Články - bulletin

Evropský soud pro lidská práva v rozhodnutí J. S. proti Slovensku rozhodl, že Slovensko porušilo článek 3 Úmluvy. Exmanžela stěžovatelky, který se na ní dopouštěl domácího násilí, slovenské soudy neshledaly vinným. Vnitrostátní soudy pochybily mj. v tom, že případ nezkoumali z hlediska genderově podmíněného násilí. 

Intervence třetích stran představují klíčový nástroj, který umožňuje členským státům, mezinárodním organizacím i občanské společnosti aktivně vstupovat do dialogu s Evropským soudem pro lidská práva. Tento procesní institut slouží k poskytování odborných názorů a alternativních pohledů, čímž zvyšuje kvalitu a legitimitu rozhodování. Článek shrnuje základní právní rámec těchto intervencí, procesní podmínky pro jejich připuštění a hodnotí jejich vliv.

Genocida Rohingů u Mezinárodního soudního dvora

Smrt Kaddáfího – konec šance na spravedlnost

Nekooperující Itálie se bude zpovídat Shromáždění smluvních států

Rok 2025 představoval pro Mezinárodní trestní soud mimořádně náročné období, poznamenané politickými tlaky, sankcemi, institucionálními skandály i opakovanými útoky na jeho legitimitu. Listopadové vystoupení předsedkyně soudu Tomoko Akane před Valným shromážděním OSN, při němž představila výroční zprávu soudu, tak nebylo jen ohlédnutím za uplynulým obdobím, ale i obhajobou jeho role v systému mezinárodní trestní justice.

Nedávný rozsudek francouzského soudu v případu bývalého konžského ministra Rogera Lumbaly představuje významný moment v boji proti beztrestnosti za zločiny proti lidskosti. Po více než dvaceti letech od násilí páchaného během Druhé války v Kongu se díky principu univerzální jurisdikce otevřela možnost trestního stíhání. 

Jak bylo avizováno v předchozí zprávě věnované 140. plenárnímu zasedání Benátské komise, přinášíme nyní informaci o jejím 141. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 6.–7. prosince 2024 v tradičních prostorách Scuola Grande di San Giovanni Evangelista v Benátkách. Program zasedání byl mimořádně bohatý a zahrnoval jak několik významných stanovisek k reformám soudnictví a ústavních institucí v jednotlivých státech, tak též přijetí důležitých obecných dokumentů, včetně dvou tzv. amicus curiae vyjádření pro Evropský soud pro lidská práva a tematických zpráv s výrazným přesahem do evropské ústavní a lidskoprávní debaty.

Jmenování vlády a střet zájmů Andreje Babiše 

Pořádková pokuta od Ústavního soudu za použití AI  

Nález Ústavního soudu k nedobrovolné hospitalizaci

Koncem roku rozhodl Nejvyšší soud o zamítnutí nároku na ušlý zisk, kterého se domáhala maloobchodní společnost. Uzavírá tak další spor, který byl vyvolán vládními opatřeními v reakci na pandemii covid-19. Na základě čeho tak rozhodl a o jaké argumenty se opírala žalující strana?

V současnosti je veřejností probíráno odmítnutí jmenování Filipa Turka původně navrhovaného na post ministra životního prostředí. V tomto kontextu se nabízí otázka, zda je v diskreci prezidenta návrh odmítnout a pokud ano, tak za jakých podmínek?