2. 2. 2021   Eliška Hronová

Rozhodnutí polského ústavního soudu dramaticky omezující přístup k interrupci přivedlo do ulic polských měst masové protesty. Na základě jakých argumentů ústavní soud rozhodl a co by ještě mohlo jeho rozhodnutí zvrátit?

2. 2. 2021   Jakub Hedl

Mezinárodní trestní soud v říjnu tohoto roku zamítl odvolání Jeana-Pierra Bemby Gomba proti předchozímu zamítavému rozhodnutí o náhradě za desetiletou vazbu a způsobené majetkové škody. Průběh řízení vyvolává otázky ohledně schopností Mezinárodního trestního soudu spravovat majetek zadržených a souzených osob.

2. 2. 2021   Alžběta Dvořáková

Od roku 2019 působí na území Sýrie nový Vyšetřovací a identifikační tým, který má za úkol vyšetřovat útoky chemickými zbraněmi a určit jejich původce. V dubnu tohoto roku vydal tým první zprávu, jež potvrzuje použití chemických zbraní ve městě Ltamenah v Sýrii v roce 2017.

2. 2. 2021   Tomáš Münzberger

Nedostatek politické vůle vytvořit mezinárodní trestní tribunály či svěřit vyšetřování Mezinárodnímu trestnímu soudu dal vzniknout novým institucím. Jsou jimi nezávislé mechanismy v Sýrii a Myanmaru a vyšetřovací tým v Iráku, jejichž úkolem je především shromažďovat důkazní materiály pro případnou jurisdikci mezinárodního, regionálního či vnitrostátního soudu. Jaká je práce těchto institucí, proč vznikly a co mohou nabídnout?

31. 1. 2021   Jana Šikorská

Dominantním tématem podzimního zasedání Rady OSN pro lidská práva byla opět pandemie Covid-19 a její dopad na dodržování lidských práv. K tomu se přidaly především masové protesty proti výsledkům prezidentských voleb v Bělorusku. Ze zasedání je zřejmé, že lidská práva ve světě jsou nadále v ohrožení.

31. 1. 2021   Tomáš Münzberger

Je k účinné ochraně lidských práv v souvislosti s životním prostředím zapotřebí nového protokolu k Úmluvě, nebo si Evropský soud pro lidská práva vystačí s inovativní interpretací a stávající legislativou? Tuto a další otázky si ve Štrasburku i v online prostoru kladli řečníci konference z řad soudců a právníků štrasburského soudu, ale i mezinárodních expertů na lidská práva a právo životního prostředí.

3. 1. 2021   ​​​​​​​Pavel Doubek

V souvislosti s ochranou a prosazováním lidských práv se často zdůrazňují úkoly státu, respektive vlády či jednotlivých resortních ministerstev. Již méně se akcentuje role měst a obcí, přestože právě zde, na lokální úrovni, se s lidskými právy setkáváme nejčastěji. Jak s tímto souvisí koncept „lidskoprávního města“? A o co se vlastně jedná?

Smysl a význam

Koncept lidskoprávního města vychází z předpokladu, že stejně jako stát, je i místní samospráva adresátem lidskoprávních závazků, které pro ni vyplývají z celé řady mezinárodních smluv o lidských právech. 

3. 1. 2021   Martina Prejdová

Ne mnoho mezinárodních úmluv v České republice vzbudilo tak velké pozdvižení jako otázka ratifikace Istanbulské úmluvy. Dokument, který se zabývá prevencí a potíráním násilí vůči ženám a pomocí obětem domácího násilí, podepsalo Česko 2. května 2016, a to bez většího povšimnutí široké veřejnosti. Plánované předložení návrhu na ratifikaci v roce 2018 nicméně způsobilo zvýšený mediální zájem a vyvolalo vyhrocenou diskusi. 

V tomto článku se blíže podíváme na postoje a debatu českých politických stran a zájmových skupin probíhající mezi roky 2016 a 2019. Na základě obsahové analýzy článků z databáze Anopress, ve kterých se zkoumané skupiny k tématu vyjadřovaly, je možné říci, že během debaty došlo k vytvoření dvou hlavních názorových koalic.

3. 1. 2021   Petra Olivová

V květnu 2020 byl v Paříži zatčen Félicien Kabuga, který byl dlouhodobě stíhán jako vůdčí osobnost, jež se podílela na zločinech genocidy spáchaných vůči menšině Tutsiů ve Rwandě v roce 1994. Kabuga patřil k nejhledanějším uprchlíkům před spravedlností na světě. V říjnu byl převezen do vazební věznice v Haagu.

Kdo je Félicien Kabuga a čeho se dopustil?

V roce 1997 byl Félicien Kabuga obžalován Mezinárodním trestním tribunálem pro Rwandu (dále jen „ICTR“) ze sedmi bodů genocidy, spoluúčasti na genocidě, pokusu o spáchání genocidy, spiknutí při páchání genocidy, přímého a veřejného podněcování ke spáchání genocidy a zločinů perzekuce a vyhlazování. Kabuga údajně převáděl finanční prostředky skupinám domobrany jako tehdejší předseda národního obranného fondu, čímž přímo podporoval a podílel se na tehdejších zločinech v rámci genocidy, během které bylo zabito přibližně 800 tisíc lidí za pouhých sto dní.

3. 1. 2021   ​​​​​​​Tereza Šťastná

Tým odborníků vydal na konci září tohoto roku zprávu o Nezávislém odborném přezkumu Mezinárodního trestního soudu a systému Římského statutu. Kontrole byly podrobeny jak  postupy jednotlivých orgánů, tak oblast lidských zdrojů a kultura na pracovišti.  

Na svém zasedání v prosinci 2019 ustanovilo Shromáždění států, které jsou stranami Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (MTS), takzvaný Nezávislý odborný přezkum. Ten měl za úkol identifikovat způsoby, jak posílit fungování MTS a systém Římského statutu s cílem podpořit všeobecné uznání jejich ústřední role v celosvětovém boji proti beztrestnosti.