Články - bulletin

Začátkem března 2024 se Nikaragua obrátila na Mezinárodní soudní dvůr (MSD) s obviněním, že Německo porušuje Úmluvu o genocidě, Ženevské úmluvy a principy mezinárodního humanitárního práva. Důvodem je poskytování zbraní a finančních prostředků Izraeli, čímž dle Nikaraguy nepřímo podporuje genocidu v Pásmu Gazy. Německo tato obvinění striktně odmítlo.

Valné shromáždění Organizace spojených národů již několikátým rokem diskutuje návrh úmluvy o prevenci a trestání zločinů proti lidskosti. Blížíme se konečně k jejímu přijetí? A je možné, že diskutovaná úmluva zaplní existující mezery při stíhání těchto závažných zločinů?

V únoru rozhodl Evropský soud pro lidská práva  ve věci M.G. proti Litvě. Stěžovatel brojil proti nepřiměřené délce řízení a namítal též výměru trestu, obzvláště vzhledem k tomu, že byl v době spáchání trestného činu nezletilý. Rozhodnutí je v kontextu současné společenské diskuze aktuální a může být relevantní též pro Českou republiku, kde je ukládání mírných trestů za sexuální trestné činy dlouhodobě problematickým tématem.

Ústavní soud se vyjádřil k právu dítěte znát jeho biologického otce. Jedná se o otázku obecně spadající pod právo dítěte znát své rodiče, které se již opakovaně věnoval Evropský soud pro lidská práva. Jaký zájem může dítě mít na tom znát své biologické rodiče i přesto, že má již jiné (právní) rodiče? Jak nakonec ÚS věc rozhodl a čím tedy přispěl do živé diskuse?

Mezinárodní právo sehrává klíčovou roli v regulaci vztahů mezi státy a dalšími mezinárodními aktéry v nejrůznějších oblastech včetně kyberprostoru. S rostoucím zájmem o tuto oblast nabývá mezinárodní trestní právo stále většího významu, a to zejména v kontextu kybernetických hrozeb a kyberzločinů. Nedávná konference prokurátora Mezinárodního trestního soudu se zaměřila právě na toto téma. 

Nezisková organizace Transparency International zveřejnila na začátku tohoto roku žebříček globálního Indexu vnímání korupce (Corruption Perceptions Index 2023) v minulém roce. Česká republika se umístila na 41. místě ze 180 posuzovaných států. Polepšila si jen nepatrně a i nadále se nachází na zadních příčkách v pořadí mezi členskými zeměmi Evropské unie. 

V roce 2020 se novým českým zástupcem u Soudního dvora EU stal soudce Jan M. Passer. O rok později byla novou soudkyní Evropského soudu pro lidská práva zvolena Kateřina Šimáčková. Jejich jmenování předcházel dlouhý proces výběru nejprve na vnitrostátní, a následně na mezinárodní úrovni. Jednotlivé fáze výběrového řízení mají zajistit, že kandidáti naplňují všechna formální i materiální kritéria, a že výsledný kandidát je skutečně nejlepší volbou pro plnění této funkce. 

Česká republika je moderní stát. Má tudíž za úkol předcházet některým nežádoucím společenským jevům. Mezi jeden z těchto jevů patří také pomlouvání. Jedná se o sdělování informací, které mohou někomu způsobit újmu. Účinné prostředky obrany proti pomluvám lze nalézt napříč celým právním řádem, a to jak v soukromém, tak ve veřejném právu.

Itálie zahájila soudní proces se čtyřmi příslušníky egyptských bezpečnostních složek, kteří čelí obžalobě z mučení a vraždy italského studenta Giulia Regeniho v roce 2016. Trestní řízení proběhne bez přítomnosti obviněných.