Tři roky od vypuknutí ruské agrese proti Ukrajině mezinárodní společenství snad našlo cestu, jak potrestat hlavní viníky války. Proto vzniká Zvláštní tribunál pro zločin agrese proti Ukrajině – hybridní soud, který má doplnit současnou strukturu mezinárodního trestního práva. Už nyní však čelí zásadním otázkám: může skutečně stíhat nejvyšší představitele státu, když jim zároveň přiznává dočasnou imunitu?
Tři státy západního Sahelu – Mali, Burkina Faso a Niger – oznámily, že zvažují svůj odchod od Mezinárodního trestního soudu. Krok, který přichází po sérii vojenských převratů a zhoršení vztahů se Západem, znovu otevírá otázku, zda má Mezinárodní trestní soud ještě šanci fungovat jako skutečně univerzální orgán spravedlnosti. Jde jen o další projev napětí mezi Afrikou a Haagem, nebo o začátek širšího trendu, který může zásadně proměnit podobu mezinárodní trestní spravedlnosti?
Evropský soud pro lidská práva v červenci letošního roku rozhodl v otázce pozitivního závazku Velké Británie, která měla v roce 2019 důvodné podezření, že do jejích demokratických procesů zasáhlo Rusko. Soud shledal, že britská vláda přijala dostatečná opatření pro ochranu voleb, a neporušila tak právo na svobodné volby. Zároveň státům nastínil, jakým způsobem mají své volby chránit.
Dne 24. července 2025 vydal Mezinárodní trestní soud rozhodnutí ve věci Alfreda Yekatoma a Patrice-Edouarda Ngaïssona. Oba byli obviněni z mnoha válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v souvislosti s konfliktem ve Středoafrické republice. Jaký je kontext jejich činů a jak soud rozhodl se dozvíte v následujícím článku.
Desítky tisíc přistěhovatelských pracovníků pracují dlouhodobě během letní sezóny na italských farmách, kde sklízí převážně zeleninu nebo ovoce. Úmorná vedra společně s přetrvávajícím caporalato systémem v Itálii však přináší pro nízko placené pracovníky závažná rizika.
Výroční zpráva BIS za rok 2024 upozorňuje na pokračující hrozby přicházející zejména ze strany Ruska i Číny. Podle české kontrarozvědky se rizika soustřeďují především v oblasti vlivových operací, kybernetiky a obcházení sankcí. Zpravodajci zároveň varují před novými metodami nepřátelských aktérů například náborem takzvaných „telegramových agentů“ a upozorňují na znepokojivý trend radikalizace mladistvých v online prostředí.
Analýza Transparency International ukazuje, že mezi nejčastější lobbisty europoslanců patří nejen firmy jako Apple, Google, Meta či Philip Morris, ale také zástupci autoritářských režimů, například Číny, Ruska či Běloruska. Zpráva zároveň evokuje možné mezery v regulaci lobbingu a vyvolává obavy, čí zájmy skutečně formují politiku EU.
Dopis hlav devíti států EU, které žádají „novou a otevřenou debatu o výkladu Evropské úmluvy o lidských právech“ se zřetelem na migraci, vyvolal v mezinárodním společenství obavy z oslabení rovnosti a univerzality lidských práv, hrozbu politizace soudu a ohrožení právního státu.
Každý měsíc vydáváme odborný online časopis s krátkými články o aktuálním vývoji v oblasti lidských práv. Vyplňte níže svou e-mailovou adresu, abyste se k odběru Bulletinu zdarma přihlásili. Odběr lze samozřejmě kdykoliv odhlásit.