území zásadní vliv, k uzavření dohody o klidu zbraní. Podle pozorovatelů je však dohoda porušována a civilní obyvatelstvo je stále terčem vojenských útoků.

Kontext konfliktu v Sýrii

Na počátku konfliktu stály v roce 2011 protesty proti vládě prezidenta Bašára Asada, kterými se protestující snažili dosáhnout demokratických reforem. Na rozdíl od některých severoafrických zemí však nedošlo k výrazným změnám na vládní úrovni. Během několika měsíců trvajících protestů došlo k jejich brutálnímu potlačení, které zanechalo nejen stovky mrtvých a tisíce zatčených oponentů vlády, ale dalo také vzniknout ozbrojeným skupinám rebelů. Ty jsou s vládními silami Bašára Asada od té doby ve válce.

3. 1. 2021   ​​​​​​​Šárka Zoulová

Koncem září pozastavila indická sekce Amnesty International veškeré své aktivity v Indii. Důvodem jsou dle organizace, která dlouhodobě poukazovala na porušování lidských práv v zemi, neustávající represe a obtěžování ze strany vlády. V ohrožení je také činnost dalších lidskoprávních nevládních organizací působících v Indii.

Po více než 50 letech byla zastavena činnost indické pobočky Amnesty International (AI). Hlavním důvodem je zmrazení veškerých bankovních účtů ze strany indické vlády, konkrétně Ředitelstvím pro prosazování práva (Enforcement Directorate), což je orgán, který se věnuje vyšetřování hospodářské trestné činnosti a je součástí Ministerstva financí. Organizace proto byla nucena propustit více než 150 zaměstnanců a pozastavit probíhající výzkum v zemi. 

3. 1. 2021   Aneta Frodlová

Evropská komise poprvé zhodnotila vládu práva a naplňování demokratických principů v jednotlivých členských státech Evropské unie. Jak česká justice obstála a v čem shledala Komise nedostatky? S jakými výzvami se české soudnictví obecně potýká? 

Komise hodnotila čtyři oblasti

Za své působení Evropská komise úplně poprvé hodnotila fungování právního státu a demokratických principů v jednotlivých členských zemích. Hodnocení má státy upozornit především na možné nedostatky v rámci dodržování evropských hodnot. Dále má toto roční zhodnocení sloužit jako prevence situace, jež nastala v Maďarsku a Polsku, kde reformy justičního systému vedly k ohrožení nezávislosti a nestrannosti soudnictví. 

3. 1. 2021   ​​​​​​​Pavel Doubek

V září letošního roku se Ústavní soud zabýval postupem orgánů činných v trestním řízení při prověřování úmrtí 26letého pacienta ve Vsetínské nemocnici. Proč Ústavní soud kritizoval prověřování této smutné události a jak vymezil požadavky na účinné vyšetřování?

Dne 31. 7. 2017 byl do Vsetínské nemocnice přivezen pacient s bolestmi břicha. Téhož dne bylo provedeno vyšetření, které ukazovalo na zánět způsobený obstrukcí žlučových cest. Druhý den ráno se stav pacienta zhoršil. Trpěl zimnicí a horečkou, prudce se rozvíjela infekce. Byla podána nitrožilně antibiotika a lékař nemocnice začal domlouvat nutnou operaci v jiné nemocnici, neboť Vsetínská nemocnice předmětný zákrok neprovádí.

3. 1. 2021   ​​​​​​​Klára Košťálová

Diskutovaná novela trestního zákoníku, která si primárně klade za cíl zefektivnění ukládání trestů a ulehčení trestním soudům a věznicím, nabyla účinnosti 1. října. Jaké změny a novinky tato novela přináší? 

Obsáhlou novelu trestního zákoníku a trestního řádu schválil Parlament letos v létě. Účinnosti nabyla začátkem října. 

15. 11. 2020   ​​​​​​​Monika Hanych

Citujete na svém zpravodajském portálu kritický názor epidemiologa, že skutečné počty nakažených novým typem koronaviru mohou být až dvacetkrát vyšší, než jaká uvádějí oficiální statistiky Ministerstva zdravotnictví? A že komunikace ministerstva ohledně pandemie není úplně transparentní? Pak se připravte, že provoz stránek může být ze dne na den ukončen.

Právě to se stalo íránskému online deníku Jahane Sanat. Obdobný zásah do svobody projevu médií od vypuknutí koronavirové pandemie není vůbec ojedinělý. Více než čtyři sta jich po celém světě napočítal Mezinárodní tiskový institut od jara do října 2020, odborné odhady ale hovoří o mnohem vyšších číslech. Jedná se o civilní i trestní obvinění či zatčení novinářů, omezování přístupu k informacím, cenzuru, příliš širokou regulaci potírání falešných zpráv a dezinformací, ale také slovní nebo fyzická napadení.

15. 11. 2020   ​​​​​​​Jana Šikorská

Zvláštní tribunál pro Libanon vydal v srpnu 2020 dlouho očekávaný rozsudek ve věci vraždy bývalého libanonského premiéra Rafika Harírího. Tribunál ve svém téměř 2700stránkovém rozsudku odsoudil jednoho pachatele ze zločinu terorismu a souvisejících trestných činů a tři obviněné zprostil obžaloby.

Předtím než přejdeme k diskuzi o rozsudku samotném, je třeba připomenout, proč a jak tribunál vznikl. V roce 2005 došlo k bombovému útoku v centru Beirútu, při kterém přišlo o život 22 lidí, včetně bývalého libanonského premiéra Libanonu Rafíka Harírího. Stovky lidí při výbuchu utrpěly zranění. V roce 2007, dva roky po výbuchu, Libanon a OSN vytvořily tribunál kombinující prvky vnitrostátního a mezinárodního práva, jehož nastavení je do dnešního dne v některých aspektech bezprecedentní.