Evropský parlament nedávno přijal legislativní návrh na změnu volebního systému. Ten však ještě bude muset být jednohlasně schválen v Radě EU, než bude moci vejít v platnost. Schválení návrhu by umožnilo voličům disponovat ve volbách do Evropského parlamentu dvěma hlasy: jedním by, jako doposud, volili mezi kandidáty z vnitrostátních kandidátek, druhým by volili mezi 28 kandidáty z geograficky vyvážené celoevropské kandidátky.
Turecký soud odsoudil k doživotnímu trestu vězení lidskoprávního aktivistu Osmana Kavalu
Aktivista Osman Kavala si v květnu vyslechl rozsudek tureckého soudu, který mu udělil doživotní trest odnětí svobody bez možnosti předčasného propuštění. Soud ho roku 2016 shledal vinným z financování celonárodních protivládních protestů v roce 2013 a pokusu o svržení vlády tehdejšího tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana.[1]
V Poslanecké sněmovně je předložen a na projednání čeká návrh novely volebních zákonů. Její přijetí by Čechům žijícím v zahraničí umožnilo hlasovat poštou ve volbách do Poslanecké sněmovny a ve volbě prezidenta republiky. Dočkají se?
Návrh novely [1] Poslanecké sněmovně předložil loni v listopadu Senát. Mezi zákonodárci se však o korespondenční volbě debatovalo již dříve během jarní volební reformy. Její součástí se však nakonec hlasování poštou nestalo.
Ústavní soud na konci března vydal nález, kterým odmítl výklad obecných soudů týkající se tzv. neoddělitelnosti rozhodnutí o neudělení azylu a udělení doplňkové ochrany. Interpretace zastávaná obecnými soudy, kterou přijal i Nejvyšší správní soud, totiž odporuje právu na spravedlivý proces a na účinné opravné prostředky.
Rada OSN pro lidská práva: Vyloučené Rusko nahradila ČR
Rusko bylo v důsledku agrese vůči Ukrajině vyloučeno z Rady OSN pro lidská práva. Dne 10. května byla na její místo zvolena ČR. Celkem získala 157 hlasů, 23 členů se hlasování zdrželo. Funkční období ČR začíná dnem jejího zvolení a bude trvat do roku 2023.
V období od února do dubna proběhlo v Ženevě zasedání Rady OSN pro lidská práva, která se zabývala lidskoprávní situací na Ukrajině nebo v Afghánistánu. Rada přijala rezoluci odsuzující ruskou agresi na Ukrajině, proti které vedle Ruské federace hlasovala ještě Eritrea.
Nevládní organizace TRIAL International dlouhodobě monitoruje využití principu tzv. univerzální jurisdikce. Jedná se o situace, kdy některé státy vnitrostátně vyšetřují a soudí zločiny podle mezinárodního trestního práva, ke kterým došlo ve státech jiných. O čem referuje výroční zpráva z dubna tohoto roku?
Maxime Jeoffroy Eli Mokom Gawaka se po čtyřech měsících stal dalším podezřelým, který stanul před Mezinárodním trestním soudem v souvislosti s občanskou válkou ve Středoafrické republice. Mokom se v Haagu bude zpovídat ze dvou desítek zločinů, kterých se měl dopustit během sektářského konfliktu v letech 2013 - 2014.
MTS zahájil historicky první proces v souvislosti se zločiny v Dárfúru
Na začátku dubna 2022 bylo zahájeno dlouho očekávané hlavní líčení s Abd‑al‑Rahmanem (známým též jako Ali Kushayb). Ten je obžalován z 31 bodů válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, kterých se měl dopustit v Dárfúru jako velitel súdánské milice Janjaweed v letech 2003 a 2004 (podrobnosti k jeho případu viz Bulletin červenec-srpen 2021, s. 13 a Bulletin leden-únor 2022, s. 15).
V březnu tohoto roku byl vydán další v sérii rozsudků reagujících na krizi právního státu v Polsku. O souladu novel justice přijatých politickou stranou PiS s mezinárodním právem se tentokrát rozhodovalo ve Štrasburku. Velká komora Evropského soudu pro lidská práva v případu Grzęda v. Poland rozhodla, že Polská republika nepřiměřeně zasáhla do stěžovatelova práva na spravedlivý proces.
Každý měsíc vydáváme odborný online časopis s krátkými články o aktuálním vývoji v oblasti lidských práv. Vyplňte níže svou e-mailovou adresu, abyste se k odběru Bulletinu zdarma přihlásili. Odběr lze samozřejmě kdykoliv odhlásit.